Recept byl nalezen archeologickou expedici OSN v r. 1971 v tibetském klášteře. Byl napsán na hliněné tabulce v VI. století před počátkem našeho letopočtu. Po rozluštění písma byl přeložen do všech světových jazyků.
"Vezměte po balíčku (100 g) květ heřmánku, třezalky, smilu písečného a březových pupenů - vše rozemlít, smíchat a zakrýt pokličkou. Večer vzít jednu polévkovou lžíci směsi, zalít půllitrem vroucí vody, nechat stát 20 minut, potom přecedit přes řídké plátno (ne přes obvazovinu) a plátno vyždímat. Odlít do sklenice (200 ml) v tomto rozpustit čajovou lžičku medu a vypít. Potom již nejíst ani nepít. Tuto proceduru provádět před spaním. Ráno nahřát zbytek tekutiny, do stavu páry, v ní rozpustit čajovou lžičku medu a vypít 15-20 minut před snídaní. Tímto způsobem pokračovat každodenně tak dlouho, pokud směs neskončí (nevyčerpá se). Celý cyklus léčby opakovat po uplynutí 5 let."
Výsledek: Prudce se zlepší látková výměna, organismus se očistí od tuků a vápenatých usazenin, krevní žíly se stanou elastickými, předchází se skleróze, hypertonii (zvyšování tlaku), zrak se navrátí do původně zdravého stavu, celý organismus se omlazuje.
Ve středověku se hojně používala meduňka lékařská jako součást elixíru mládí, neboť se věřilo, že navrací mládí. Do elixíru mládí by určitě měly patřit biostimulátory neboli adaptogeny, mezi které patří zelený čaj, žen-šen atd.
►► Přišlo mi emailem ►►
► Zpracovala ALENA P. pro tento blog ► http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz/
Dakujem vyskusam .-)
OdpovědětVymazat