ALEJKA

ALEJKA

PŘEKLAD PSANÉHO SLOVA Z OBRÁZKU V ANGLICKÉM JAZYCE

TRANSLATION OF THE TEXT FROM IMAGE:::::::::::::::
WELCOME WITH LOVE IN MY BLOG, WHICH LET IT BE FOR ALL OF YOU LOOKING FOR A GUIDE INSPIRATION
IN THE COMMON PERCEPTION, HARMONY AND SHARING FEELINGS, EMOTIONS...


středa 26. února 2014

Třetí oko má mimořádné schopnosti. Umíte ho aktivovat?

► AUTOR OBRÁZKU ► ELLEN VAMAN


Třetí oko, duchovní, mystické oko má schopnosti mimosmyslové vnímání. Představuje mimořádnou možnost vnímání, předvídání, jasnozřivosti, jasnovidectví. Jedná se o fenomén, který je zmiňován v historii napříč různými kulturami. Třetí oko je oko, kterým nevidíme, ale můžeme jím prohlédnout to, co svýma běžnýma očima vidět schopni nejsme.

Dle vědeckého výkladu se jedná o šišinku mozkovou neboli epifýzu. Tento orgán je nepárový, umístěn uprostřed mozku, součást mezimozku. Je to endokrinní žláza, která mimo jiné své funkce produkuje spánkový hormon melatonin. Tento hormon ovlivňuje cirkadiánní biorytmy, spánek a bdění a rovněž činnost pohlavních žláz.

Schopnost mimosmyslového vnímání spojují staré civilizace i novodobí mystikové s činností a tzv. aktivací třetího oka, jehož sídlem je právě stejné místo, kde se nachází zmiňovaná epifýza.

Třetí oko znali už ve Starém Egyptě

Zřejmě nejstarší zmínku o třetím oku nalézáme ve Starém Egyptě. Z Egypta je známý symbolHórova oka. Bůh Hor (také Horus) je ve starověkém egyptském náboženství symbolem boje Světla proti Temnotě a nabádá ke spravedlnosti. Dle legendy při soupeření s tyranem Sutechem (také Sethem) ztratil bůh Horus oko (nebo obě oči), a tak stvořil další, přímo na čele uprostřed mezi obočím. To mu posléze umožňovalo vidět to, co je běžným očím skryto. To, co se nachází pod povrchem věcí a událostí. Tzv. Hórovo oko dohlíželo nad náboženskými obřady a zákony. Nejvíce asi známe symbol třetího oka z hinduismu. Nositelem třetího oka je zde Bůh Šiva, který představuje nejvyšší moudrost, pochopení zákonitostí světa a nadpřirozené schopnosti. Někdy je nazýván také Trinetríšvara = Pán se třema očima. Bůh vášně Káma byl spálen třetím okem Šivy, když se jej snažil přerušit v meditaci.

Když zabrousíme dále do legend a starého vyprávění, pak se se třetím okem setkáme u bájných bytostí – Kyklopů. Kyklopové jsou zmiňováni i ve Starém zákoně. Byli vysocí, velcí a měli pouze jediné oko uprostřed čela. Tento orgán uměly tyto bytosti mistrně ovládat, komunikovaly mezi sebou výhradně telepatickým přenosem. Později, vlivem hmotného světa, se vyvinuly oči dvě, které umožňují vidění v běžném pozemském světě.

Olmécká kultura, jedna z nejstarších známých objevujících se ve střední Americe, zobrazuje některé své bohy s rýhou na čele, zřejmě se zde také jedná o znázornění třetího oka. Ve védské tradici je třetím okem šestá čakra. Symbolizuje emoční inteligencí, intuici, intelektuální schopnosti, poznávací funkce. Díky této čakře můžeme slyšet hlas vyššího já a vidět různé vize. Staří Číňané třetí oko nazývali nebeským okem. Taoisté užívají názvu palác niwan a filozof Descartes definoval šišinku jako sídlo naší lidské duše. Novověcí učenci předpokládali, že šišinka je sídlem schopnosti obrazotvornosti a díky ní má naše duše a mysl vliv na fyzické tělo. Je skutečně možné, že tento malý orgán ukrytý v našem mozku představuje potenciál k nahlížení do nepoznaných míst a má schopnosti, které věda nedokáže tak jednoznačně pochopit?


Třetí oko – sídlo intuice

Intuice znamená vhled nebo náhled, označuje schopnost rychlého chápání a rozhodování, které není podpořeno žádným logickým uvažováním a rozhodováním, přičemž je však provázeno pocitem jistoty a rozhodnosti. Je to schopnost vnímat a vyhodnocovat reálné i skryté motivy a situace. Otevřením třetího oka se otevírá rovněž kanál intuice. Pokud tuto schopnost získáme, pak je potřeba naslouchat intuici, vnitřnímu hlasu. Tyto impulzy postupem času nepřicházejí pouze v záblescích a krátkých myšlenkách, ale stávají se přesvědčením provázeným radostí a pocitem správného jednání. Když se nám podaří odstranit nefunkční systémy, které nás obklopovaly a brzdily v našem konání a jednání, pak jasnost našeho vědění zvýší naše sebevědomí i jistotu v konání.

Třetí oko je sídlem nejen intuice, ale itelepatických schopností. Otevřením třetího oka získáváme možnost vytvářet nové reality na fyzické a hmotné úrovni a ty staré rušit. Otevřením třetího oka získáme a zesílíme schopnost odpovídat sami za sebe. Mnoho lidí je velice odpovědných ve vztahu k ostatním, ale na sebe zapomíná. Jejich vlastní duše jsou pak velmi nenaplněné. Každý z nás má třetí oko, ale málokdo ho umí používat. Aktivizování třetího oka slouží především pro vlastní duchovní rozvoj a vývoj, pomáhá nám lépe si poradit s vlastním životem, správně se rozhodovat, rozvíjet svoje schopnosti a intuici.
Občas se můžeme setkat se zvýšenou citlivostí jedince na okolí a na materiální svět. Tato citlivost se projevuje nošením tmavých brýlí, patka nebo vlasy do čela, oči zakrývající si rukama. Tito lidé bývají vnitřně, i když třeba nevědomky přesvědčeni o tom, že v tomto světě nelze dosáhnout harmonie. Tito lidé bývají zranitelní a citliví na kritiku. Otevření třetího oka jim může velmi pomoci, třeba právě tím, že si uvědomí svoji vlastní hodnotu a schopnosti. Takovýto typ lidí potřebuje být ujištěn o tom, že je s nimi vše v pořádku a že se nemusí již dále schovávat.

Nemoci a problémy spojené s problematickou funkcí třetího oka:

 bolesti hlavy a migrény
► problémy s viděním, ať už krátkozrakost nebo dalekozrakost
 záněty horních cest dýchacích
► problémy s dutinami


Otevírání třetího oka

Pro otevírání třetího oka existuje celá řada cvičení a postupů, které vycházejí z různých filozofií a zkušeností. Setkat se tedy jistě můžete i s mnohými jinými, než zde uvedenými. Veskrze však jakékoliv cvičení na podporu otevření třetího oka by mělo mít pro vás pozitivní vliv. Stupňovat, podporovat a obohacovat vaše duchovní schopnosti a síly. Centrujete svoji energii a zároveň podporujete svoji lepší náladu a rozháníte depresivní stavy a nálady.

Cvičení pro podporu otevírání třetího oka

Aktivace třetího oka v meditaci

Posaďte se do své oblíbené meditační pozice, případně se položte na podložku. Zasoustřeďte se na svůj dech a začněte pomalu nadechovat a vydechovat nosem a zavřete oči. Očima se jakoby dívejte a soustřeďte na bod dva prsty nad kořenem nosu mezi obočím (oči stále zavřené, cvik provádíme „za víčky“). Abyste podpořili soustředění na tento bod, nejdříve se tohoto místa dotkněte nebo jej i mírně sevřete prsty. Oči musíte mírně obrátit, je možné, že to pro vás bude mírně nepříjemné, ale zkuste vydržet.

Zhluboka se nadechněte a vydechněte, přitom však nezadržujte dech. Zkuste tuto pozici vydržet tak dlouho, jak jen je pro vás možné bez velké námahy. Posléze oči opět uvolněte, ale neotvírejte ihned.

Toto cvičení můžete opakovat několikrát za den, stupňují se takto vaše duchovní schopnosti a síly. Dochází k centrování energie a lepšímu hormonálnímu hospodaření. Toto cvičení můžete praktikovat také při silném psychickém vypětí, prospěje vám a rovněž pomůže rozhánět deprese a špatné nálady.

Aktivace třetího oka hleděním do zrcadla

Hleďte na svoji tvář v zrcadle se světlem tlumeným v pozadí. Trénujte jen v případě, že nejste úplně unavení, avšak drobná fyzická i mentální únava není ke škodě věci. Hleďte na svoji tvář v zrcadle a zkuste se uvolnit. Zaměřte se na jeden bod na vaší tváři, nejlépe na tzv. místo třetího oka a pohled již neměňte. Vydržte se na tento bod soustředit tak dlouho, jak jen to bude možné.

Za pár chvil ucítíte vibrace a teplo v oblasti krku a nad ním. Možná začnete cítit pulzující energie. Pokud pocítíte jakékoliv změny, které pro vás budou složité nebo namáhavé, můžete zavřít oči a potom je znovu otevřít. Buďte klidní a uvolnění. Staňte se pouze pozorovatelem, nesuďte a nezkoumejte to, co vidíte. Pokud po dvou až třech minutách tohoto cvičení nepocítíte změnu, pak cvičení přerušte a nechte na jindy. Hledění do zrcadla provádějte po dobu maximálně deset minut.

Aktivace třetího oka drahými kameny

Drahé kameny, které nám mohou pomoci aktivovat třetí oko, jsou ametyst, azurit, a chryzokol. Tyto kameny přikládáme na místotřetího oka, když jsme klidní a odpočíváme, dýcháme klidně a soustředíme se na svůj dech.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Ametyst je fialově zbarvená odrůda křemene. Jeho název pochází z řečtiny a znamená neopojný. Je symbolem čistoty, klidu, lásky, ochrany a štěstí. Svou energií nás dokáže hluboce uvolnit a uklidnit. Pomůže navodit klid nutný k přijímání energie.


Typická barva azurit je modrá. Má detoxikační účinky, pomáhá při problémech s kostmi a klouby, léčí rovněž kůži a je vhodný i při potížích s krkem. Celkově čistí čakry, odbourává stres a mírní obavy. Umožňuje nám lépe se ponořit do meditace, zvyšuje intuici a podporuje duchovní růst.


Chryzokol pochází z Peru, jeho barva je modrá až smaragdově zelená. Vyrovnává emoce, zmírňuje neklid a vtíravé pocity, učí trpělivosti, nadhledu, toleranci a klidu v řešení vypjatých situací.


Další kameny, které můžeme přikládat jsou sodalit, vltavín a křišťál


David Wilcock – Vysvětlení epifýzy (třetího oka)



"To, čo cítime, myslíme a čím sme, je do veľkej miery ovplyvnené stavom naších žliaz s vnútornou sekreciou a naších vnútorností."
~Aldous Hauxley

► ODKAZ NA VIDEOUKÁZKU ►

► SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK ► ...Šišinka mozková

úterý 25. února 2014

Energie – aktuálně 22. 2. 2014


V prvních dnech tohoto měsíce byla zaznamenána větší sluneční aktivita, více erupcí. Pokračovalo to celkem dlouho… a ani v současnosti přílišný klid nehrozí, protože též po minulé dva dny bylo počasí kolem Země poněkud bouřlivé a dle předpovědi tento stav může setrvat i přes víkend. Takže kromě jistých planetárních vlivů (např. retrográdní Merkur) jsme znovu pod vlivem intenzivních energií ze slunce.
Můžete cítit mírnou či větší nervozitu anebo únavu. Též můžete zaznamenat zvláštní chování ostatních lidí, které se odlišuje od ,,normálu“. A není vyloučeno, že vy sami cítíte potřebu být jednoduše o samotě, v klidu, chvíli jen tak sedět a být, takřka se ponořit do zimního spánku…

Zajímavým vlivem tohoto týdne jsou tzv. lunární uzly, resp. jejich přechod do jiného znamení, a to 19.2. (Tyto ,,uzly“ nejsou hmotné, jedná se o nějaké body, kde se protíná oběžná dráha Měsíce s drahou Země. Severní a jižní uzel se nacházejí přímo proti sobě – v protilehlých znameních a domech. Osa jižní – severní uzel údajně ukazuje karmickou cestu duše. Informací na téma uzlů i dalších vlivů je na internetu dostatek, takže si – pokud vás toto téma zajímá – můžete ledacos dohledat.) Tyto uzly se posunuly ze znamení Štíra a Býka, kde setrvaly 18 měsíců, do znamení Vah a Berana. Tento posun působí do jisté míry na všechny, ale pokud jsou vaše osobní lunární uzly v Beranu nebo Vahách, je před vámi nějaká životní změna před vámi, nebo přinejmenším existuje silný potenciál významné životní změny. Je však nutné si pamatovat, že vždy máte svobodnou vůli a svůj život změnit můžete…. i nemusíte. Ač existuje takový potenciál a je přítomna nezbytná energie, která případnou změnu podpoří, jste to vy, kdo se má neustále rozhodovat, zda ony potřebné změny učinit či nikoliv. Jste-li nerozhodní, stojíte – obrazně řečeno – někde uprostřed, nejste schopni si vybrat, nebo jste dokonce vyděšeni, nemusí vám být na první pohled zjevné, co je potřeba skutečně udělat. Jestliže je ta změna pro vás nezbytná, přijdete na to, dříve či později.

Během posledních dnů – zejména během silného úplňku (15. 2.) – jste možná pozorovali, že lidé si ještě více přestávají rozumět. Snad se vám i přihodilo, že vaše řeč přinesla posluchačům místo svého původního významu jako výsledný efekt nízké emoce – vlna energie světla nesená vaším hlasem, byť i kvalifikovaným láskou, v energetickém poli posluchače rozvířila jeho nezpracované věci a význam vašeho sdělení nabral zcela jiný, leckdy i velice překvapivý směr.

Úplněk tohoto kalendářního měsíce byl zvlášť magnetický – nižší čakry lidí na duchovní cestě jako by neměly dostatečný přísun vyšší duchovní energie, pokud člověk neprováděl dostatečný čas duchovních cvičení a meditací. Přesto i takový poněkud nepříjemný aspekt lze využít – toto období lze brát jako určitý duchovní trénink na očekávaný další přísun vysokých frekvencí, ale též hlavně interakci našeho energetického pole s narušeným magnetickým polem.

Je dobré vědět, že to, na čem přesmíru a příliš dlouho lpíme, k čemu jsme připoutáni, čeho se nechceme vzdát – ač jinak duchovně-energeticky na sobě poctivě pracujeme – spotřebovává naši energii, a tuto skutečnost můžeme pozorovat v různých oblastech svého života. Stává se pak často, že se nám dějí „divné věci“, a to jen proto, abychom konečně poznali, že nám „uniká energie“ k osobám, věcem nebo způsobu života, které nás vysávají. Odebírají nám duchovní i životní energii potřebnou pro harmonický vzestup našeho vědomí – což je vlastně úkol našeho bytí zde na Zemi. Dějí se nám prazvláštní a někdy značně nepříjemné věci, to jen kvůli tomu proto, abychom už konečně spatřili onu skutečnost, že nám ,,uniká“ energie k věcem, místům a osobám, které nás o ni obírají.

Někdo u sebe může vnímat neobvyklý pocit, že už ,,toho má dost“, že ,,skončil“, … ovšem nikoliv ve smyslu vzteku či zlosti, spíšev důsledku svítajícího pochopení či uvědomění, že se nachází na konci určité cesty (v energetickém významu) a je zapotřebí nějaké změny. Ať už je to obecný pocit nebo souvisí s konkrétní situací či osobou, kdy pro nás nezbývá žádná energie, nijak nás to neposiluje a nepřispívá našemu duchovnímu růstu, jsme někde ,,příliš dlouho“, znamená to, že je nutné se posunout dál.Vymanit se z neustálého běhání v kruhu, kdy náš růst dosavadní frekvence či okolnosti už nepodporují. Tuto fázi či směr své stezky, její energii, jsme zřejmě vyčerpali, a měli bychom se vydat dál či jiným směrem. Není nezbytné se pokoušet za každou cenu uskutečnit obrovský skok (ačkoliv jistě to zkusit lze), pokud z toho nemáme dobrý pocit. Snahou o jeden obrovský skok se toho pokoušíme činit příliš mnoho najednou, je s tím spojeno množství změn, které je třeba zvládnout současně…. a koneckonců, s každou změnou je spojeno určité nepohodlí. Pro řadu lidí je přijatelnější postupovat v menších, zvládnutelných krůčcích.

A můžeme se podívat na problematiku ,,změny“ ještě z jiného úhlu pohledu:
 Není špatné vědět, že jakmile extrémní polarita mezi silami (a jejich propojeními), které existují společně s polem kolektivní energie, dosáhne bodu nejvyšší rozdílnosti či neshody,dojde v onom kolektivním poli k rozštěpení či rozlomení. Síly, které jsou spolu navzájem v souladu, jejichž frekvence spolu rezonují, se budou nadále navzájem podporovat, harmonizovat, a tedy se budou spolu v čase synchronizovat. Naopak kombinace sil, které spolu neladí, se oddělí a budou přesunuty do náhradní oblasti (oblasti jiné volby), což jim umožní se vyvíjet k harmonii na základě zlepšeného souzvuku.

Samozřejmě to závisí na tom, kdo to celé zažívá. Toto sladění bude odpovídat kvalitě frekvence vědomých a nevědomých myšlenek, chování a činů. Je-li někdo spokojen v roli oběti, nebo se obává o své bezpečí, bude mu tento postoj odrážet zkušenost s potenciálem mnohonásobného zesílení jeho zaměření (aby tyto zkušenost mohl ,,přerůst“). A tomu, kdo již roli oběti překonal, vyrostl z ní a cítí se s Nejvyšším Zdrojem v bezpečí, budou vytvořeny podmínky pro pokračování v mírumilovném rozvíjení vědomí.

Rozpadá se ,,stav věcí v daném okamžiku“- to vše se nicméně děje s cílem dodat odvahu a podnítit duchovní růst, aby mohlo dojít ke skutečnému průlomu na úrovni vědomí. Pakliže jsme se doposud nerozhýbali, nevyrostli jsme ještě ze svých starých (a povětšinou dosti bolestivých) vzorců, které brzdí náš růst, můžeme být nyní láskyplně postrčeni, abychom alespoň vybředli ze své osobní apatie nebo – ještě lépe – opustili tíživé mentální programy založené na strachu. To proto, abychom se dostali do pozice, kdy jsme schopni pokračovat v rozpínání svého vědomí, namísto abychom se stahovali.

To představuje výše zmíněné energetické rozštěpení. Jde o oddělení za účelem přeuspořádání určitého energetického úseku tak, abychom byli vedeni ke zkušenostem nezbytným pro naše poučení, jež vedou k postupnému rozšiřování našeho vědomí.
Krajní protikladnost zkušeností, existující mezi mírou lásky a strachu, nás vystřelí na úroveň lekcí, jež musíme zvládnout sami v sobě, abychom mohli pokračovat v postupu. V postupu prostřednictvím cesty našeho vědomí napříč vyššími dimenzionálními pásmy… Dosáhneme-li vnitřní harmonizace, dovolí nám to dostat se v důsledku souzvuku do odpovídající synchronizace času. Nebo se díky nesouladu oddělíme, což nás zavede na jinou
stezku učení, kterou bychom mohli označit jako ,,opravnou“.



Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím kolektivu autorů a majitele těchto webových stánek, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě a pokud je připojen aktivní odkaz na tyto stránky:
23.02. 2014






neděle 23. února 2014

Krátká historie tradice Bön

► AUTOR OBRAZU ► BRIAN EXTON

Vznik tradice Bön

Podle bönské tradice vznikl Bön v zemi Olmo Lungring, části větší země zvané Tazig. Ol znamená nezrozený, mo nezmenšující se, lung prorocká slova zakladatele Bönu Tänpa Šenraba a ring jeho nekonečný soucit. Říká se, že Olmo Lungring tvoří třetinu našeho světa a nachází se v západním Tibetu. Je popisován jako nebeský lotosový květ s osmi okvětními lístky, který se zjevil jako osmiloukoťové kolo. Z jeho středu vyrostla hora zvaná Pyramida devíti svastik Jungdung Guccheg. Svastika je symbolem nepomíjivosti a nezničitelnosti. Devět svastik pohromadě představuje devět cest Bönu. Na úpatí hory Jungdrung pramení čtyři řeky, tekoucí do čtyř hlavních světových stran. Hora je obklopena chrámy, městy a parky. Na jihu je palác Barpo Sogjä, kde se narodil Tänpa Šenrab. Na západě a severu jsou paláce, ve kterých žijí manželky a děti Tänpa Šenraba. Na východě je chrám, který se jmenuje Šampo Lhace. Komplex paláců, řek a parků s horou Jangdrung ve svém středu tvoří vnitřní část Olmo Lungring. Střední část vytváří dvanáct měst, z nichž čtyři leží přesně ve směru čtyř hlavních světových stran. Ve třetí části jsou vnější země. Tyto tři části jsou obklopeny oceánem a dále oblastí hor, pokrytých věčným sněhem. Přístup do Olmo Lungring byl vytvořen tzv. cestou šípu. Tänpa Šenrab vystřelil před svou návštěvou Tibetu šíp a tak získal průchod přes nepřístupné pohoří.

Důmyslný popis Olmo Lungring byl mnohými učenci umisťován do různých částí světa. Někteří se domnívají, že je to popis hory Kailás a čtyř velkých řek, které pramení u jejího úpatí - Čína je zemí na východě, Indie na jihu, Urgjän na západě a Chotan na severu. Jiní učenci soudí, že popis odpovídá zeměpisu Středního Východu a Persie v době Kyra Velikého. Podle Bönu je zeměpisná identifikace Olmo Lungring mnohem méně významná než její symbolika, která může pomoci při bádání o vzniku učení. Symbolický popis, který spojuje historii, zeměpis a mytologii, je známý a velmi často užívaný ve starobylých textech. Buddhistický popis vesmíru s horou Méru podpírající nebesa, čtyřmi hlavními světadíly na čtyřech hlavních světových stranách a bájná země jako jižní světadíl - to je další podobný příklad.

Zakladatel a jeho žáci

Zakladatelem učení Bön je ctěný Šenrab Mibo. V dávných dobách byli tři bratři, Dagpa, Salba a Šepa, kteří studovali učení Bön v nebi zvaném Sipä Jesang pod vedením bönského učence Bumthi Logi Čhečhana. Když skončili svá studia, navštívili boha soucitu Šenlha Okara a ptali se ho, jak by mohli pomoci živým bytostem ovládaným bídou, bolestí a utrpením. Doporučil jim, aby se stali průvodci lidstva ve třech po sobě jdoucích obdobích dějin světa. Podle jeho rady nejstarší bratr Dagpa působil v minulém věku. Druhý bratr Salba dostal jméno Šenrab a stal se učitelem a průvodcem věku současného. A nejmladší bratr Šepa přijde učit lidstvo v příštím věku.

Ctěný Šenrab se narodil v paláci Barpo Sogjä jižně od hory Jangdrung. Narodil se jako princ, jako mladý se oženil a měl děti. Když mu bylo třicet jedna let, odřekl se světa, žil v prostotě a vyučoval. V průběhu celého jeho života kladl jeho úsilí o šíření učení Bön překážky démon Khjabpa Lagring. Tento démon usiloval, aby zničil práci Tänpa Šenraba, dokud nebyl zcela podroben - pak se stal jeho žákem. Jednou, když pronásledoval démona, který mu ukradl koně, přišel Tänpa Šenrab do Tibetu. To byla jeho jediná návštěva Tibetu. Předal tam instrukce, týkající se provádění obřadů, ale vcelku nalezl zemi nepřipravenou na to, aby plně přijala jeho učení. Než opustil Tibet, předpověděl, že jeho učení tam bude rozkvétat, až přijde čas. Tänpa Šerab zemřel ve věku osmdesáti dvou let.

Šíření Bönu v Žangžung a v Tibetu

Prvních šest posvátných bönských textů přineslo do Žangžungu šest žáků Mucho Demduga, následovníka Tänpa Šenraba. Nejdříve byly přeloženy do jazyka žangžung a později do tibetštiny. Tato díla zahrnovala kánon Bönu, jak ho dnes známe v tibetštině, ale z mnohých, zvláště těch nejstarších spisů, se od doby kdy byly přineseny do Žangžungu zachovaly jen názvy.

Do 7. století existoval Žangžung jako samostatný stát, který zahrnoval území na západ od středních tibetských provincií Ü a Cang, obecně známých jako západní Tibet. Historický přehled je sice neúplný, ale zachovaly se některé spolehlivé údaje, že se stát Žangžung mohl rozkládat od pusté oblasti Gilgit na západě k jezeru Namccho na východě a od Chotanu na severu až k Mustangu na jihu. Hlavním městem Žangžugu bylo místo zvané Stříbrný palác Khjunglung Ngulkhar v údolí Garudy, jehož ruiny by se mohly nacházet v horní části údolí Satladže, jihozápadně od hory Kailás. Lidé Žangžungu hovořili jazykem, který je zařazován mezi tibeto-barmskou skupinu sino-tibetských jazyků

Zdá se, že zemi vládla dynastie králů, která vymřela v 8. století, kdy byl úkladně zavražděn poslední král Ligmirja a Žangžung se stal nedílnou součástí Tibetu. Od obsazení byl Žangžungu postupně tibetanizován a jeho jazyk a kultura byly začleněny do hlavního proudu tibetské kultury. Prostřednictvím Žangžungu, který byl geograficky umístěn blízko velkých kulturních center Střední Asie jako byly Gilgit a Chotan, pronikalo do Tibetu množství duchovních a filozofických koncepcí.

Současně se vzrůstajícím zájmem o buddhistické učení, založením kláštera Samjä v roce 779 n.l. a potvrzením buddhismu jako hlavní kulturní tradice byla tradice Bön silně potlačována a byly činěny vážné pokusy o její vykořenění. Ale přívrženci Bönu mezi šlechtou a zvláště mezi prostým lidem, kteří po generace následovali bönskou tradici, si uchovali své přesvědčení a Bön přežil. V průběhu 7. a 8. století, což byly opravdu obtížné doby, uprchlo mnoho Bönských učenců a lámů z centrálního Tibetu a postarali se tak, aby zachránili své texty před nebezpečím zničení a uchovali je pro příští generace. Dänpa Namkha, jeden z velkých bönských učitelů této doby, přijal buddhismus ze strachu že bude zabit a zvláště proto, aby uchoval v tajnosti bönské učení.

Od 8. do 11. století nevíme prakticky nic o vývoji bönského učení. Znovuoživení Bönu začíná rokem 1017, kdy Šenčhen Luga objevil množství významných textů. V těchto spisech se bönská tradice vynořila jako ucelený systém. Šenčhen Luga se narodil v rodu Šen, který pocházel od Kongccha Wangdäna, jednoho se synů Tänpa Šenraba. Potomci této významné bönské rodiny žijí v Tibetu dodnes.

Šenčhen Luga měl mnoho následovníků. Třem svým žáků svěřil úkol, aby pokračovali ve třech rozdílných tradicích. První z nich, Dučhen Namkha Jungdung pocházející z rodu Du, který se přistěhoval do Tibetu z Duža (tibetské jméno pro Gilgit), byl pověřen studiem kosmologie a metafyziky. Žáci Namkha Jungdunga založili v roce 1072 klášter Jeru Benzakha. Tento klášter zůstal významným střediskem učení až do roku 1386, kdy byl těžce zničen povodněmi a později opuštěn. Po úpadku Jeru Benzakha pokračoval rod Dru v podpoře tradice Bön, ale tato linie byla koncem l9. století již v úpadku. Tehdy byl v této rodině již podruhé nalezen reinkarnovaný pančhenlama. První reinkarnací byl druhý pančhenlama, (narozený 1663) a druhou reinkarnací pátý pančhenlama (narozený 1854).

Druhý žák Žuje Legpo byl označen jako hlavní nositel učení a praxe Dzogčhen a založil klášter Kjikhar Rižing. Potomci rodu Žu nyní žijí v Indii.

Třetí žák Patön Palčhong získal pověření pro výuku tantrického učení. Členové rodu Pa se přestěhovali z Cangu do Khamu, kde stále žijí.

Meukhepa Palčhen (narozen 1052), který pocházel z rodu Meu, založil klášter Zangri, který se také stal střediskem filozofických studií. V době mezi 11. až l4. stoletím mělo tedy učení Bön čtyři významná studijní střediska, všechny v provincii Cang.

Na začátku 15. století bylo studium Bönu podstatně rozšířeno založením kláštera Mänri v roce 1405 velkým bönským učitelem Ňame Šerab Gjalcchän (1365-1415). Klášter Mänri a další dva, zmíněné výše, zůstaly nejvýznamnějšími středisky studií Bönu až do roku 1959, kdy Čína obsadila Tibet. Klášter Jungdung Ling byl založen v roce 1834 a brzy poté klášter Kharna, oba v blízkosti Mänri. Současně s těmito kláštery, které se staly centry studií a duchovní inspirace, bylo založeno mnoho dalších klášterů po celém Tibetu (kromě centrální provincie Ü), zvláště v Khjungpu, Khamu, Amdu, Gjarongu a Horu. Do začátku 20. století bylo v Tibetu 33O bönských klášterů.

Současná situace

Mateřský klášter Mänri v Tibetu i mnoho dalších klášterních komplexů je zničeno a v rozvalinách. Tato situace je velice smutná a velmi se nás dotýká. Modlíme se z celého srdce, aby se Tibet brzy opět stal svobodnou a duchovní zemí.

► Tento článek je převzat z ► Handbook of Tibetan Culture, Rupa, Calcutta, 1995

Tibetský způsob jak vyjít s obtížnými lidmi
Přinášíme vám návod, jak vyjít s obtížnými lidmi, který vychází z tibetské tradice Bön. Jednoduchá technika vám pomůže se zbavit jejich negativní energie a vlivu na vás. Tento způsob popisuje Christopher Handsard v knize Tibetské umění pozitivního myšlení. www.hovorykv.cz




neděle 16. února 2014

Prodávání a kupování lásky a hodnoty


Jennifer Hoffman

Pomáhala jsem klientovi připravit se na důležitou obchodní schůzku a on mi řekl: ,,Cítím se připraven, teď se jim už jen musím prodat.“ To vedlo k další diskusi na téma, proč má pocit, že je musí přesvědčit o své hodnotě a kvalitách, a prodat jim to, co jim může nabídnout.

 Proč by jednoduše nemohl podat co nejlepší výkon
a nenechal ho být tím rozhodujícím faktem?

Když se bude příliš usilovně ,,prodávat“, riskuje, že sám sebe přecení, slíbí něco, co může být obtížné dodržet, nebo vstoupí do důležitého jednání s pocitem, že prohraje, čímž vytvoří jakési proroctví, jež se samo naplní.

Proč máme dojem, že se musíme druhým ,,prodat“ a přesvědčit je o tom,
že jsme pro ně ,,dost dobří“, když úplně stačí být ,,dost dobrý“ pro nás samotné,
a nechat je, aby učinili svá vlastní rozhodnutí?

Nakonec byl můj klient spokojený se svou přípravou na schůzku, což zahrnovalo nabídkový list a – což bylo důležitější – připomínku věcí, s nimiž nebude souhlasit. Takto se nepřecení a neučiní sliby, které nebude schopen dodržet.

Neděláme to všichni, když se snažíme navázat kontakt s druhými lidmi, zvláště v situacích, kdy si skutečně přejeme navázat spojení nebo chceme, aby si nás vážili, nebo v situacích, které považujeme za důležité? Přehnaně se snažíme se prodat, takřka se ,,zakláníme“, věříme, že druhé musíme přesvědčit, že jsme ve všech směrech dostačující… a co se pak stane?

 Souhlasíme s věcmi, které později udělat nechceme, nebo ani nemůžeme, nebo zjistíme, že jsme se ocitli v situaci, která nám příliš neprospívá. Jenže jsme do té situace již investovali tolik, že považujeme za nemožné z ní vycouvat, anebo si přejeme, aby si nás druzí cenili, bez ohledu na cokoliv, a učiníme hodně pro to, abychom toho dosáhli.

Naše touha být pro ostatní dost dobří nás vede k domněnce, že se musíme ,,prodat“, že je musíme přesvědčit, že by nás měli mít rádi a měli by si nás cenit, chtít s námi trávit čas, být s námi či si s námi vytvořit určitý vztah. Bojíme se, že budeme odmítnuti, opomenuti nebo ignorováni, a myslíme si, že to jsou známky toho, že nejsme dost dobří.

Nicméně, ve skutečnosti ten člověk, který nás odmítá, tak nečiní kvůli tomu, kdo jsme, nýbrž kvůli tomu, kým musí on sám být, má-li být s námi. Musí být na naší energetické úrovni a frekvenci, má-li se vytvořit smysluplný a hodnotný vztah, a to pro něj může být příliš. Pokud se na to podíváme z této perspektivy, uvědomíme si, že se prostě nemůžeme prodat někomu, kdo ví, že cena za takové spojení je pro něj příliš vysoká.

To nejlepší a asi jediné, co můžeme udělat, je být sami sebou, ve všech ohledech, být tou nejlepší verzí sebe sama a vyzařovat své nejjasnější světlo. Pokud jsme uvnitř sebe takto v souladu, řadíme se k těm či sbližujeme s těmi, kteří se mohou spojit s námi. Nemusíme se takovým lidem ,,prodávat“, oni již vědí, kdo jsme. Nemusíme je přesvědčovat o své ceně či hodnotě, oni to vidí na vlastní oči. Zrcadlíme to nejlepší v nich, a platí to též naopak. A oni neočekávají ani nechtějí, abychom slibovali něco přemrštěného, nebo abychom začínali z bodu, kde nejsme dost dobří, protože oni vědí, že jsme, stejně jako oni, dokonalí, celiství a úplní každém směru.


Copyright ©2013 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia
Jiné použití přísně zakázáno.

(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium,
pokud je připojen aktivní odkaz na původní zdroj a tato poznámka
- pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.) 15.02.2014

neděle 9. února 2014

Setkání s minulými já mimo čas



Gerrit Gielen

V této eseji Gerrit prozkoumává význam nelineárního pojetí času v oblasti regresní terapie. Dosvědčuje, že spojení s dalšími životy není příliš o vzpomínání na něco, co je pryč a dokonáno. Spíš jde o tvořivou součinnost živoucích přítomností, které se stále mění a vyvíjejí tak jako vy. Minulost je v zásadě otevřená a neurčitá stejně jako budoucnost. To vrhá nové světlo na smysl regresní terapie a nabízí nádherné možnosti pro léčení.

Z pole vědy, filozofie a mysticismu přichází argument, že lineární průběh času, tak jak ho zažíváme, ve skutečnosti neexistuje. To je nejzřetelněji vyjádřeno v Einsteinově teorii relativity, která jasně ukazuje, že "teď" není jediným momentem. Moment, který je jednou osobou zažíván jako "teď", může být budoucností pro jinou osobu a v minulosti zase pro někoho jiného, záleží na jejich příslušných pozicích v prostoru jejich pohybu. Události, které se objevují ve stejném čase pro jednoho pozorovatele, se mohou objevit druhým v jiných časech. Když však "teď" není jedinou či specifickou událostí, pak naše tradiční pojetí času selhává a oddělení času do přítomnosti, minulosti a budoucnosti se rozpadává. To znamená, že minulost není neměnná. Vše probíhá v "teď" - včetně našich "minulých" životů.

Co to znamená pro reinkarnační terapii a jaký je úkol regresního terapeuta? Než odpovím na tyto otázky, dovolte mi nejdřív promluvit o smyslu vzpomínek. Když si něco pamatujeme, saháme psychologicky do jiné doby. Spojujeme naše "teď" s jiným "teď", které pro nás leží v minulosti. Nicméně pokud je minulost, přítomnost a budoucnost ve skutečnosti součástí jednoho prodlouženého "teď", pak není minulost něco, co je s konečnou platností pryč a dokončené. Vzpomínání není pasivní proces, avšak součinnost s živoucí energií, tj. součinnost s tou částí nás, která prožívá jistý moment v minulosti jako svou "nynější" realitu. Jak dosahujeme na minulost prostřednictvím vzpomínání, interakce probíhá oběma směry. Když se spojíme s časem v minulosti, dotýkáme se tohoto "teď" svou energií, ovlivňujeme jí toto "teď", a taktéž přijímáme energii a informace nazpět.

Pokud je lineární čas iluzí, vzpomínání je komunikování

Vzpomínání je ve skutečnosti komunikační proces. Vzpomínat znamená komunikovat s minulostí. To platí taktéž pro vzpomínky na minulé životy. Tady se taktéž odehrává energetická výměna mezi přítomným já a minulým já. Na určité úrovni to každý regresní terapeut ví. Dobrý terapeut se nikdy neptá klienta, aby si na něco pokusil vzpomenout. Vždy navrhuje během regrese posun vpřed. Například může říct: "Běžte do skutečného původu problému." Terapeut ví, že tento přístup funguje mnohem lépe než ten zakládající se na minulosti. 

Proč? 

Protože tato instrukce souvisí mnohem více s tím, co se aktuálně odehrává. Je tu něco, co k tomu přispívá: jiné "teď", ve kterém byla traumatická událost prožita poprvé.

Co se odehrává, když spojíte své "teď", svou přítomnost s jiným "teď", 
a když začnete komunikovat s částí vás, která žije v jiném "teď"? 

Výsledkem takové komunikace je stvoření nového a "sdíleného teď". Jakmile začnete dialog s někým jiným (v tomto případě s vašim "dřívějším" já), sdílíte "teď", sdílíte stejnou přítomnost. Z této "sdílené přítomnosti" vyvstávají nové možnosti. Výslovně to znamená, že můžete poslat léčení a pochopení svému minulému já, a tak ovlivňovat minulost opravdovým způsobem. Jelikož minulost není v absolutním vyjádření pryč, můžete ji z budoucnosti měnit.

Co tento výše uvedený koncept znamená pro regresní terapii? 

Z mé zkušenosti jsou tu tři důležité důsledky:


I. Léčení minulosti místo jejího opětovného prožívání

Podle tradičního pohledu regresní terapie, je to, co můžeme udělat s bolestnými zkušenostmi v minulosti, jejich opětovné prožití a tím sejmout ostré hrany těchto zkušeností. Vezměme například někoho, kdo má strach z výšek. Setká se s terapeutem a objevuje, že se v minulém životě zabil při pádu. Tato událost je několikrát prožívána a zdá se, že strach z výšek zmizel.
Dle tradičního pohledu je to tedy tak, že smrtelný pád v minulém životě vytvořil strach, který nebyl, ať už tak nebo tak, dostatečně zpracován. Výsledkem je, že se projevuje v tomto životě jako strach z výšek. Zdá se, že uvědomění této příčiny strachu a její opětovné prožití poskytuje řešení.
Já přesto věřím, že to, co se doopravdy odehrává je následující: někde v časoprostoru někdo padá a pociťuje strach. Strach je tak intenzivní, že křik o pomoc je rozesílán skrze časoprostor a zachycen inkarnací s příslušnou psychickou strukturou nebo inkarnací stejné duše, která prožívá křik o pomoc jako strach z výšek. Když tato osoba vstoupí do regrese, spojí se svým vědomím s vědomím padající osoby, a tímto způsobem je strach uvedené osoby z výšek zmírněn.
Podstata propouštění strachu je z mého pohledu nikoli ve znovu prožívání strachu, ale v přidání jasného a milujícího vědomí do tohoto strachu. Toto jasné vědomí jste vy, v přítomnosti. Když dosahujete minulosti s jasností mysli a se záměrem vyléčit, ve skutečnosti se dotýkáte minulého já, které trpí jako spirituální průvodce nebo chcete-li jako "strážný anděl". Jelikož jako průvodce nebo anděl s úzkostlivou osobou soucítíte, druhé já v jiném "teď" může propustit fobii a nalézt mír. V minulosti ucítí mír a odevzdání. V tomto případě osoba, která umírá pádem z výšky, může zemřít ve stavu odevzdání a výsledné trauma této smrti bude méně intenzivní. 
Když takto znovu vytváříte minulost, má to vliv na vaši přítomnost: vy jste na oplátku osvobozeni od strachu z výšek.

Buďte svému minulému já průvodcem či "strážným andělem"

Znovu prožívání traumatu minulého života, technika, která je často v regresní terapii využívána, dává smysl jen omezeným způsobem. V nejhorším případě může vyvolat mnoho zbytečné úzkosti a napětí. Cítím, že je pro klienta mnohem lepší, aby vstoupil do regresní terapie jako pomocník, jako průvodce a přítel svého minulého já, které cítí bolest. Pak se neidentifikujete s problémem, ale mnohem více s řešením: nejste obětí, ale léčitelem. Nemusíte znovu prožívat temnotu, ale do této temnoty přinést své světlo.
Zvláště před vstupem do minulého života, své klienty zvu, aby se viděli jako bytosti Světla, jako andělé, kteří cestují časem a prostorem. Když vnímají tuto pravdu, žádám je, aby oslovili traumatizovanou osobu, se kterou se setkávají v minulém životě a pomohli jí tím, že jí posílají lásku, povzbuzení a pochopení.
Jednou jsem měl klienta, který zvažoval, že spáchá sebevraždu během velmi těžkého období svého života, ve kterém trpěl depresemi. V jistém bodě uslyšel hlas, který ho ponoukal a říkal mu, že si svůj život brát nemusí. Byl to hlas důvěry a útěchy. Radil jsem mu, aby cestoval z přítomnosti do tohoto těžkého období v minulosti jako anděl. Na konci tohoto cvičení si uvědomil, že on sám byl tímto hlasem, pomohl si v tomto těžkém období z budoucnosti.


II. Přistoupení k nevysvětlitelné úzkosti jako k volání o pomoc

Mnoho lidí trpí nevysvětlitelným strachem, který je vždy přítomen v pozadí. Může být smíchán s dalšími pocty jako je smutek, žal nebo vztek. Je to často pocit, který byl přítomen v dětství z žádného zjevného důvodu.
Za tímto strachem je vždy volání o pomoc. Je to volání z jiného "teď", z jiného života nebo někdy z dětství. Z mého pohledu je cílem regresní terapie objevit, co je to za strach a pomoci tak druhé osobě, tak jako byste pomohli svému dobrému příteli v nouzi. Přistupujete k této osobě, mluvíte s ní povzbudivě a obklopujete ho podporou, láskou a pochopením.
Namísto toho, abyste trvali na strachu jako na znamení, že je s vámi něco divného a nezvratně špatného, nahlížejte na něj tak, že nenáleží do nynějšího "teď", ale k jinému "teď", jinému "já", které se natahuje pro pomoc. Vy - klient - jste tím jediným, kdo může rozřešit strach tím, že do něj přinášíte pochopení a soucit a vnímáte ho jako volání o pomoc od někoho jiného. Tento "někdo jiný" jste vy v jiném "teď". Jakmile najdete tuto osobu a pozorujete ji s neutrálním a soucitným vědomím, pochopíte její strach a bude pro vás jednoduší přijmout ho a pozvolna propustit. Úzkost je osvobozena tím, že na ni pohlížíte jako na problém někoho jiného, protože tak se oddělujete od energie strachu. Z objektivního hlediska si v onom "teď", ve kterém často není důvod ke strachu, uvědomujete, že vy sami jste větší než tento strach a že ho můžete přijmout s mnohem širším vědomím.

Strach se tak stává bránou, která vede do jiného života, která vás spojuje s jiným "teď". Když si dovolíte postupně k tomuto strachu v regresní terapii přistoupit, objevíte jeho zdroj a můžete ho začít léčit. Často k vytvoření nezbytné změny a k oddělení se od strachu jednoduše stačí položit otázku: "Komu patří strach, který cítím?" Tím, že ho označíte jako volání o pomoc z jiného časoprostoru, vytváříte ke strachu most. Tento most má dvě prospěšné věci: vytváří odstup mezi vámi a strachem a přináší strachu léčení.


III. Vytváření nové minulosti

Další možností pramenící z této nové perspektivy časoprostoru je možnost přetváření minulosti. Pokud není minulost neměnná a skončená a pokud si uvědomíte, že s ní dochází k výměně energie, pak je náš tradiční pohled kauzality smeten ze stolu. Věci tradičně nemohou být způsobovány událostmi v budoucnosti, pouze událostmi v minulosti. Co ale s člověkem v krizi jako v příkladu výše, jenž slyší hlas z budoucnosti, který mu říká, aby měl víru, a díky kterému se rozhodne žít? Zdá se, že budoucnost má na minulost skutečný dosah.
Jakou může mít představa vytváření nové minulosti spojitost s regresní terapií? Často vyzývám klienty, aby svou minulost přepsali následujícím způsobem. Potom, co si uvědomí trauma, které bylo způsobené v jiném životě, navrhuji, aby se spojili s osobností minulého života předtím, než se trauma objeví. Téměř vždy nastává kritický moment v čase, ve kterém si osobnost mohla zvolit jinou cestu, tu, která by vedla do prospěšnější budoucnosti, ve které by se trauma bývalo nevyskytlo. Při regresní terapii můžete stále volit cestu, která není přijata, můžete si vybrat alternativní cestu nebo "časovou linii" a tu aktivovat.

Představte si citlivou, věšteckou ženu, která byla v minulém životě upálena na hranici jako čarodějnice. V onom životě byly doby, ve kterých cítila potřebu lépe se chránit nebo možná utéci a nebo přerušit pouta s jistými lidmi. V regresní terapii se pokouší spojit s tímto zásadním momentem, s časem, kdy mohla učinit volby, které by předešly upálení. Pokud to funguje a klient se emocionálně spojí s alternativní časovou linií, která by se mohla vyvinout, trauma je zčásti nebo zcela z minulosti klientky vymazáno.

Abychom toho dosáhli, je třeba následujících kroků:

- Klientka učiní emocionální spojení s minulým traumatickým životem.
Bod vstupu je obvykle čas samotného traumatu.
- Pak cestuje zpět v čase do momentu před tímto traumatem, kde je stále možná rozhodující volba.
- Klientka pak začíná komunikovat s osobou, kterou v minulém životě byla. Vysvětluje této osobě, jak může a jak by měla učinit pozitivní volbu. Povzbuzuje ji a poskytuje ji své vhledy z širší perspektivy, kterou nyní má. To vytváří nové sdílené "teď" s možnostmi pro léčení na obou stranách.
- Osobnost minulého života se cítí být inspirována, aby učinila jiný a nový způsob jednání a nedocházelo již k traumatickým událostem.

Jak vysíláte léčení tomuto minulému životu, posílá vám na oplátku léčení nazpět. Tím, že vytváříte novou minulost, přítomnost je již pozměňována k lepšímu. Díky tomuto pohledu není minulost neměnná: minulost, stejně jako budoucnost, je oceán možností. Z přítomného, našeho současného "teď", můžeme znovu a znovu volit, kterou cestou se dát, kterou časovou linii aktivujeme, zda je to v minulosti nebo v budoucnosti. Naše životy se odehrávají v časoprostorovém kontinuu, které se stále pohybuje a mění, jsme neustále v součinnosti se svými dalšími životy a oni s námi. Ta část, která je v součinnosti, je naše vědomí, naše vědomé vědomí. Tato část je naší podstatou a je nezávislá na prostoru a čase. Cestuje skrze časoprostorovou síť, ale není v čase. Je to část nás, která je věčná a neměnná. Jelikož je samotné vědomí nezávislé na času a prostoru, je zdrojem Světla a léčení pro vše, co existuje v čase. Čím vědomější se stáváme, tím víc vstupujeme do bezčasé říše, ze které vyzařujeme světlo na všechny naše životy.

Na závěr

Uvědomuji si, že představení této nové a oslnivé perspektivy na čas a kauzalitu v oblasti regresní terapie vyvolává mnoho otázek, které nemohou být zodpovězeny v této krátké eseji. Přesto cítím, že nelineární pojetí času, které je mnohem flexibilnější a otevřenější než naše tradiční pojetí, nabízí pro tuto oblast ohromné přísliby a vnáší mnohem větší spravedlnost do tajemných povah našich duší. Duše je jako slunce s množstvím paprsků, z nichž každý představuje život vyjadřující část našeho Já. Všechny tyto paprsky vyzařují své světlo, a jak tak činí, zároveň se spojují se svými kořeny a vzájemně na sebe působí prostřednictvím centra slunce.
Před mnoha lety jsem v parném letním dni seděl na břehu jezera a pozoroval, jak voda odráží sluneční světlo. Přemýšlel jsem o životě jako lidská bytost na Zemi. Nepravidelné vzory světla dělali vzory na vodě a společně s teplem na mě měly hypnotizující vliv. Obraz nekonečně zářícího slunce, který se rozdělil do nesčetných tancujících skvrn světla jakoby poskytoval metaforu na to, o čem je život.

Světelné skvrny jsou jako mnoho lidských životů, jenž žijeme, a kde každý ve svém neúplném způsobu odráží vyšší zdroj. Společně předvádí věčný tanec života. Společně vytváří dokonalý celek. V realitě neexistuje čas, vše existuje v jedné velké přítomnosti. Když se jedna skvrnka zvětší díky pohybu vody, další se okamžitě zmenší.
My všichni máme mnoho životů na Zemi a jsou dynamicky a smysluplně propojené. Všechny tyto životy přizpůsobujeme stejnému cíli. Společně odráží vyšší zdroj. Společně jsou celkem.
Věřím, že to stejné platí pro lidstvo obecně. Na hluboké vnitřní úrovni, úrovni mimo čas jsme všichni propojeni se stejným zdrojem Světla. Je našim posláním vyjádřit tento zdroj Světla tak nejlépe, jak dokážeme v čase.


► @ Gerrit Gielen 2014 ► www.jeshua.net
► Překlad: Denisa Vaňková 

sobota 8. února 2014

Energie – aktuálně 5. 2. 2014


Na internetu lze najít řadu nejrůznějších informací jak z oblasti duchovní tak i z oblasti jemně-hmotných energií. Někdy jsou takové informace vzájemně celkem v souladu či se doplňují, zatímco jindy jsou v přímém rozporu.

Inu, jednotliví pisatelé píší ze svého pohledu, z různého stupně vědomí, z různé perspektivy i dimenzionálního pásma, kam jejich vědomí může vstoupit, a to ať již jde o jejich osobní zkušenost, inspirace či jemně-hmotné zdroje (a stejně tak jejich jemně-hmotní průvodci mívají často svou vlastní perspektivu a cíle).

Při probírání se záplavou textů na toto téma máme tendenci dávat přednost textům, které se nám líbí – s nimiž tedy rezonujeme. Což je v pořádku, ale není špatné si ujasnit, na jaké úrovni s nimi rezonujeme. Zda na úrovni ega – t. j. říkají přesně to, co chceme slyšet, nebo zda tento soulad je na úrovni hlubší. Někdy víme, že pro nás je určena jen jedna jediná věta z celostránkového textu. Jindy v nás text probouzí jistou nedůvěru, ale přesto nás jednoho dne pravda v něm skrytá osloví, pochopíme… Nebo se naopak přesvědčíme, že naše ,,intuice” pracovala bezchybně.

Nezbývá nám tedy, než pilovat rozlišovací schopnosti. Není samozřejmě nutné cokoliv brát okamžitě za bernou minci jen proto, že to bylo řečeno nebo napsáno. Mnohdy lze informaci například dočasně založit do pomyslného šanonu s nápisem ,,Není vyloučeno, že…” Kromě oné hlubší rezonance máme možnost pozorovat sami sebe, své bezprostřední okolí i svět, a můžeme porovnávat, stejně jako při studiu psaných informací. Myšlenka, která vám dnes připadá absurdní či nepřijatelná, pro vás může za několik let představovat naprostou samozřejmost anebo naopak.

 Všichni se vyvíjíme, svým vlastním směrem,
 svou vlastní rychlostí.

Tento rok bude planeta Země vstupovat do spirál vědomí tzv. nulového bodu, jež pochází z tzv. vyšších světů Nejvyššího Zdroje. Vesmírná pole se otevírají doslova ,,vše-směrově“, což by nám mělo nabídnout možnost volného přístupu k vysokým duchovním frekvencím. Příliv silných energií se dotýká i bytosti vědomí našeho slunečního systému, která zvyšuje svou frekvenci (pozvedá takto též své jednotlivé části), a dochází k napojení na tzv. kosmické úrovně a úrovně její monády (tzn. její větší bytosti čítající 12 slunečních systémů).

My toto dění vnímáme v podobě řady kosmických událostí. Souvisí s ním zvýšená sluneční aktivita – nejen výrony koronální hmoty samy o sobě, nýbrž především fakt, že vnášejí obrovské množství energie do zemského magnetického pole (což lze někdy také vnímat v oblasti sleziny a éterického pole). U některých lidí též dochází k přeuspořádání centra sakrální energie, což mohou příležitostně pociťovat na své druhé čakře. Vícero lidí zřejmě právě toto vnímalo například nedávno, kolem 21.1. – jako horko na zadní straně druhé čakry (oblast křížové kosti), střídaný nepříjemným pocitem (až bolestivým) v přední části čakry.

Účinek této obdoby ,,výtahu” obecně bude různorodý, mimo jiné v závislosti na druhu duše, k níž patříme. Avšak nemá smysl si vytvářet přehnaně přesné představy o tom, co a jak na nás bude působit. U každého jde o osobitý a jedinečný průběh. Jistě, není špatné vědět, že v tom nejsme sami. Že to, co zrovna vnímáme, zažívá též někdo další. Přesto jsou různé příznaky vždy orientační, jen několik příkladů z mnoha variant. Někomu se možná nakonec podaří své éterické tělo změnit v to původní galaktické a uvolnit karmická spojení k té temnější síti, která je tu dosud aktivní. Další propustí minulé životy a někdo bude spíše pokračovat ve své práci zaměřené na integraci, zatímco jiný se potopí hlouběji do iluzí astrální úrovně a čarovného světa úrovně mentální.

Intenzivní energie, které sem přicházejí, v nás osvětlují místa, kde doposud zůstaly skryty stíny, a vynášejí je na povrch. Jestliže zaznamenáte – ve svém životě, myšlenkách, chování, emocích – opakující se scénáře, zvláště, pokud tyto ve vás spouštějí silnou emocionální odezvu, měli byste zbystřit. Věnujte chvíli tomu, abyste se ztišili, abyste vstoupili do role pozorovatele. Jestliže se obdobné vzorce stále opakují, a přes veškeré snahy si s nimi nejste schopni poradit, vaše odezva se nikterak nemění, může být vhodné vnést do svých dnů určitý prvek změny. Měnit své každodenní vzorce, den za dnem, třeba i měnit místo pobytu (např. letní kurs, výlet do zahraničí, atd.). Mnohdy s takovouto změnou zaběhaných zvyklostí vstoupí do vašeho života nová energie vedoucí k novému způsobu existence. Výsledek může být opravdu překvapivý.

Často jsou vnější okolnosti jen symbolickým projevem, a příčina bude jiná, než se zdá na první pohled. To, co jsme dosud považovali za ,,problém“, resp. aktuální téma, může být pouhou iluzí. Teprve s odhalením skutečné příčiny máme šanci se úspěšně od neustálého opakování určitých situací či vzorců osvobodit – a k tomu je nezbytný právě objektivní pohled nezaujatého pozorovatele.

Jedním z vedlejších účinků současných silných energií má být i to, že pro některé duše, které dosud nedosáhly oné úrovně, kdy by byly schopny pokračovat v pozvedání sebe sama v rámci výše zmíněných změn, by mohlo nastat klidnější období. Týká se to především těch duší, které by to byly bývaly mohly zvládnout… Ale nestihly to a budou pokračovat v dalším vtělení. Tvrdá práce zaměřená na pozvednutí co největšího množství lidí tedy zjevně skončila, což již nějakou dobu koneckonců zaznívá z různých zdrojů.

Pro tyto duše je teď důležitá stabilizace a dořešení karmických záležitostí. Měly by se pokusit změnit věci, které změnit lze, aby byly v příštím vtělení lépe připraveny. 

Ty, které mají chuť a sílu na tomto pracovat, mohou nyní začít. Jiné budou pravděpodobně žít dál svůj život, více či méně v klidu, a budou nevědomě čistit a transformovat to, co transformovat lze – na úrovni astrální a mentální.
Naučí se to, co se naučit mohou…

Neznamená to, že práce duchovních léčitelů a učitelů je zbytečná. Pokud je zjevné, že klientům a žákům pomáhá na další cestě, v duchovním růstu, má svůj smysl. Byť v některých případech již nemusí přinést ten nejvyšší výsledek, který byl obsažen v původním potenciálu té které bytosti. Může to ale též znamenat, že nyní někdo zjistí, že pro jeho potřeby je vhodný jiný učitel nebo jiný léčitel než dříve. A též obráceně, mohou léčitelé či učitelé některé klienty odmítnout, protože chápou, že skrze ně právě těm konkrétním klientům nemůže být v danou chvíli pomoženo. Koneckonců vždy platilo, že ne všichni léčitelé/učitelé jsou kompatibilní se všemi klienty/žáky…


Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím kolektivu autorů a majitele těchto webových stánek, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě a pokud je připojen aktivní odkaz na tyto stránky:
05.02. 2014