VELIKONOCE A POMLÁZKA, PLETENÍ VELIKONOČNÍ POMLÁZKY, JAK SE SLAVÍ VELIKONOCE V ZAHRANIČÍ

Velikonoce jsou významným svátkem křesťanů, kteří oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Velikonoce patří k pohyblivým svátkům, jelikož jejich datum není přesně stanoveno. Ostatní pohyblivé svátky celého roku se vždy odvozují právě od data Velikonoční neděle.
K Velikonočním tradicím neodmyslitelně patří práce zmiňovaná pomlázky, velikonoční
kraslice a beránek.

Označení pro pomlázku se liší podle různých moravských a českých nářečí. Může to být mrskačka, šlehačka, švihačka, hodovačka, houdovačka, karabáč, sekačka, dynovačka, pamihod, pamihoda, korbáč, kocar, karabina, čugár, tatar, žila a další.

Pomlázka je tradiční nástroj, ale i zvyk, kterým chlapci na Velikonoční pondělí symbolicky šlehají děvčata. Je to spletený svazek měkkých vrbových proutků o různém počtu (3,4,6,8,9,10,12), který je na tenčím konci ozdoben barevnými stuhami.

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a tradice šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti, pružnosti a zdraví mladého jarního prutu. Pomlázkou je nazýván i dárek za vyšlehání, zpravidla to bývají malovaná velikonoční vejce.

Stuhy na velikonoční pomlázce


Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné stuhy na pomlázku. Jen málokdo ví,
jaká barva má jaký význam, protože každá barva má nějakou tradiční symboliku:

Rudá stuha = náklonnost a láska

Modrá stuha = naděje

Žlutá stuha = odmítnutí

Zelená stuha = chlapec je dívce oblíbený

PLETENÍ VELIKONOČNÍ POMLÁZKY DOPLNĚNÉ FOTO NÁVODEM

CO BUDE POTŘEBA PRO PLETENÍ VELIKONOČNÍ POMLÁZKY:

Osm silných vrbových proutků

Jeden slabší prut na svázání

Provázek na svázání konce

Délka proutí by měla být asi 1 metr s tím, že výsledná pomlázka bude asi o čtvrtinu kratší.

Na pletení velikonoční pomlázky je vhodné proutí z vrby bílé, která roste u potoků.
Dá se použít i jiná vrba, ale rozhodně ne vrba smuteční – její pruty jsou po uschnutí příliš
křehké a měkké. Vždy si berte i pár proutků do rezervy.

1. Osm vrbových prutů vezmeme do rukou a vytvoříme z nich kulatý svazek

2. Tenký vrbový proutek vsuneme do středu mezi ostatní pruty, asi 10 cm od okraje

3. Začneme omotávat rukojeť směrem ke špičce velikonoční pomlázky

4. Omotáme rukojeť velikonoční pomlázky až ke konci, přitom pořádně utahujeme

5. Délka rukojeti by měla být 10 až 12 cm. Konec tenkého vrbového proutku

 zatáhneme mezi pruty a ustřihneme.
6. Přečnívající vrbové pruty pod rukojetí velikonoční pomlázky uřežeme.

7. Velikonoční pomlázku si dáme tak, aby se nám ji dařilo pevně utahovat.
 Svazek vrbových prutů rozdělíme na dvě části: 4 vpravo a 4 vlevo.
Do každé ruky vezmeme polovinu prutů.

8. Pleteme podle obrázku: Proutek, který je nahoře jedné strany, vložíme mezi proutky na druhou stranu a spodem ho vrátíme zpět na jeho původní stranu, ale úplně dospodu.
4 vpravo a 4 vlevo. Do každé ruky vezmeme jednu polovinu prutů.

9. Totéž opakujeme zcela zrcadlově na druhé straně a takto postupně střídáme pravou
a levou půlku prutů velikonoční pomlázky. Vezmeme jednu polovinu prutů.
Vrbové proutky držíme při pletení co nejníže a stále pečlivě utahujeme směrem do stran

10. Když dopleteme až do konce, zapleteme na konec mezi vrbové pruty provázek, kterým velikonoční pomlázku pevně svážeme. Provázek se pak dá zamaskovat stuhami.

JAK SE SLAVÍ VELIKONOCE V ZAHRANIČÍ

Slovensko

Na Slovensku se slaví Velikonoce velmi podobně jako v Čechách, jen s tím rozdílem, že po Velikonočním pondělí následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok a to právě na Velikonoce se peče zakulacený bochánek "paška". Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku, spojenou s koledováním.

Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti.

Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.

USA a Velká Británie

Odtud pochází tradice velikonočního zajíčka, který schovává nadílku v zahradě a děti ji hledají. Děti ve školách vyrábějí zdobené velikonoční klobouky. K jídlu připravují šunku se zeleninou

 a brambory, v některých rodinách jehněčí.

Pečou se buchty z kynutého těsta zdobené křížem (symbol ukřižování).

Rusko

V Rusku (je zde pravoslavná církev) se totiž drží starého juliánského kalendáře, tedy všechny církevní svátky (jako Vánoce, Velikonoce...) se slaví se zpožděním. V době našich Velikonoc (první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku) tak Rusové mají teprve Vrbnou (naši Květnou) neděli. Datum se vypočítává pomocí tabulek - paschální.

Veselé a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a obyčejů - tradiční barvení a zdobení vajíček, které si přátelé darují na důkaz vzkříšení a třikrát se políbí na tvář; předchází jim čtyřicetidenní půst (začíná po skončení jarní hody -Maslenice).

O svátcích se také hodně jí - ale jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla 

ani ryby se nesmí, Rusové znají i mazanec a beránka. Nenašli bychom zde ale pomlázku.

Austrálie, Francie, Holandsko

Na Velikonoce hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, sladkosti a hračky, 

která jim nadělil velikonoční zajíček.

Ve Francii uslyšíte každý den zvony, které zvou věřící ke mši. Neuslyšíte je pouze od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty. Traduje se, že zvony v tuto dobu odletěly do Říma, kde jsou požehnány 

a zpátky se vracejí s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti.

Říká se, že kdy zvony letí z Říma zpět do Francie, že všechny ty dobroty a sladkosti– vajíčka, kuřátka, zajíčci – padají dolů, kde si je děti hledají v zahradách.

Francouzi jsou velkými labužnici a milovníky čokolády. Proto jsou obchody zaplaveny čokoládovými vejci a zajíčky.

I v Holandsku hledají děti vajíčka, která jsou schovaná v zahrádkách. 

Starší děti s nimi pak hrají různé hry.

Německo

V Německu se vyrábějí slaměná hnízda, která rodiče schovávají v domě nebo na zahradách a schovávají do nich velikonoční zajíčky, vajíčka a jiné sladkosti. Ráno pak děti chodí a hledají onu nadílku. Dalším zvykem je tzv. velikonoční strom, který je ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi a dobrůtkami.

ZDROJ
Související: SYMBOLIKA, VELIKONOCE, VELKÝ PÁTEK