Vítězství nad nemocí

Živel země

Není náhoda, že bližší seznámení se živly začínáme živlem země. Země má současný člověk nejméně. Stále spěcháme a v době šílené rychlosti není energie země v módě. Země v sobě nese energii měkkosti a tradice, klidu a povolnosti, je jí cizí duch soupeření a jakékoli soutěživosti. Vždy je spokojena s tím, co má.

Harmonie znamená, že všechny živly jsou v rovnováze, a proto by bylo zvláštní si myslet, že země (nebo jakýkoli jiný živel) může být lepší nebo důležitější. Každý živel vnáší do našeho světa svou prospěšnou energii a převaha jednoho živlu způsobuje nepříznivý stav. Kromě toho země plodí uzavřenost, nezdravý konzervatismus a útlum veškerého rozvoje. (Člověk se do takového stavu často dostává ve stáří, kdy před ním tvrdě vyvstává problém vyčerpání sil, zvláště jestliže celý život nemilosrdně plýtval energií, toužil získat co nejvíce potěšení nebo dosáhnout co nejvýznamnějších výsledků.)

Důležitost země pro náš pozemský život nedoceňujeme. Země brání člověku, aby se zbrkle vrhal do různých záležitostí, pomáhá mu nalézt sebe sama a místo v životě. Země ochraňuje duši před cizími ničivými myšlenkami a před vlivy, které vysávají energii. V současném světě všichni tuto energii poněkud opomíjíme, a proto ji také neumíme dobře využívat. Lze říci, že současný městský člověk zná tuto energii špatně, stěží ji vnímá a sotva ji chápe. Bohužel se často snažíme vyměnit zemi za jiné živly, protože se nám zdá, že se nám takto podaří situaci zvládnout: snažíme se udržet navenek klid, vychloubáme se sebeovládáním, překonáváme hranice výkonnosti a výdrže – naše úsilí tedy staví na energii ohně, vody a vzduchu. Stresy, chronická únava, podrážděnost a nemoci nám však dokazují, jak se mýlíme!

Vlastnosti země

Zdroj jinové energie

Již víme, že živel země souvisí se všemi čtyřmi úrovněmi, jež zkoumáme. Připomínám, že na fyzické úrovni to je planeta Sluneční soustavy, je to záhon v zahradě a bláto pod našima nohama. Zřídka myslíme na zemi jako na něco, co je v našem životě důležité. Samozřejmě! Je neustále s námi a připadá nám všední.

Nevšímat si dobrého a zaměřovat se na špatné, necenit si toho, co je, a nesmírně 

se trápit kvůli tomu, co není, to je zákon lidské hlouposti, ukazatel nerozvinutého vědomí.

Schopnost radovat se a umění nacházet krásu v každém počasí není jen vlastnost duše básníka, ale i schopnost obnovovat síly organismu a udržovat zdraví. Je to schopnost země.Země vyživuje člověka stejně jako i vše živé v našem světě, je to hmota, která vlivem působení ohně rodí veškerý viditelný svět. Právě země pod našima nohama je jediným ochráncem a nositelem energie jin pro naše tělo. Bez ní není pozemský život. Země určuje životní potenciál člověka, jeho fyzickou sílu a vytrvalost. Není náhoda, že se u mnohých národů objevuje názor, že nezvítězí ten, kdo je silný, ale kdo je trpělivý. Tato trpělivost, ale i stabilita a uchování energetického potenciálu se vztahují k živlu země.

K živlu země patří mnohé produkty výživy (z přírodovědeckého pohledu): ovoce, zelenina, obilniny, ořechy, byliny, dary moře, raci, ústřice a zřejmě i všechny ryby. Vlastně se zde nachází vše, co považujeme za zdravou stravu. Tyto produkty přinášejí organismu zdravé nasycení.S duševní úrovní země je spojena energie ochrany. Země musí být v lidském organismu přítomna měkkostí, teplem a vlhkostí v hlezenních kloubech, ve spodní části břicha a v oblasti krku. Je to velmi důležité. Na obrázku číslo 8 je vidět, že dráhy nohou vpouštějí do těla jinovou energii (jako čerpadla ji pumpují do organismu). Jestliže je země v pořádku, nebolí vás nohy a lehce vás nesou životem; je to, jako byste se přesouvali na energetickém polštáři, jenž obaluje chodidla i hlezenní klouby. Spodní část trupu je místem, kde se hromadí životní sily, a toto hromadění je také spojeno se zemí. Pocit měkkosti, tepla a vlhkosti ve spodní části břicha nesmí zmizet nadlouho, je to opět energetický polštář, na kterém se nesou vaše síly a zdraví. Oblast krku je spojena se zemí, protože brzlík, který řídí imunitní soustavu (ochrannou činnost organismu) leží napravo i nalevo od průdušnice, kousek pod krkem. Ochrana organismu je spojena se zemí. Jestliže je mráz, zahalujete si krk teplou měkkou šálou. Zemi vnímáme jako měkkost, teplo, vlhkost a uvolnění v oblasti krku, to nám dovoluje stimulovat obranné síly organismu, a uchovávat tak síly a zdraví.

První cvičení

Cvičení na posílení země je poprvé nejlepší provést v přírodě.

1. Bosýma nohama si stoupněte na teplou, trochu vlhkou zemi, jež je prohřátá sluncem, nebo si v paměti dobře vybavte dotek nohou se zemí. Vnímejte zemi chodidly, prsty nohou. Pocítíte příjemné uvolnění, teplotu a měkkost země, její vlhkost a vnitřní sílu, která plodí život.

2. Nadechněte se – pomalu vzduchem naplňujte břicho, nafukujte ho zlehka a vnímejte příjemnou ochablost v jeho dolní části. Potom pokračujte v nádechu, naplňte vzduchem plíce, narovnejte ramena a snažte se rozšířit hrudník. Nakonec vzduch naplní průdušky. Na několik sekund zatajte dech, tehdy vnímejte teplou, měkkou a vlhkou zemi a to, jak vám tento pocit stoupá od země po nohách. Nyní pomalu vydechněte, snažte se tělo zcela zbavit vzduchu a zároveň v organismu stále vnímejte zemi.

3. Při každém nádechu vnímejte zemi celým organismem.

 Snažte se, aby se toto vnímání měkké, teplé a vlhké země rozšířilo do každé buňky těla.

 Potom pokračujte v dýchání a soustřeďte se na vnímání země v hlezenních kloubech, 

dolní části břicha a krku.

Tento pocit si zapamatujte a snažte se, abyste ho neztratili. Zpočátku to bude vyžadovat úsilí, 

ale pravidelným cvičením můžete rychle dosáhnout zautomatizování. Uvidíte, že se tímto způsobem země vždy posílí. Je nutné, abyste si tuto energii občas znovu doplnili.

Cvičení můžete provádět pět až deset minut každou hodinu, ale v principu zcela stačí jedenkrát ráno – můžete tak po celý den zachovat rovnováhu a klid. Večer po těžkém dni je možné takto obnovit síly, cvičení pomůže k dobrému usínání a tvrdému, pokojnému spánku. Prozkoumali jsme první a hlavní vlastnost země – vyzařuje do prostoru energii jin a vyživuje jí vše živé.

Ochrana

Země ochraňuje člověka na všech úrovních, je známo, že na fyzické úrovni dokonce 

náspy ze země chrání před škodlivým zářením. Jestliže byl člověk zasažen bleskem, zahrabali ho v minulosti do země, aby opět přišel k sobě. Na duševní úrovni právě přítomnost dostatečného množství energie živlu země chrání duši – jestliže máte v organismu energii země, můžete se dobře ochránit před jakýmikoli negativními vlivy. Představte si mezi sebou a předmětem, jenž nese ničivou energii (podrážděný nebo agresivní člověk, záporná aura prostoru, ve kterém musíte pobývat, nepříjemné myšlenky, jež vás proti vaší vůli napadají a tak dále), stěnu z drnů poskládaných na sebe. Pozorně se na tuto zeď soustřeďte, díky ní se můžete rychle osvobodit od nepříjemných pocitů. Také si můžete představit zvláštní pláštěnku – jde o plášť s kapucí, látka tohoto pláště je spletená z rostlin a prostor mezi nimi je zcela vyplněn měkkou, teplou a vlhkou zemí. Když si takovouto představu vytvoříte, budete se okamžitě cítit klidně a v bezpečí. Ničivé energie vesmíru na vás nebudou působit. Nezapomeňte však na jednu podmínku: váš organismus se musí se živlem země přátelit. Na Božské úrovni je země pro člověka spojena s vyšší astrální ochranou. 

Co to je?

 Možná si z dětství pamatujete pocit bezpečí, kdy jste někde v hloubi duše přesně věděli, že se vám nic špatného nemůže stát. Ne všechny ale většina dětí věří, že jestliže budou velmi chtít, 

pak je vše možné. Děti věří na zázraky a nevěří na smrt.

Vzpomínám si, jak jsem v dětství našla mrtvého ptáčka. Zdál se mi živý, vypadal, jako by spal. Přinesla jsem ho domů a chtěla se o něho starat, dokud se neuzdraví. Mamince se mě velmi těžce podařilo přesvědčit, abych ptáčka pohřbila. Protože jsem však nazítří ráno uviděla stejného ptáčka, jak cvrliká na stromě, byla jsem přesvědčena, že můj ptáček ožil. S vyšší astrální ochranou je spojena dětská, čistá a neuvědomělá důvěra ve vyšší síly. V Bibli se říká, abychom byli jako děti. Boží milosrdenství vždy zalévá celý svět a každého člověka zvlášť nekonečným proudem lásky a podporující energie. Pouze naše nedokonalost nám nedovoluje vyjít vstříc tomuto proudu, přijmout ho v sobě a cítit se absolutně šťastní, absolutně zdraví. Být jako děti znamená, že bychom měli být stejně otevření a důvěřiví jako ony, měli bychom věřit na zázraky, v Boha, v pohádky, protože toto vše existuje! Jestliže Bohu naprosto věříme, otevíráme se světu, naplňuje nás proud milosrdenství a nacházíme se pod ochranou jemnohmotného světa – skutečně se nám nic špatného nemůže stát.

Lidé zažívají tento stav dětské absolutní důvěry v Boha hlavně neuvědoměle – nepřemýšlejí o tom, ale žijí jako děti, jež světu plně důvěřují. Tento stav je však možné v sobě vypěstovat vědomě, k tomu je nutné vnímat zemi uvnitř sebe a být jí nasyceni jako ve cvičení, které jsme před chvílí uvedli. Tento pocit se musí stát naší stálou a přirozenou součástí, tehdy se automaticky otevíráme vyšším energiím, důvěřujeme jim stejně, jako planeta Země důvěřuje vesmíru. Tehdy mají vyšší síly možnost, aby nás ochránily před jakoukoli destrukcí. Stejně jako kterýkoli jiný rodič i Bůh vždy chce pro své děti to nejlepší.

Schopnost přeměnit energii

Třetí vlastností země je transformace. Na fyzické úrovni máme sklon všechno, čeho se chceme zbavit, zakopávat do země. Věříme, že jakékoli smetí (dokonce i radioaktivní odpad) bude zemí přeměněno. V principu to je pravda, protože země umí vše zpracovat a znovu vytvořit z původní hmoty úrodnou půdu. 

Ale za jak dlouho? 

Člověk začíná zemi přetěžovat, je pro něho pouze hmotou, avšak možnosti 

hmoty jsou vždy omezené. Na duševní úrovni je země schopna transformovat energii všech živých bytostí. Všimli jste si, jak se zvířata a děti rády válejí po zemi.

 Co dělají? 

Transformují cizí nepříjemné energie, které se u živých bytostí nevyhnutelně objevují (vždyť na světě není nic ideálně harmonické). Pomocí země tyto energie přetvářejí na energie, jež jsou pro ně vhodné. 

Copak my sami nezažíváme úchvatný pocit, jestliže můžeme v teplý  jarní den zout boty a procházet se bosky po první trávě, po zemi nebo po teplém písku? 

V ten okamžik se nám zdá, že přes nohy z našeho těla a duše stéká do země napětí. Tak to také je, ale to neznamená, že ztrácíme sílu. Naopak! Při vzájemném působení se zemí se transformujeme a přetváříme všechny neharmonické energie v harmoničtější. Dokonce můžeme cítit, jak nás nohy začínají příjemně šimrat, protože se v nich odehrává něco podobného vnitřnímu lechtání – probíhá zde transformace. Samozřejmě v takové situaci současně dochází i k doplňování těla jinovou energií. Ochrana s pomocí živlu země je nejlepší, protože nezastavuje výměnu energií s okolním světem. Plášť ze země (zmíněný dříve) transformuje vibrace okolního prostředí a způsobuje, že jsou pro člověka vhodné.

Jest-liže se bráníte jinými, tvrdšími způsoby (ty jsou v určitých případech nutné a budeme o nich také mluvit), pak můžete k sobě přivolat agresi okolního prostředí. Nikdo nemá rád, jestliže ho ostatní očividně ignorují. Země nikdy neodmítne možnost komunikace, přetváří vnější energie, vždy vás ochraňuje před tím, co je cizí a nepříjemné, a nevytváří tedy nepříjemný pocit odcizení. K vyléčení jakýchkoli nemocí je právě země velmi cenná. 
Když lidé v létě odjedou na chatu, často se tam své nemoci zbaví. Země transformuje energie organismu, harmonizuje je a vytváří ideální energetický stav zdraví. Nic nemůže být pro naše tělo příznivější než ležet na zemi, zatímco na nás svítí slunce. Stačí si vzpomenout na to, jak tuto činnost milují všichni živočichové – lidé to cítí stejně. Země je schopna transformovat také nálady, emoce a pocity. Chcete-li mít příjemnější náladu a emoce, zbavit se trápení a strachů, je třeba se obrátit k živlu země. Projděte se v létě časně ráno po trávě, na které je rosa (živel voda zde bude spolupracovat se zemí a podpoří vytvoření energetické harmonie těla). Pospěte si přes den na zemi pod horkým sluncem (zapojí se oheň), nevyhnutelně se tehdy nadýcháte prány (živel vzduch). Dělejte to vše vědomě, sledujte pozorně všechny vnitřní pocity a pochopíte, že být zdravý a plný radosti je velmi jednoduché!

Proč si myslíte, že všechny temné síly žijí pod zemí?

 Protože tam člověku škodí nejméně. Země se nás snaží ochránit před vším nepříjemným. Všimněte si, že tyto síly nežijí v zemi, ale pod zemí! Někde velmi hluboko, patrně v ohnivém středu Země. Člověk je volá k sobě, jestliže má jeho duše sklon přitahovat destruktivní energie. Člověk je mocný, žije v něm Bůh i ďábel. Má na výběr: jít cestou světla, nebo oživit armádu podzemních ničitelů. Pokaždé, když zažíváte nepříjemný duševní stav, vaše energie proudí pod zem a doplňuje síly tmy. Slovo démonismus pochází ze slova monismus (jeden). Démonismus je odpojení od jednoty. Náboženští představitelé všech směrů křičí: „Zachráníte se pouze tehdy, jestliže věříte v našeho Boha!  Všichni nevěřící musí umřít!“ 

Co tím tito lidé způsobují?

Nositelé energie země

Kromě samotné země nesou její energii i čisté látky: bavlněné, lněné, vlněné a z angorské vlny. Stejně jako země nás ochraňují, transformují energii okolního prostředí a doplňují nám síly. Jestliže si vzpomenete na své oblíbené oblečení z takových látek, připomenete si příjemný pocit, který máte, jestliže jste do něho oblečeni. Syntetické látky mají energii kovu (vzduchu), můžete je také milovat, ale mají zcela jiné působení, o němž si povíme později.

Lidé flegmatického charakteru,kteří mají v sobě nadbytek země, ji ochotně vyměňují za energie, jichž se jim nedostává. Nejčastěji mají málo ohně, a proto se velmi ochotně setkávají s ohnivými lidmi sangvinického temperamentu. Platí to tím více, že oheň je pro ně vyživujícím živlem. Lidé ohně flegmatiky burcují, osvobozují je od nadbytku země, cloumají jimi, podněcují je k tvořivé aktivitě a sami se přitom vyživují jejich zemí a získávají pocit pokoje a ochrany. Jestliže je v kolektivu přítomen flegmatik,často se stává vrbou, ke které se všichni chodí vyplakat. Silnému a vlídnému člověku země stačí vejít do místnosti, kde se schyluje k hádce nebo kde burácejí bouřlivé energie, a vše se uklidní a dostane do harmoničtějšího stavu.

V rodině jsou nositeli země často babičky a dědečkové, svou přítomností vytvářejí atmosféru klidu, útulnosti a ochrany – zvláště pro malé děti. Není tajemství, že děti jsou někdy více připoutány k babičce a dědečkovi než k rodičům. Chtějí být pod ochranou lásky moudrého, klidného a silného dospělého, který přijímá všechny jejich nezbednosti a chápe všechna jejich přání. Jestliže starší generace není dostatečně moudrá a sama nemá dostatek energie země, situace je obrácená: děti nebudou chtít s babičkou a dědečkem zůstávat. Ženy jako jinová polovina země jsou nositelkami energie země a mají zvládnout roli spojenou s jinovou energií. Víme, že to nebývá snadné, protože ženy se vždy nechovají flegmaticky. Svět je uspořádán mnohem složitěji, ale jedno z karmických předurčeností ženy vždy spočívá v tom, že má přinést svým blízkým energii jin. Manžel a děti neustále od ženy a matky chtějí energii země – s tím souvisí jedno z tajemství šťastné rodiny. Nesmíme zapomenout na to, že aby žena donosila dítě, potřebuje právě síly země. Je to očividné. Není náhoda, že v době těhotenství ženy upadají do jakéhosi stavu útlumu; to není tak špatné, mnohem horší je, jestliže žena nemá odkud doplnit zásoby země, a navíc jí k tomu její okolí odebírá i ty drobečky, jež je schopna získat shora (Boží síly se starají o dítě, bez nich není možné ani samotné početí). Pokud je těhotná žena podrážděná, naznačuje to, že nemá dostatek země, a dítě tedy roste na chudobné půdě. Není-li v organismu země, není možné početí. 
U všech procesů je karmická předurčenost,a přesto je možné i nutné karmu překonávat!
 Smysl našeho pozemského života spočívá v pochopení našich karmických problémů, jejich překonání a dosažení stavu, kdy jsme šťastní.

ÚRYVEK Z KNIHY ► VÍTĚZSTVÍ NAD NEMOCÍ ► EL TAT

ODKAZ NA KNIHU ► VÍTĚZSTVÍ NAD NEMOCÍ

STROMY NÁM NABÍZEJÍ SÍLU

Každý strom žije, má duši a také obrovskou životodárnou sílu. V minulosti lidé tuto sílu dokázali využívat; měli své posvátné háje velkých dubů, buků či kaštanů, které mnohdy působily také jako věštírny. Jakmile se lidé odebrali do posvátného háje a pod jejich mohutnými větvemi se uložili ke spánku, duchové stromů jim nabídli vyřešení jejich problému.

Také nemocní přicházeli pro zdraví a mnozí je také tímto způsobem získávali.

Proto i pouhé ulomení větve v posvátném háji bylo považováno za hřích a věřilo se, že

 poraněný strom pachatele potrestá buď smrtí nebo nemocí.

Dnes opět objevujeme uzdravující sílu stromů.

Je známo, že léčit může už samotný pobyt v lese. Výzkumy prováděné v Rusku prokázaly, 

že větve sibiřské jedle umístěné poblíž nemocného, snižují množství mikrobů až o 50 %.

Borovicové a jalovcové větve zase urychlovaly rekonvalescenci zvláště u pacientů

 s nemocnými plícemi. Přinášely úlevu také při nepříjemných migrénách. Mnozí z nás se 

již sami přesvědčili, jak blahodárně působí stromy či lesní prostředí na ztrápenou duši.

A že psychický stav člověka ovlivňuje i jeho fyzické zdraví již uznává i klasická medicína. Nabízíme vám způsob, jak využít darů této "lesní ozdravovny" teď na jaře, kdy se celá příroda probouzí a projevuje se v plné své síle a kráse.

Chceme-li přijímat sílu stromu, měli bychom se napřed přesvědčit, zda na něm

 neroste jmelí nebo zda nemá hřibovité výrůstky (takový strom je pravděpodobně nemocný).

Vybraný strom obejmeme a přitiskneme se k němu celým tělem.

Zavřeme oči, zapomeneme na všechny problémy a soustředíme se jen na sjednocení se stromem. Představujeme si a vnímáme, jak ze stromu přechází do našeho těla proud energie.

Doporučuje se zůstat takto 15 až 20 minut.

Pak nezapomeneme strom pohladit a poděkovat mu za jeho pomoc.

Ještě předtím, než začneme využívat sílu stromu, měli bychom vědět, jaký strom je nám v tuto chvíli nejvíce užitečný. Každý druh stromu má poněkud odlišný charakter a některé by vám při určitých problémech nejen nepomohly, ale mohly by i uškodit.

Například tis má tu vlastnost, že namísto dávání energie, 

sám ji přijímá od druhých živých bytostí.

Nebo vrba sice rozjasňuje mysl, napomáhá k tomu, abychom si uvědomili své problémy a pochopili sebe samého, ale zároveň nás přivádí k pesimismu a v krajních případech až k sebevraždě. Proto její pomoc by měli využívat jen lidé sebevědomí, bez komplexů a bez vnitřního strachu a obav.

BOROVICE

Borovice byla uctívána už ve starověku. 

Kultovním stromem byla především v Číně a v Japonsku.

Tam byla považována za strom, který posilňuje jak živé bytosti, tak i duše zemřelých.

I v Evropě byla borovice symbolem síly, zdraví, dlouhověkosti a plodnosti.

Keltové ji považovali za "matku moudrosti" a strom zdraví.

Hojivých účinků borovicové pryskyřice využíval už Hippokratés.

Léčivé jsou také pupeny, ovšem jejich jarní sběr lze provádět jen se souhlasem majitele lesa.

Odvar z čerstvých nebo sušených pupenů se používá při chronických bronchitidách, při neurózách a také při revmatismu. Pobyt při borovici, zvláště pak v borovicovém hájku, napomáhá k vyostření intelektu, posiluje paměť a navrací emocionální rovnováhu. Také zklidňuje zlost a stres a dokonce je prospěšný i při hubnutí. Borovice mají také antiseptické účinky, léčí a chrání před infekcemi a v jejich blízkosti se můžeme snadněji zbavit rýmy či nachlazení.

BŘÍZA

Bříza je strom pro melancholiky; zahání chmury a způsobuje dobrou náladu. Už samotný pohled na štíhlé bílé kmeny břízy a její jemné větve působí na nás uklidňujícím dojmem. Bříza byla kdysi považována za magický strom především při překonávání nemocí. Pokud někdo trpěl třesavkou, zašel do březového hájku, kde postupně zatřásl třemi břízkami, a pak vyslovil magickou formuli:

"Zatřes se mnou, jako já s tebou, a pak přestaň!"

Potíže pak ustaly, neboť strom převzal lidskou chorobu na sebe. Spánek pod břízou se doporučuje lidem, kteří se cítí vyčerpáni nemocí nebo těžkou prací. Z mladých březových pupenů (jsou však chráněny!) si můžeme připravit salát, z čerstvých mladých listů zase čaj. Extrakty z břízy jsou elixírem pro zdraví a krásu. Čaj z mladého listí působí protizánětlivě a močopudně a napomáhá rozpouštění močových kamenů. Užívá se při revmatických potížích a při poruchách funkce slinivky břišní. Zevně působí na pročištění a regeneraci pokožky, též vyhlazuje vrásky. 

Když obejmeme kmen břízy, přinese nám to klid a celkové posílení. Napomůže také při 

rozvíjení intuice a vnímavosti.

BUK

Buk je stromem plodnosti, když například Řekové přiváděli k bukům "jalová" zvířata a také neplodné ženy. Slované věřili, že tam, kde rostou buky nemohou nikomu ublížit žádné čáry a kouzla. Také plody - bukvice (sbírané na podzim) byly praženy a jedly se pro očistu organismu. Ovšem jen v malých dávkách, jinak působily stejně, jako hodně silný alkohol.

Z bukvic se získává také jedlý olej, který, lisovaný za studena, se vyrovná oleji olivovému.

Čerstvé bukové listí se žvýká při vyrážce v ústech. Odvar z listí buku je také účinný na svědivou vyrážku. Pobyt u zdravého buku uleví od stresu, bolestí hlavy a prospívá při léčbě krevního tlaku (normalizuje ho). Bukový les nám poskytuje pocit bezpečí a nepříjemné problémy pak dokážeme vnímat z nadhledu. Buk posiluje v člověku schopnost tolerance k ostatním. Máte-li problémy ve svém okolí, ve všem chcete mít jen svoji pravdu, obejměte buk, který vám pomůže najít společný jazyk s ostatními a dovede vás ke kompromisu.

DUB

Duby byly považovány za posvátné stromy. Ze šumění jejich listí uměli kněží starověkého Řecka "číst" božská sdělení. Také Keltové a Slované uctívali duby, dávali jim obětní dary a když potřebovali důležité rady, usínali v jejich stínu s vírou, že větve dubu jim přinesou prorocký sen. Rovněž mnozí svatí z počátků křesťanství trávili svůj život v prostoru starých vykotlaných dubů. Například sv. Bernard tvrdil, že za veškerou svoji energii i moudrost vděčí dubu, v jehož dutině často pobýval.

Dubová kůra (sbírá se z mladých tenkých větví v dubnu) je důležitým léčebným prostředkem, obsahujícím hodně tříslovin a hořčin. Svým protizánětlivým účinkem (též zastavuje krvácení a průjem) se využívá při špatném trávení nebo zevně při hemeroidech, kožních zánětech, špatně se hojících ranách, nebo proti potivosti nohou. Dub nám svojí energií dodává zdraví a sílu, podporuje myšlenkové procesy a především rozhodování.

Pobyt pod ním se proto doporučuje těm, kteří mají nějaké neřešitelné problémy, 

neboť dub jim dodá sílu a napoví to nejlepší řešení.

JEDLE

Jedle je strom, který regeneruje naší vitalitu. Například v Rumunsku bylo zvykem přinášet těžce nemocné pod jedli, tam je opřeli o kmen stromu a postižení se snadněji uzdravovali. Jedlové větvičky se také přidávaly do první koupele novorozeně, aby dítě bylo silné a aby duch jedle od něho odháněl zlé mocnosti. Jedle bývá považována za krále lesa, symbolizuje majestát, stálost a také trpělivost. Keltové uctívali jedli v době zimního slunovratu, kdy ji zdobili pentlemi

 a přinášeli pod ní dary svým bohům. Léčivou částí jedle jsou mladé výhonky a jehličí, 

z nichž se získává silice.

Ta slouží jako součást zevních přípravků proti revmatismu, k inhalacím při dýchacích potížích, nebo jako přísada do koupele (uklidňující a posilující prostředek). Obejmout jedli se doporučuje osobám zavaleným prací, neustále někam spěchajícím a s nízkým pocitem sebevědomí. Tento strom je bude chránit před přepracováním a poskytne jim tolik potřebné zklidnění a odpočinek.

K jedli by se měli přitisknout také ti, kteří trpí zablokováním v sexu, protože tento

 strom jim pomůže možná více než kterýkoliv sexuolog.

KAŠTAN

Kaštan - správně jírovec - uklidňuje, zmírňuje napětí a tak pomáhá především ve chvílích,

 kdy prožíváme z něčeho velké obavy a strach. Tento strom léčí nemocnou duši a pomáhá

 najít ztracené sebevědomí a jistotu. Léčivá je kůra jírovce, kdy se vývar používá při

 léčbě hemeroidů nebo křečových žil. Výluh (lihový) z květů nebo plodů kaštanů je známý

 jako mazání při revmatických potížích, neboť podporuje lepší prokrvení nemocného místa.

Často postačí prosté nošení plodu kaštanu v kapse, abychom se zbavili příležitostných revmatických bolestí. Doporučuje se také uložení kaštanových plodů do postele pod matraci,

 to abychom spali klidným spánkem, zbavili se revmatických potíží a byli chráněni 

před nečistými silami.

Pobyt při kmenu jírovce nám pomůže zbavit se neklidu a strachu.

LÍPA

Lípa je stromem smíření. Už za dávných časů, jakmile se dva znesvářené rody či sousedé udobřili, zasadili na hranici svých území lípu, aby hlídala a chránila jejich mír a pokoj.

Je to strom lásky, který urovnává mezilidské vztahy. Lípa je také účinná léčitelka. Její květ je známým prostředkem proti nachlazení, při horečkách a zahlenění dýchacích cest. Pomáhá také při žaludeční a střevní kolice a též proti revmatismu. Energie lípy zajišťuje zdravý odpočinek, přivolává věštecké sny a především přináší příjemnou a vstřícnou atmosféru ve vztahu dvou či více osob.

Proto se pobyt při kmenu lípy doporučuje především těm lidem, kteří vidí všechno černě a domnívají se, že je neustále někdo pronásleduje a chce jim ublížit. Zvláštní magickou sílu má dvanáct lip vysazených do kruhu. V jeho středu i méně vnímavý člověk může pocítit zvláštní kouzlo, jakoby otevírání se něčemu nádhernému, laskavému i tajemnému zároveň.

Funguje to i tehdy, kdy už některé stromy z kruhu jsou poraženy nebo odstraněny 

i s kořeny, ale je viditelné, že v původním počtu jich bylo dvanáct.

MODŘÍN

Modřín pochází se Severní Ameriky a dnes je hojně rozšířen především pro své cenné dřevo. Modřín dodává energii a povzbuzuje sebejistotu. Je symbolem obnovy a lepšího života, takže omlazuje jak fyzicky tak i psychicky. Používá se k tomu vykuřování modřínovým dřevem nebo pálení modřínového jehličí, což dokáže odvrátit nepříznivé vlivy. Vykuřování modřínem se úspěšně využívalo i v dobách moru.

Z pryskyřice modřínu se vyrábí modřínová mast na revmatické bolesti, ale též jako mazání na hrudník při bronchitidě nebo úporném kašli. Modřínová kůra má vysoký obsah tříslovin a používá se do koupelí nohou proti jejich pocení a zápachu. Pobyt pod modřínem nám přináší dobrou náladu a je tedy doporučován především pesimistům. Povzbuzuje trpělivost, vytrvalost a napomáhá v řešení komplikovaných záležitostí.

SMRK

Smrk má ochrannou moc a na některých místech je ještě i dnes vysazován tam, kde má chránit dům a rodinu před veškerým zlem, nemocemi a nepřízní osudu. U našich předků ztělesňoval ženský prvek a byl proto stromem života a mateřství. Ve starém Řecku se předpokládalo, že ve smrkových hájích mají své obydlí bohové. Jinde lidé zase věřili, že v korunách smrkových stromů sídlí dobří lesní duchové a skřítkové, a proto pod nimi pořádali tajemné magické obřady.

Nejdůležitější léčivou složkou smrku je jeho silice, získávána z mladých jarních výhonků. 

Ty je možné nasušit a pak používat k inhalacím nebo jako doplněk bylinkového čaje.

 Je prokázáno, že smrk - celý strom - má schopnost důkladně pročistit vzduch. 

Ke smrku se můžeme obracet při jakýchkoliv potížích - tělesných, psychických i jiných.

Je jako laskavá matka, která nás k sobě přivine a sejme z nás vše nepříjemné, 

abychom mohli s úsměvem vstoupit na další trasu našeho pozemského putování.

► AUTORKA ► M. Kaňová

► Zdroj ► časopis MEDIUM č. 7/2003