ALEJKA

ALEJKA

PŘEKLAD PSANÉHO SLOVA Z OBRÁZKU V ANGLICKÉM JAZYCE

TRANSLATION OF THE TEXT FROM IMAGE:::::::::::::::
WELCOME WITH LOVE IN MY BLOG, WHICH LET IT BE FOR ALL OF YOU LOOKING FOR A GUIDE INSPIRATION
IN THE COMMON PERCEPTION, HARMONY AND SHARING FEELINGS, EMOTIONS...


čtvrtek 19. prosince 2013

Vědomá chůze


Každé ráno při probouzení je před námi dalších úplně nových 24 hodin života. Jaký je to dokonalý dar! Máme na to, abychom je prožili tak, že těchto 24 hodin přinese mír, radost a štěstí nám i ostatním. Můžeme se usmívat, dýchat, chodit a jíst naše jídla tak, aby se nám dostalo tolik štěstí, kolik je ho na dosah. Přestože procházíme časem, naše chůze se spíše podobá běhu. Na Zemi po sobě zanecháváme úzkost a zármutek. Musíme svou chůzi změnit tak, že budeme na Zemi šířit mír a klid. Když dokážeme učinit jeden takový krok, podaří se nám i dva, tři, čtyři i pět. Když jsme schopni udělat krok mírumilovně a šťastně, pracujeme tak pro mír a štěstí celého lidstva.
Meditace chůzí je nádherná věc.

Když provádíme venku meditaci chůzí, kráčíme o něco pomaleji než je obvyklá rychlost a koordinujeme svůj dech s kroky. Například můžeme provést tři kroky během nádechu a tři s výdechem. Také si můžeme opakovat „ná, ná, ná, vý, vý, vý.“ To nám usnadní, abychom se identifikovali s nádechy a výdechy. Vždy, když něco vyvoláváme jménem, je to pro nás reálnější – podobně jako když vyslovíme jméno přítele. Když vám bude lépe vyhovovat jiný počet kroků, klidně to změňte. Také doby nádechu a výdechu mohou být rozdílné – pak jim přizpůsobíte i počty kroků. Když máte při chůzi pocity štěstí, míru, radosti – pak to děláte správně.

Vnímejte kontakt mezi vašimi chodidly a Zemí. Kráčejte, jako byste líbali Zemi svými chodidly. Způsobili jsme Zemi už hodně škody. Nyní nastal čas, abychom o ni začali pečovat. Přenášíme svůj mír a klid na povrch Země a dělíme se s ní o lásku. To je způsob naší chůze. A když občas uvidíme něco hezkého, možná se nám zachce se zastavit o prohlížet si to – strom, květinu, hrající děti. I při tom dívání pořád pozorně dýcháme – to nám pomůže k tomu, aby se do toho nemíchaly jiné myšlenky. Když budeme chtít pokračovat v chůzi, jednoduše znovu vykročíme. Každý krok se stane chladivým vánkem osvěžujícím naše tělo i mysl. Pod každým krokem rozkvetou další květiny. Dokážeme to jen tehdy, když nebudeme myslet na budoucnost ani minulost, když budeme vědět, že život je k nalezení jen v přítomném okamžiku.

Meditace při chůzi

K rozvíjení plného vědomí používají někteří meditující tuto metodu:

Spočívá v tom, že kráčíme naprosto soustředěni na každý krok. Jdeme dostatečně pomalu, abychom si plně uvědomovali i ten sebemenší pohyb, ale abychom přitom neztráceli rovnováhu. Svou rovnováhu si uvědomujeme na každém kroku: z toho, jak pokládáme na zem nejprve patu, pak postupně celou nohu, a jak se druhá noha odlepuje od země, aby se mohla položit o něco dále. Dívejme se dolů několik kroků před sebe a své soustředění zaměřme hlavně na chůzi samotnou. Jestliže máme k dispozici omezený prostor, choďme sem a tam a při obratu se na okamžik zastavme, ale i při tomto přerušení pohybu si podržme plné vědomí. Jak uvidíme dále, pozornou chůzi můžeme také kombinovat s plným vědomím všeho, co potkáváme, vidíme, slyšíme a cítíme.

„Jít pro prostou radost z chůze, svobodně a jistě, beze spěchu. Buďme přítomni při každém kroku, který uděláme. Chceme-li mluvit, zastavme se a veškerou pozornost přenesme na osobu, která je před námi, na mluvení a naslouchání… Zastavme se, rozhlédněme se kolem sebe a všímejme si, jak je život krásný: stromy, bílá oblaka a nekonečnost nebe. Kráčejme jako svobodné bytosti a vnímejme, jak jsou naše kroky, čím déle jdeme, stále lehčí a lehčí. Vychutnejme si každý krok, který učiníme.”

► Z knihy Peace is Every Step, autor Thich Nhat Hanh
► Thich Nhat Hanh

Peace Is Every Step: Meditation in Action: The Life and Work of Thich Nhat Hanh (1998)

středa 18. prosince 2013

O koncentrátu přátelství a 8 sebedestrukčních chyb v myšlení


Říká se, že úspěšní lidé mají méně přátel. John Davison Rockefeller (1839–1937), první dolarový miliardář v historii, ve svých pamětech píše o koncentrátu přátelství.
„K přátelům jsem přistupoval jako k času. Hledal jsem co nejvyšší kvalitu.

K čemu spousta volného času, nevíte-li, jak s ním naložit,
a kupa známých, jsou-li trubci?“

Příznačné, úspěšní lidé rádi drží pospolu.
Proč ? =  dovysvětlil Rockefeller, nejbohatší muž své doby
(uvedl jeho životní hádanku zde), v následujících větách:

„Osoba, která Vás opravdu zná a miluje, to je přítel. Je schopen vidět bolest ve Vašich očích, zatímco jiný vidí předstíraný smích. Neohlížejte se po někom, kdo vyřeší Vaše problémy. Ohlížejte se po tom, kdo jim bude čelit společně s Vámi.“

„Bude Vám lépe bez některých lidí, o kterých si myslíte, že je potřebujete.
 Smutná pravda: někteří lidé s visačkou Přítel jsou při Vás jen po tu dobu, co něco potřebují. Jestliže jim déle nejste k užitku, odejdou z Vašeho života. Ale je dobře, že odejdou. Alespoň zůstanete s opravdovými přáteli, s jejichž účastí můžete vždycky počítat.

Nejnešťastnější lidé jsou ti, kteří nejvíce dbají, co o nich soudí jiní. Pak jejich okolí tvoří ti, kteří podkopávají jejich sny, předpovídají jejich zkázu, kritizují je. A při tom, jak hovoří, slovo JÁ zaměňují za TY. Vypovídají fakticky příběh své neschopnosti a nedostatku odvahy, ale berou sílu Vám, neboť zamlčeli, že mluví o sobě. Člověk získá obrovské množství síly, když si cizí slova nebere osobně.
Přítel Vám vždy řekne:
„Dokážeš to. A kdyby náhodou ne, budu vždy nablízku, abych Ti pomohl.“

Neusilujme o kvantitu, ale kvalitu přátel.

O co nejvyšší koncentrát přátelství.




8 sebedestrukčních chyb v myšlení

Rozhlédněte se. Vše, co vidíte, jsou Vaše uskutečněné myšlenky. Vaše prostředí, Vaše oblečení, Vaši přátelé. Máte věci, práci i partnera, jakému jste řekli ano. Ale mozek je jako oheň. Dobrý sluha, špatný pán.
Neúspěšní nemají jiný mozek než úspěšní lidé. Jen méně promýšlejí své myšlenky.
Nejvíce sebezničující jsou tyto:

Destrukční proroctví

Vykonáváme činnost, která podle nás nemá smysl. Mládenec vstupuje do vztahu s obavou, že láska nevydrží na celý život. Proto do ní raději neinvestuje maximum, emoce už vůbec ne, a hle – vztah proto ztroskotá. A mládenec: „Já to věděl!“

Student je přesvědčen, že nezvládne studium. „Mami, uvidíš, že mám pravdu!“ Je si tak jist svým proroctvím, že neplýtvá energií na učení, protože „to stejně nemá cenu“. Výsledek? Neuspěje. Předem poražení lidé jsou vlastně nejlepšími věštci.

„Náš život je takový, jakým ho učiní naše myšlenky.“  Marcus Aurelius

Zásluhy jen za úspěch

Připouštíme si podíl jen tam, kde vítězíme. Obdrží-li školák dobrou známku, přičítá to své inteligenci. Obdrží-li špatnou, přisuzuje to hloupému učiteli, nespravedlivému testu nebo předmět bagatelizuje jako ten, který „stejně v životě nebudu potřebovat“.

Člověk, který si neuvědomuje své chyby, není v reálu schopen žádného osobního růstu,
 protože toho dosahuje jen ten, kdo vnímá chyby a pracuje na jejich zlepšení.

„Je mi jedno, co si myslíš, ledaže mě chválíš.“ Kurt Cobain

Imunita vůči pokušení

Nejčastější zkrat a hlavní příčina krachu neúspěšných: Odkládají skoncování s činností, která je ničí. Většina narkomanů se domnívá, že může s drogami skončit kdykoli.
Protože to mohou udělat „kdykoli“, proč by to dělali dnes?
Stejné „někdy“, které ve skutečnosti znamená „nikdy“, používají lidé nespokojení v zaměstnání, ve vztahu, se svou kondicí nebo postavou. Vždyť s dietou je možné začít kdykoli…

Úspěšní razí odškrtávací systém. Problém, který se zjeví, se snaží okamžitě řešit. Na konci dne nemají plnou hlavu úkolů, které někdy musejí udělat. Mají odškrtnuto, co udělali. Svádí-li Vás hlad, najezte se. Líbí-li se Vám člověk na ulici, oslovte ho.

Naučíte-li se jednat, přestanete v životě litovat.

„Jeden z našich největších omylů je myslet si, že nám časem přibude něčeho
jiného než roky a lenost.“ John Steinbeck

Jasno z prvního dojmu

První dojem je jen jeden. Neradno ho podcenit, u mnoha hloupých (a bohužel často vlivných) lidí rozhoduje o všem. Přijde-li nový zaměstnanec už první den do práce pozdě, protože píchl kolo u auta, je jednou provždy za nespolehlivého a smolaře. Úsudek na základě prvního dojmu nejenže bývá falešný, ale i riskantní. Uvidíte-li vysokého, perfektně oděného padesátníka, připadá Vám úspěšný a důvěryhodný, aniž o něm máte relevantní informace.
Půjčíte si od něj peníze na voňavý úrok?

„Nesuďte knihu podle obalu.“ Charlie Chaplin

Kontrolování nekontrolovatelného

Jací lidé prosedí hodiny u výherních automatů nebo nad losy sázkových her?

 Ti, kteří již někdy vyhráli. Nejvýdělečnější loterie totiž dávají gamblerům „čichnout“ k úspěchu – zanedbatelnou výhrou, jednou za čas. Tak se rodí pocit, že „to jde“.

Hodíte-li si mincí, máte 50% šanci, že uhodnete, jestli padne panna, nebo orel. I když 10x v řadě uhodnete či neuhodnete, každá další příležitost je 50 na 50, žádná jiná. I kdyby Váš známý vyhrál ve Sportce, Vaše (ani jeho) naděje nebude větší.

„Princip hazardní hry je, že způsobí zázrak, nebo katastrofu.“ John Lennon

Znásilňování ztrát

Investujete-li na burze a dnes uspějete, máte sklon investovat znovu – jde Vám to.

Proděláte-li, máte sklon také investovat znovu. Říkáte si totiž:
Neuspěl-li jsem včera, musím uspět dnes. Podobné duševní pochody mají nejhorší podnikatelé.

Když spadnou do jámy, nepřestanou kopat. Někdy kopou ještě víc. Do ztrátových aktivit zarytě dál investují v domnění, že znásilní zisk. Ztráty se ale dají zastavit snáz – přiznáním chyby a soustředěním se na jinou aktivitu. Znaménko minus pak přestane růst. Bohužel mnoho nebožáků špatná investice zavazuje k investování dalšího svého času, energie i peněz do řešení problému, který se ukazuje mrtvý.

Mějte vždy na paměti, že podnikatelský neúspěch Vám nic nedluží. Nemá emoce. Nedá se obměkčit. Je to škola, jež učí: Jsi-li ve slepé ulici, dopředu cesta nevede.

„Lidé jsou zvláštní. Bojí se smrti, i když život bolí déle. V okamžiku smrti je bolest u konce.
Ale vykládejte někomu, že smrt je přítel.“ Jim Morrison

Idealismus začátečníka

Začátečník může být optimistou, jen pokud nemá dostatek informací. Jelikož nic neumí a nemá žádné zkušenosti, nečeká ho nic úsměvného – jen hromada chyb, facek a z nich plynoucích ponaučení. Vždyť kolik lidí hned napoprvé trefí jackpot?

Protože začátečník dělá, co nikdy nedělal, měl by se věnovat přípravě, plánování, vyhodnocování všech rizik. Nehnat se nadšeně do „ruské rulety“ a střílení od pasu metodou pokusu a omylu. Podnikání z čistého nadšení končí v tvrdém neúspěchu, který si – on, optimista – vůbec nepřipustil. Idealismus je největší nepřítel úspěchu.

Věřte si, ale buďte realisté. Při zemi. Připravení na porážky a ochotní se učit.

„Pesimista je bývalý optimista, který vše znovu promyslel.“ Henry Bennett

Ignorování všeho, co se mi nehodí do krámu

Známe to z detektivek. Špatný policista se upne na jednu z vyšetřovacích verzí a drží se jí, i když indicie již mluví proti ní. I podnikatelský začátečník může mít své přesvědčení a filtruje informace. Zajímají ho jen ty, které s ním souhlasí. Opačné přehlíží. Než by včas korigoval svou představu, raději sám sebe obelže – protože je to jednodušší. Velká rozhodnutí pak činí na základě zmanipulovaných údajů.

„Ve 20 letech jsem myslel, že je otec idiot. Ve 30 jsem připouštěl, že má někdy pravdu. Ve 40 to pro mě byl moudrý chlap. A v 50 jsem si říkal: Kéž by tu byl a poradil mi!“
Tomáš Baťa

Existuje jediná osoba, která Vás dovede k úspěchu. Vy.
A jediná síla, která Vás může zastavit. Vaše myšlení.
Nezapomínejte na to.


neděle 15. prosince 2013

Život po smrti



Život po smrti - skutečnost o které
ještě někteří pochybují




Strach ze smrti je velice účinný nástroj jak s lidmi manipulovat a ovládat je. Když nebudete mít strach ze smrti, tak nebude možné vás tím ovládat. Lidé, kteří vás ovládají, už to od vašeho útlého dětství zapisují do vašich myslí. Už od první návštěvy školy je lidem vtloukán tento nesmysl do hlavy. To samé dělá náboženství. Straší peklem a slibuje, že něco přijde až potom. Teď ale musíš trpět a platit a teprve potom se něco změní. Všechno je to jen manipulace.

Osobně se divím, že ještě dnes existují lidé, kteří nevědí, že jsme duchové žijící v lidském těle, které nám umožňuje žít v této dimenzi. Každý z nás přišel z nějakého místa ve vesmíru. A každý sem přišel proto, aby zde prožil zkušenost mnohdy trvající celou řadu tělesných životů v různých tělech.

Ztrátou fyzického těla nic nekončí. Je to, jako když si sundáte oblek. Také tím nepřijdete o život. Oblečete si jiný a život jde dál. Takže netruchlete pro lidi, které jste měli rádi. Je to podobné, jako když odjeli na delší cestu. Přijde doba, kdy se opět shledáte. Uvědomte si, že jste nesmrtelné bytosti. Pro mnoho lidí to bývá velkým překvapením, když umřou a stále nejsou mrtví a vše funguje dál. Jen je jim divné, že je najednou nikdo nevidí a podobně. Nejsou na tom co přijde po ztrátě těla připraveni. Ale lidé kteří to prožili, už se nikdy smrti nebojí. Vědí naprosto jistě, co bude následovat.

Je mnoho vynikajících odborníků, kteří vám to mohou potvrdit.

Doktor Jeffrey Long založil nadaci pro výzkum zážitků v blízkosti smrti. Bylo zmapováno obrovské množství případů a to že smrtí nic nekončí, je jednoznačně potvrzeno. Mnoho informací můžete najít na stránkách této nadace:
Doktor Long napsal o těchto věcech knihu, kterou si můžete přečíst. Je pouze v angličtině a jmenuje se „Evidence of the Afterlife".

Doktor Raymond Moody je dalším vynikajícím odborníkem, který zasvětil svůj život zkoumání těchto pravd. I on psal o těchto věcech. Napsal knihy „Život po životě, Život před životem, Život po ztrátě a Světlo po životě a další věci. Jeho knihy jsou dostupné i v češtině. Můžete se podívat i na jeho stránky:
Informací je obrovské množství stejně jako důkazů. Prožilo to mnoho milionů lidí. Knih na toto téma je velké množství i v českém jazyce.

Sekta materialistů a skeptiků je stále hodně rozšířená. Stále káže své bludy, které jim natloukli do hlavy v průběhu jejich vzdělávání. Naprostá většina lidí, kteří existenci posmrtného života popírají, se dlouhodobě o tyto věci nezajímají. Jen omílají to, co je naučili. Není proto důvod jim věřit. Záměr je takový, abyste se báli smrti a proto vám to budou neustále vymlouvat, abyste se nezbavili strachu a mohli vás ovládat. Proto o svém duchovním těle nesmíte vědět.

Muži v tomto dokumentu zasvětili tomuto výzkumu celý život. Jsou to vynikající odborníci ve svém oboru, takže jim můžete věřit. Smrt neexistuje a je krásné to vědět. Je toho tolik před námi.

Tak to opravdu je.


❤ BOŽÍ SOUCIT ❤



Tepem srdce člověka

je nejčistší Soucit Boha.

Tepem srdce Boha

je nejjistější přeměna člověka.




Soucit je nesmírný a intenzivní Zájem Boha o lidstvo. Projevíme-li soucit k druhým, když jej potřebují, soucit je sladký. Získáme-li soucit druhých, když jej naléhavě potřebujeme, soucit je sladší. A když si uvědomíme, že je to Boží Soucit, který nám umožňuje splnit náš slib Nebi i zemi, Soucit je nejsladší. Naším slibem Nebi je odhalit naše božské kvality zde na zemi. Naším slibem zemi je projevit všechny naše božské schopnosti tak, aby je Matka Země mohla použít pro své vlastní účely. Cítíme, že pokud dokážeme přijmout nanejvýš osvěcující Soucit Boha, bude naše duchovní cesta urychlena.


Jak ale přijmeme tento Soucit Shůry?

 Můžeme ho přijmout snadno, pokud dokážeme cítit, že jsme dítě, malé božské dítě. Když lidské dítě pláče, jeho matka přichází, aby jej utěšila, nehledě na to, kde je, protože z potěšení dítěte získává uspokojení. Podobně, když oduševněle pláčeme pro Boží Soucit, Bůh okamžitě sestupuje se Silou svého Soucitu. Dítě pláče bezmocně, protože cítí, že bez pomoci a vedení matky nedokáže udělat nic. Ale duchovní dítě nepláče s pocitem bezmocnosti. Cítí, že existuje Zdroj, který je vševědoucí, všemohoucí a všudypřítomný. Staneme-li se v našem pláči oduševnělými, vytváříme si volný přístup ke Zdroji. A tak hledající v nás, božské dítě v nás, pláče oduševněle a ne bezmocně.

Soucit chce uvnitř nás působit v každém okamžiku, ale my jej docela často kvůli své nevědomosti vědomě nebo nevědomě odmítáme, dokonce i když jsme pro něj již začali plakat. Chce-li nám v běžném životě někdo ze své nesmírné laskavosti něco dát a my si to nevezmeme, potom si ten člověk okamžitě vezme svůj dárek zpět, jako by řekl, že si jej nezasloužíme. Ale Bůh si od nás nikdy svůj Soucit nevezme zpět. Naopak, snaží se nabízet více svého božského, bezpodmínečného Soucitu. Soucit je síla, osvěcující síla. Jsme-li však nesmírně tvrdohlaví a Soucit úplně a neúprosně odmítáme, Bůh se někdy spoléhá na svou Sílu trpělivosti. Ví, že má k dispozici Věčnost, a že jednoho dne v procesu evoluce budeme schopni Jeho Soucit přijmout. Jestliže dnes nezískáme a nepřijmeme Jeho Soucit oddaně nebo vděčně, nevadí Mu to. Zítra nám dá další příležitost a v blízké nebo vzdálené budoucnosti musíme Jeho Sílu Soucitu přijmout, protože jen to může přeměnit naši přirozenost. Takže Bůh nestahuje svůj Soucit; jen používá jiný druh síly, kterou nazýváme trpělivost.


Pokušení si získává člověka,

soucit si získává Boha.

Toto je naprosto

nejstarodávnější příběh

Boha a člověka.



Největší dar Boha lidstvu je Jeho Soucit a největší dar člověka Bohu je jeho odevzdání. Když se člověk oduševněle a bezpodmínečně odevzdá Bohu, když se radostně odevzdá Boží Vůli, v tu chvíli se Boží Schopnost, Boží Skutečnost, Boží Nekonečnost stávají jeho. Soucit je magnet uvnitř Boha a odevzdání je magnet uvnitř hledajícího. Když Bůh používá svůj Soucit, je to jako magnet shůry, přitahující nás k Nejvyššímu. A když my používáme naše odevzdání, tento magnet okamžitě přitahuje Boha dolů do našeho životního dechu. A tak když se náš magnet a Boží magnet setkají, v našem životě aspirace a sebezasvěcení pro nás nastává Hodina Boha.


Máš-li upřímnou odvahu

prohlásit, že jsi

naprosto ztracen,

potom Bůh má bezvýhradný Soucit,

aby ti ukázal cestu

k Cíli Uspokojení.



Je Boží Soucit stejný jako Jeho Láska?

Boží Láska je pro každého. Je jako slunce. Člověk musí jen nechat okno svého srdce otevřené, aby božskou Lásku přijal. Když si Boží Láska na sebe vezme důvěrnou podobu, nazývá se Soucitem. Tento Soucit je tou nejmocnější vlastností, tou nejvýznamnější vlastností Nejvyššího. Boží Soucit je pro několik vybraných. Boží Soucit je jako magnet, který aspirujícího přitahuje směrem k jeho cíli. Je to mocná síla, která aspirujícího neustále vede, nutí a táhne a nedovolí mu couvnout na cestě seberealizace. Boží Láska utěšuje aspirujícího a pomáhá mu, ale pokud aspirující usne, Božská Láska jej nebude nutit vstát a nepřinutí jej, aby pokračoval ve své cestě. Boží Soucit není jako lidský soucit. Lidským způsobem můžeme mít k někomu soucit a lítost, ale tento soucit nemá sílu změnit člověka a donutit ho běžet od jeho nevědomosti ke Světlu. V případě Božího Soucitu jde o sílu, která aspirujícího mění a transformuje a zabraňuje mu, aby ve svém duchovním životě dělal závažné chyby. Láska může zůstat dokonce i s nevědomostí, ale Soucit ne. Soucit musí být úspěšný; jinak může být stažen. Zůstane několik vteřin, několik minut nebo let; musí ale poslat zprávu nejvyšší Autoritě a říci, zda byl úspěšný nebo ne. Může přijít chvíle, kdy nejvyšší Autorita řekne: "Je to pustá poušť. Vrať se." Potom musí Soucit letět zpět k nejvyšší Autoritě, k Nejvyššímu.

Dokonce dříve, než jsem věděl,

kdo Bůh je,

Bůh začal malovat můj život

barvami svého Soucitu.



Nejvyšší je vševědoucí, všemohoucí a všudypřítomný. Má rozličné druhy Sil, ale Jeho největší nezdolnou Silou je Jeho Milost. V okamžiku, kdy Nejvyšší použije pro někoho svou Milost, nabízí hledajícímu svůj Životní Dech, protože Nejvyšší a Jeho Milost od sebe nemohou být nikdy odděleni. Kdykoliv myslíme na Nejvyššího, pokud cítíme, že Jej dosahujeme skrze Jeho Milost, potom můžeme být nejvíce úspěšní v Jeho přijetí. Božská Milost na nás sestupuje neustále. Ti, kteří upřímně aspirují, si jsou této božské Milosti vědomi, avšak ti, kteří neaspirují, nechávají dveře svého srdce trvale zavřené. Cítíme-li, že Nejvyšší je Milost, potom uvidíme, že Jeho nekonečné kvality - Mír, Světlo a Blaženost - do nás již vstupují, neustále v nás a skrze nás plynou a stávají se nedílnou součástí našeho vnitřního a vnějšího života. My jen musíme nechat proud Milosti, aby nás nesl ke Zdroji, kterým je Nejvyšší.

Boží Milost je jako paprsky slunce. Slunce je tu vždy, co však děláme my? Vstáváme pozdě. Místo abychom vstali o půl šesté nebo v šest hodin, vstaneme v osm nebo v devět. Potom nezískáme požehnání ranního slunce. A když vstaneme, necháme všechny dveře a okna zavřené a nedovolíme slunečnímu světlu, aby vstoupilo do našeho pokoje.

Podobně, Boží Milost neustále sestupuje, ale my jí velice často nedovolíme vstoupit do našeho systému. Necháváme překážky mezi Boží Milostí a naší vlastní nevědomostí. Jen necháme-li dveře svého srdce doširoka otevřené, může do naší existence vstoupit Boží Světlo. Boží Světlo znamená Boží Milost. Není žádný rozdíl mezi Boží Milostí a Božím Světlem Soucitu.

Každý den musíme vyprázdnit svou vnitřní nádobu a naplnit ji Božím Mírem, Světlem a Blažeností. Musíme cítit, že Boží Světlo je zde neustále a je více než ochotné nás osvítit. Jen tehdy budeme schopni využít Boží Milost. Na druhou stranu, promeškáme-li Boží Milost, neměli bychom být odsouzeni ke zklamání. Dnes jsme slunečnímu světlu nedovolili vstoupit do našeho pokoje, ale zítra tu slunce bude znovu. Pokud jsme dnes ze své nevědomosti nedovolili Boží Milosti, aby do nás vstoupila, nevadí. Zítra budeme jistě na vstup Božího Světla připraveni.



Co dělá Boží Soucit, když odmítáme Boží Milost?

Soucit a Milost je to samé, ale Soucit je mnohem intenzivnější. Ta stejná Milost, pokud má nesmírnou intenzitu, se nazývá Soucit. Voda je všude, ale při prudkém dešti můžete říci, že sestupuje Soucit. Je jako vydatný liják Shůry s nesmírnou silou. Také Milost je voda, ale voda je tady, tam, všude. Toto je rozdíl mezi Soucitem a Milostí.

Když někdo odmítá Boží Soucit, Bůh buď neomezeně čeká a používá Sílu své Trpělivosti, anebo používá více Soucitu. Pokud jde o Nejvyššího, On má k dispozici nekonečný Soucit. Nepřijímá žádnou porážku. Odmítneme-li Jeho Soucit, může použít více svého Soucitu, aby nad námi zvítězil, anebo nám může dovolit zůstat o deset, dvacet, padesát, šedesát nebo sto let déle v nevědomosti. Nejvyšší má k dispozici věčný Čas. Záleží na Něm, zda nás bude nutit přijmout své Světlo jiným způsobem. Tento nátlak však nepřichází v lidské podobě. Jeho nátlak znamená, že použije více Síly Soucitu, který má a kterým je. Ze svého nekonečného Soucitu použije více Soucitu, aby porazil naši nevědomost. Ale setká-li se s obrovským odporem, může si to rozmyslet. Může říci: "Ne, on chce spát; ať tedy spí dalších sto let.

Není potřeba spěchat." Bůh nikdy nestáhne svůj Soucit nadobro, bez ohledu na to, jak my Jeho Soucit odmítáme. Odmítáním Síly Božího Soucitu však zdržujeme svůj pokrok vpřed, vzhůru a dovnitř. Protože Síla Božího Soucitu je Jeho magnetickou Silou, která nás přitahuje přímo do Jeho Srdce, jež je veškerým Světlem a Blažeností.



Trocha utrpení mého srdce

se nikdy, nikdy nemůže rovnat

Záplavě Soucitu,

která sestupuje Shůry, nejen aby mě utěšila,

ale také osvítila a uspokojila.


Může Boží Milost změnit osud?


Osud může a musí být změněn. K tomu je zapotřebí Boží Milost plus osobní úsilí.
Jsou hledající, kteří cítí:
"Pokud mi záleží na Boží Milosti, kde je pak nezbytnost osobního úsilí?"
Mýlí se však. Osobní úsilí nebude nikdy stát v cestě sestupující Boží Milosti. Osobní úsilí urychluje sestup Boží Milosti. Bůh nám může dát vše, co chce, i bez jakéhokoliv našeho osobního úsilí. Říká: "To pro tvé vlastní uspokojení tě žádám o toto malé osobní úsilí." Pokud dokážeme vynaložit toto osobní úsilí, celý náš život bude zaplaven božskou pýchou: "Podívej, co jsem udělal pro Boha!" Naše vědomá jednota s Bohem, který je nekonečný, který je věčně nesmrtelný, nás pobízí, abychom udělali něco pro našeho Nejdražšího, a ne pro své ego.

Pokud upřímně vynaložíme osobní úsilí, Bůh námi musí být nadšen. Proč? Protože může říci světu: "Mé dítě, Můj vybraný nástroj, pro mě udělalo to a ono." Osobním úsilím můžeme učinit náš život na zemi užitečným a zároveň můžeme učinit Boha na nás pyšným. Nakonec musí osobní úsilí vrůst do dynamického sebeodevzdání. Když nabízíme výsledky své aspirace a vnitřního volání Bohu, to se nazývá pravým odevzdáním. Pokud Bohu nenabízíme výsledky a jen ležíme u Jeho Nohou jako mrtvé tělo a necháváme Jej pracovat pro nás, v nás a skrze nás, to je špatné. Bůh nechce neaktivní tělo, mrtvou duši. On chce někoho, kdo je aktivní, dynamický a aspirující; někoho, kdo chce být energizován, aby mohl pro Boha něco udělat; někoho, kdo chce realizovat Boha a zde na zemi projevit všechny božské kvality. Odevzdání je naším konečným dosažením. Není žádný rozdíl mezi Boží Milostí a naším bezpodmínečným odevzdáním. Boží Milost a naše bezpodmínečné odevzdání jsou jako rub a líc jedné mince. Kdyby nám Bůh nedal svou Milost, potom bychom se nemohli bezpodmínečně odevzdat. Přijmout Boží Milost je skutečné dosažení. Bezpodmínečně se odevzdat je také skutečným dosažením.

Jak mohu vědět, zda jsem něco udělal 
osobním úsilím nebo skrze Boží Milost?

Musíte vědět, že Milost je něco, co nikdy nemůžeme pochopit a nepochopíme, dokud a pokud nerealizujeme Boha. Osobní úsilí je také Milostí Boha. Je mnoho příběhů o hledajících, kteří si myslí, že je to vše osobní úsilí, a později si uvědomí, že to vše byla Milost Boha. Dokud si nejsme vědomi neustálé Boží Milosti, musíme používat osobní úsilí. Bůh pro nás jako jednotlivce pláče, abychom vyšli z moře nevědomosti. Boží Milost je zodpovědná za vše, ale dříve než to dokážeme cítit, je vždy dobré vynaložit vědomé osobní úsilí. Pokud vědomě nevynaložíme osobní úsilí, potom nebudeme nikdy vědět, co je Boží Milost. Poté, co realizujeme nejvyšší Pravdu, uvidíme, že osobní úsilí není nic jiného než skrytá Milost Boha.



Bez Síly Milosti,

vše je mimo dosah.

Se Silou Milosti,

vše je blízko na dosah.



Existuje stanovená hodina, ve které Bůh probudí naše vědomí, ať již v Něj věříme nebo ne. Čeká na vybranou hodinu a když tato hodina udeří, přijde a dá nám to, co nám chce dát. Ale to neznamená, že nebudeme aspirovat, že budeme žít ve světě spánku a nevynaložíme žádné osobní úsilí. Ne! Budeme pokračovat jako pravý farmář a budeme obdělávat půdu s upřímným zasvěcením a pravidelností a poté, co splníme svou úlohu, necháme na Bohu, aby rozhodl, kdy nám chce dát bohatou úrodu realizace.



Atom oduševnělého úsilí:

Bůh schází dolů.

Vteřina sebedávajícího pláče:

podívej, Bůh tě šťastně pozoruje.


CITACE: SRI CHINMOY

Tuto verzi je možné dále SDÍLET na všech sociálních sítích.
KOPÍROVÁNÍ v nezkrácené a neupravené podobě je povoleno jen pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

©2013 Připravila: ALENA pro ► http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz


pátek 6. prosince 2013

Jak „vidět“ Boha v „druhých“?


Jiří Krutina

Často můžeme slyšet nabádání duchovních učitelů, abychom viděli, či přesněji bychom snad měli říci, nazírali Boha v druhých, neboli, jak se říká, uvědomovali si Boha „všude“ a ve „všem“. Již samo toto nabádání v sobě obsahuje skryté nesprávné pochopení spočívající v tom, že existují „druzí“, oddělení od nás samých. Ve skutečnosti si musíme uvědomovat Boha v Sobě – pak si jej uvědomujeme současně i všude a ve všem. Lépe řečeno, když si skutečně uvědomíme naši pravou podstatu, kterou je svobodné Sebe si uvědomující vědomí (Já), takové, jaké je, zcela přirozeně si uvědomujeme, že nic neexistuje mimo nás samé a oddělené od nás samých. Tedy není nutno usilovat o „vidění“ Boha v druhých, ale je nutné si uvědomovat Boha takového, jaký je, tedy jako Srdce veškeré existence. Pak přímo zříme – nazíráme, že nejsou „druzí“, ve smyslu oddělených bytostí od nás samých, ale uvědomujeme si zcela přirozeně, že jsou součástí jediného vědomí, kterým jsme my sami.

A tak si přirozeně uvědomujeme – vidíme Boha v druhých, všude a ve všem. 
Vše projevené je pak zcela přirozeně nazíráno z vědomí, ze Srdce, jako vyjádření svobodné vůle, která se odhaluje ve vědomí v podobě projeveného, které není ničím odděleným, ale je přímo zřeno – přímo vnitřně nazíráno vědomím, jako modifikace vědomí. Již nepozorujeme projev jako oddělený od nás samých z omezeného stanoviska pozorovatele, nebo dokonce ega, jak se říká, z „hlavy“.Výhradně plným proniknutím do zdroje veškeré podstaty života jsme skutečně schopni přímo nazírat, a tak „pochopit“ jednotu – lépe přirozený stav nedvojnosti, tedy Pravdy, jaká je. Musíme být schopni být vůbec ochotni vzdát se – odevzdat naše omezené stanovisko, ze kterého žijeme, vyšší svobodné vůli Boží. Jen tak lze „vidět“ výhradně Boha a uvědomovat si jedinou Skutečnost, kterou jsme podstatně my sami, a svět jako spontánní odhalování svobodné vůle vědomí modifikované jako projevení.Nezapomínejme, že celý svět získává význam pouze díky nám samým. Z pohledu Boha můžeme náš svět připodobnit smítku na malém smítku, které leží na malém smítku, které není o nic více důležité než jiná smítka v jediném proudu duchovního Světla – Boha. Tolik je asi tak „náš“ svět pro Boha. Měli bychom si toho být vědomi, když tak často náš svět má ego tendenci nafukovat, a dělat jej tak „důležitý“. Veškeré projevení je pouze z vědomí odhalovaný výraz zcela svobodné vůle vědomí, aby jej vědomí mohlo ve své blaženosti zakoušet. Jaký to bývá často velký rozdíl od naší vlastní zkušenosti! Teprve plným spočinutím v Srdci, jež je zdrojem všeho projeveného, ve kterém se nachází naše tělo i celý vesmír, si vše projevené uvědomujeme z nitra – ze Srdce všeho projeveného. Tedy nikoliv „povrchně“ jako hmotné tvary oddělené a různé od vědomí, ale naopak jako samo vědomí – jeho vlastní modifikaci v podobě jevení se hmotným. Skutečnost není ani nedvojná, ani dvojná. Neexistuje ani neprojev, ani projev. To vše musíme chápat jako koncepty mysli pro vyjádření myšlenek. Pokud to chápeme doslova a usilujeme v praxi o „dosažení nedvojnosti“, „překročení dvojnosti“, „uniknutí do neprojevu“, či o „rozpuštění projevu v neprojevu“, jako výchozích pracovních názorech „jak na to“, nemůžeme uspět, neboť se nacházíme v mysli a jejích konceptech.

 Nutné je právě teď a tady v našem přítomném vědomí proniknout svým vědomím – pozorností – lokalizovat – vyladit se a odevzdat se Skutečnosti, jaká je. A tou je pouze Boží milost jediného svobodného vědomí a jeho vůle odhalující se v projeveném, jež je jeho pouhou rozlišenou modifikací neoddělenou od svého základu.
K tomu vede duchovní praxe – sádhana, jak je popsána jinde. V ní však nevytváříme nic nového, ale naopak se otevíráme Skutečnosti, jaká je, a upravujeme podmínky k odstranění naší nevědomosti o nás samých, Bohu a projevu. Tak se naše vědomí osvobozuje a duchovně rosteme – žijeme v duchu v Bohu, který nám odhaluje svou vůli.Tedy není nutné speciálním způsobem usilovat o „vidění Boha“ v tom či onom, ale odevzdat se Jeho vůli, jíž je On sám. Pak, jelikož nevidíme „druhé“ ani projev oddělený od nás samých, vidíme Boha všude i ve všem. Toto uvědomování pravdy, jaká je, nám teprve umožňuje správné rozlišování i ve věcech časných, neboť již nerozlišujeme mezi „objekty“ mimo nás, ale mezi projevy jediného vědomí – podstatně nás samých – tedy jejich vnitřní kvalitu zříme z nitra – ze Srdce přímo, bez nutnosti zapojení myšlení. Pak, i když „vidíme“, tedy pozorujeme a interagujeme s jinými bytostmi v našem vědomí jako projevu jediného vědomí, tak přímo z nitra – ze Srdce zříme jejich aktuální projevy.


 Vidíme, zda jsou z Boha, z ega, či přímo ze zlých sil.
To vše jako jednu jedinou odvěkou „hru“ na podkladě jediné Pravdy.
Snažit se a usilovat o vidění Boha v druhých před spočíváním ve zdroji všeho je marné a duchovně nezdravé. Nevede to k poznání a blaženosti, ale k pomýlenosti a nevyhnutelnému zklamání a utrpení.

středa 4. prosince 2013

Jednorožec Ika -Odhalující se tajemství Stvořitele


Poselství Jednorožce Ika přijala Natalie Glasson – 13-11-13

S láskou Království Jednorožců a s Duchem Labutí, rozšiřuji k vám své vědomí a objímám vás, abych vás podpořil na vaší duchovní cestě. Tolik se toho ve vás děje, jako když se probouzí tisíce světelných cestiček, které uskutečňují ohromné posuny ve vašem vidění a posuny vědomí z jedné reality do druhé. Dovolte mi s vámi sdílet svou lásku, nechte se jí obklopit a dovolte každé z těchto cestiček zlehounka vzniknout. Celé vaše tělo i bytost se probouzí, můžete si představit, že vaše celé bytí přechází z lidské existence do existence Jednorožce, to jen dokazuje jak velké a skutečně zásadní posuny momentálně děláte. Jste stále na začátku, ale už teď si uvědomujete změny.

Jsme to my, Království Jednorožců, kdo nese posvátné tajemství, čistotu a osvícení Stvořitelova vesmíru a jsme to právě my, kdo vám nyní přináší tyto vibrace. My máme sílu nést veškerou čistotu, která se nachází ve Stvořitelově vesmíru, jsme schopni ji s vámi sdílet jako léčivou a probouzející se vzpomínku. Máme schopnost držet a předávat svým bytím záři světla, která je Stvořitelem, otevřeně ji s vámi sdílet a podporovat světlo vaší existence, a stejně tak vám zrcadlíme vaší vlastní záři. V naší duši uchováváme a působíme jako nástroj tajemství Stvořitele a jeho vesmíru. Toto jsou posvátné klíče, které otevírají vaše vědomí Bohu. Tak jako my, Království Jednorožců, k vám plyneme, abychom s vámi sdíleli to, čím jsme, přinášíme sebou ducha a vědomí Společenství Labutí. Labuť na Zemi je fyzickou manifestací vědomí Stvořitele, její energie mohou být nalezeny na vnitřních pláních; vyzařují takové vlastnosti Stvořitele jako jsou ušlechtilost, síla a čistota. Nechte se zvenku i zevnitř omývat energii Jednorožců a Labutí. My udržujeme kouzelnou vibraci a nabízíme vám naději a víru v božskou existenci ve vás a ve vaší realitě.

Tak jak vás naše energie omývají, tak my obnovujeme a podporujeme záři vašeho světla. Čistota, kterou jste, se vynořuje jako statečnost a síla, umožňující mysteriím vesmíru, klíčovým energiím a moudrosti Stvořitele vyjít najevo a láskyplně se rozvinout ve vašem vědomí. Jediný letmý pohled na posvátnost sídlící ve vás a okolo vás, může navždy změnit vaší perspektivu. Právě teď je vám umožňováno mnoho takových záblesků Stvořitele ve všech oblastech vaší reality, pomáhají posílit vaši víru v posvátnou přítomnost, která vás obklopuje. Uchovejte si jako svou pravdu to, že se posouváte, rozvíjíte a vyvíjíte ve své vlastní posvátné já.

Když vás požádáme, abyste si představili své božské já jako zvíře, jaké zvíře by to bylo? Nechte raději odpověď vyplynout, oprostěte se od logiky a tužeb. Představte si vaše posvátné já jako zvíře tak čisté a klidné. Jak by vaše posvátné já jako zvíře působilo na svět? Jaké Stvořitelovi energie byste nesli? Pamatujte, že tak jak popisujete a vnímáte toto zvíře, tak stejně věříte a vnímáte sebe.

Věnujte v meditaci chvíli tomu, že si představíte své božské já jako zvíře působící ve vaší současné realitě a situacích, možná bude léčit, pozvedat nebo řešit okolnosti či energie. Všimněte si jak je to pro vás jednoduché se pohybovat vlastní realitou a vyjadřovat božské v podobě posvátného zvířete. Pak si dovolte zavolat vaše posvátné zvíře, aby se před vás posadilo. Můžete komunikovat a spojit se s aspekty svého já a prozkoumávat všechny oblasti, které si přejete. Jednoduše si představte, že nadechujete do celé své bytosti vše, co vaše posvátné já jako zvíře pro vás reprezentuje a s každým svým nádechem vdechujte hluboké spojení a dosažení. Toto je krásné cvičení, které vám pomůže objevit nové aspekty vlastního posvátného já a zároveň přináší radost a vibrace uvolňující situace, ve kterých se necítíte dobře nebo v nich nějakým způsobem trpíte. Vaše posvátné já se může měnit a manifestovat jako různé typy zvířat v závislosti na hloubce vaší pozemské zkušenosti nebo může zůstat stále stejné, pokud už jste se spojili s tímto vaším posvátným aspektem.

Tak jak vyzařujeme světlo Království Jednorožců a vibrace Labutí, abychom vás podpořili ve vašem současném probouzení, přejeme si, abyste poznali mnohé mystické brány, které se na Zemi otevírají ve světle i uvnitř vaší bytosti. Tyto brány stejně jako portály vám zpřístupňují tajemství Stvořitele, to co můžete vnímat jako tajemství vesmíru, jsou vlastně prosté vibrace Stvořitele na vyšší a rychlejší dimenzi světla. Tyto brány mohou být vnímány jako pavučiny podobné těm pavoučím, ale každé vlákno je utkáno z vibrací Stvořitele, nese moudrost, vědomí a pochopení z vyšších a rychlejších dimenzí vesmíru. Každý bod obsahuje cennou informaci, která je zásadní pro váš posun a přeměnu a současně i významnou pro lidskou evoluci. Není zásadně důležité spojit se se všemi 222 místy světelný bran, které nesou tajemství Stvořitele. Světlo, které je pro vás důležité přijmout, integrovat a aktivovat, k vám vždy bude přitahováno jako magnet, ale brána vám může zprostředkovat i zkušenosti úchvatných poznání v rámci procesu hlubšího porozumění vibracím a kvalitám Stvořitele. Je to vibrace Království Jednorožců a Ducha Labutí, která stvořila místa bran jako portál pro světlo Stvořitele a realizaci vesmíru, umožňující plynutí do pozemské reality a vědomí. Určitá vysoce energetická místa na Zemi fungují jako vstupy do některých z těchto bran. Jiné brány mohou být přivolány v meditaci a dokonce integrovány s vaším vlastním energetickým polem. Zatímco energie proplouvá branami a je udržována ve 222 bodech, se kterými se můžete propojit, vy také můžete vyslat své vědomí skrz bránu nebo do 222 míst bran, kde se můžete spojit s posvátným aspektem Stvořitele a přijímat poznání jeho vesmíru. My Jednorožci a Labutě budeme po celý čas dohlížet na vaši práci a ochraňovat vás.

Dovolte si vstoupit do hlubokého meditativního stavu s bdělou pozorností. Pak vyslovte nahlas,

„Přivolávám ochranu a lásku mých průvodců, Království Jednorožců a Ducha Labutí, aby mě teď, když se spojuji s hlubší úrovní vibrací Stvořitele, aby mě podpořili ve vetším pochopení a uskutečnění Stvořitele ve mně. Prosím o spojení s tou nejvhodnější Mystickou Branou Stvořitele tvořenou 222 body. Vím, že těchto 222 bodů je ekvivalentní 222 vláknům DNA Stvořitele a vesmíru, nesoucí posvátnou moudrost a vědomosti, které probouzí mou duši a její realizaci Stvořitele, sdílející posvátné vibrace celým mým bytím.

Teď si před sebou představuji, cítím a přijímám tu nejvhodnější bránu jako lesknoucí se pavučinu světla zavěšenou ve vzduchu. Tato brána obsahuje vše, co potřebuji pochopit o Bohu a o sobě, vše co je právě teď potřeba aktivovat v mém bytí. Dovoluji si teď spojit s 222 body brány, které jsou ve skutečnosti 222 kódy Stvořitelova světla.“

Představte si jak nadechujete kódy a energii brány do svého bytí. Potřebujete jen dosáhnout spojení a přijetí vibrací a posvátných tajemství Stvořitele, ale vaše intuice vás může vést k využití a zažití brány i jiným způsobem. Dovolte si splynout s vlastním posvátným vedením. Je čas znovuzrození mysterií Stvořitele na Zemi, právě těch, která jsou určena pro vaší duší a její moudrost. Toto znovuzrození se může uskutečnit pouze, když necháte Stvořitelovu moudrost, vědění a porozumění plynout svým bytím. Tak jak si každý dovolí splynout se vším co je Stvořitel, vědomí Stvořitele se navrátí do myslí mnoha lidí na Zemi a nabídne ohromnou záři a osvícení, stejně tak uvědomění si božského plánu na fyzické úrovní. U mnoha lidí se probudí mohutné vnitřní vedení, tak jako zlatý kompas mířící vpřed. Čas, o kterém mluvíme, je časem pochopení pro celou pozemskou civilizaci, pochopení Stvořitele, božského záměru, pravdy a smyslu všeho. V meditaci si můžete představit, jak ve svém bytí máte silný zdroj vědění. Představte si, jak ve své každodennosti zažíváte ohromující pochopení toho, jak reagovat, co říkat, co dělat, prožívání každého okamžiku v úplném souladu se vším co je Stvořitel.

Zažíváte čas Lásky, toto je základ pro nadcházející éry, kterými budete procházet
a vstupovat do času poznání.
 

Toto je nádherný návod, představte si jak každý den existujete v
přítomnosti lásky a porozumění, jak to změní a posune vaší realitu?
Buďte si prosím jisti, že my Království Jednorožců a Duch Labutí jsme zde, abychom vás podpořili, bezpodmínečně vás milujeme v každém okamžiku vašeho bytí a reality.
Jednorožec Ika


Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Bella pro www.transformace.info.
 Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Co je Pravda?




Pravda nejsou naše myšlenky o ní, měnící se city a pocity, ani naše názory. Pravda je TO, co je naší podstatou, co nás nese a udržuje. Pravda je To, že JSME… Je to Přítomnost sama, v níž JSME a z níž zachycujeme a uvědomujeme si pouze prchavé okamžiky.

Pravda je osvobozující síla.

V Pravdě jsme svobodni.

Co Je Mája?

To, co vidíme, slyšíme, cítíme, poznáváme a prožíváme, je nezadržitelný tok proměn. Rodíme se a umíráme, radujeme se a trpíme, máme své dny a noci. Ani jediný náš vdech a výdech není týž a neopakuje se ani jediný tep našeho srdce. A tento neustálý tok proměn nazývají Indové Májou. Mája není skutečná ani neskutečná. Je to relativní, nepopsatelný a nevyčerpatelný jev – projev. Touha člověka prozřít k Pravdě je výkřikem duše po osvobození z iluzí ega.


Ó Pravdo, odestři můj vlastní závoj

a ukaž mi svou tvář,

která je skryta ve mně samém…


Bhagavadgítá

sobota 30. listopadu 2013

Proč je nezdar nemožný


Jennifer Hoffman

Neúspěchu se bojíme nejvíce, a přitom to není nic, co – ve skutečném významu toho slova - bychom kdy zažili.

 Proč?

Protože, bez ohledu na to, co dle našeho názoru nefungovalo, nikdy se nevracíme na úplný počátek, tedy do bodu, kdy nic nevíme.
Když ,,neuspějeme“, jdeme nazpátek k úplně poslednímu okamžiku transformace, bodu, kde jsme zahájili tuto část svého putování. A jak nazveme zkušenost, když výsledek nesplní naše očekávání? Tak co třeba ,,opětovná úprava“, ,,uzpůsobení“, ,,změna plánů“, ,,přepracování“ anebo ,,nové zvážení“… protože to rozhodně není, a nikdy být nemůže, ,,naprosté selhání“, ,,nezdar“, ,, neúspěch“.

Co vlastně znamená slovo ,,neúspěch“?

Obecně slovo ,,neuspět“ či ,,selhat“ užíváme k popisu něčeho, co se nevyvinulo tak,
jak jsme doufali nebo plánovali.


Ale kde přesně byl onen bod selhání či nezdaru
 – v samotném plánu nebo ve výsledku?


Výsledek nikdy nemůže být lepší než plán a plány, jež vytváříme, odrážejí naše uvědomění a frekvenci v té chvíli.

Jakmile jsme na cestě, začneme hodnotit svůj pokrok, a jestliže se nám nelíbí směr, rychlost nebo místo určení, říkáme tomu nezdar. Jenže ve skutečnosti je to příležitost znovu zvážit náš plán a provést jeho úpravy s využitím nové energie a bodů souladu, které jsme získali díky tomu, že jsme se na cestu vydali. Potřebujeme včlenit to, co jsme do té doby zjistili a naučili se, provést nutné přizpůsobení, vytvořit plán nový… a začít znovu. Nezačínáme však již na úplném prvopočátku, začínáme znovu na místě, kde jsme se zastavili.

Pak postupujeme kupředu, dokud nepotřebujeme integrovat další energii, abychom mohli pokračovat v pohybu dopředu. Mírně to připomíná jízdu autem, kdy musíme zastavit, abychom doplnili benzín a mohli pokračovat dál. Je to snad nezdar, když nejsme schopni cestu dokončit bez doplnění nádrže? Záleží na tom, jak daleko jedeme, na velikosti benzínové nádrže, na způsobu naší jízdy, zda máme zapnutou klimatizaci, zda je cesta kopcovitá a jaká je spotřeba auta. Naše cesty se tomuto příkladu dosti podobají, mají stejné množství (nebo ještě více) proměnných.

Cesta je vždy delší, než předpokládáme, a trvá déle, než plánujeme, možná proto, že pokaždé chceme všechno provést v co možná nejkratším čase. Avšak my tyto přestávky, jež máme tendenci nazývat ,,selhání“ či ,,neúspěch“, potřebujeme k tomu, aby nás donutily pouvažovat o úpravách naší stezky a našeho plánu. Existuje řada náznaků, s nimiž se po cestě setkáváme, třeba když nejsme šťastní, cítíme se uvízlí, nejsme schopni se pohnout dopředu, věci se vážně komplikují anebo nic nefunguje tak, jak si přejeme, nebo jak si myslíme, že by fungovat mělo.

Nejedná se ale o okamžiky neúspěchu, jsou to chvíle k opětovnému zvážení plánu a výsledku,
aby bylo zajištěno, že jsou spolu v souladu a že my jsme v souladu s nimi.

Nejsme schopni stvořit výsledek lepší, než je samotný plán, a každý plán – bez ohledu na to, jak dobře je rozmyšlený, je limitován energií, kterou ztělesňujeme v době, kdy plán vymýšlíme. Tudíž, než abychom ztráceli čas kritikou, odsuzováním a spíláním sobě samotným za to, že jsme selhali, měli bychom raději považovat vzniklou pauzu za zastávku na našem ,,výletě“ a měli bychom tento čas odpovídajícím způsobem využít – zkontrolovat pneumatiky (přehodnotit plán), dát si něco k jídlu (osvěžit se), použít umývárnu (vyloučit to, co již nepotřebujeme), znovu prostudovat mapu (ujistit se, že jsme ještě na té správné trase vedoucí k cíli) a možná se i trochu prospat, jen abychom zajistili, že pro další fázi cesty budeme ve vrcholné formě.

A pamatujte, že smyslem každé cesty není cíl,
nýbrž sama cesta.


Copyright ©2013 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia
(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen aktivní odkaz na původní zdroj a tato poznámka
- pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.) 28.11.2013

7 sil, které si nikým nenechte vzít


„Neštěstí člověka spočívá v tom, že lpí na věcech, které může kdykoli ztratit, a nezakládá si na tom, co mu nikdo nevezme.“ Tacitus

Toto vše Vám může být ukradeno:
Váš majetek, Vaše mládí, Vaše zdraví, Vaše slova, Vaše práva.

Toto byste si ovšem neměli nechat nikým ukrást:

… Vaši jedinečnost

Mít o sobě nízké mínění není pokora, ale sebedestrukce. Uvědomovat si svou neopakovatelnost není nabubřelost, ale nezbytný předpoklad k dosažení štěstí a úspěchu. Jen Vy víte, co Vám dělá dobře = co Vás k tomu dovede. Jen Vy cítíte své místo, v němž jste schopni vyniknout.

Lidé Vám budou chtít vnutit, že jste nahraditelní. Jen kolečko v soukolí. Že musíte dělat, co oni chtějí. Nenechte si vzít to, že nikdo není jako Vy. A usmívejte se. Ne proto, že musíte. Ale proto, že se Vám opravdu nikdo nevyrovná.

… Vaše právo rozhodovat o sobě

Člověku trvá dlouho, než se naučí nesoudit se cizíma očima. Jakmile se však přestane vnímat jako ubohou větývku zmítanou uragánem ostatních, pochopí, že jen na něm záleží, zda se ohne pro příležitost, která čeká na zvednutí. Nemusí se ptát, ona je volná.

Dokud budeme plnit cizí sny, budou ty naše ležet ladem.
Nestarejte se o to, co si o Vás myslí jiní.

Co je Vám nakonec po tom?

… Vaši intuici

Když přemýšlíte mozkem někoho jiného, nepřemýšlíte Vy. Pak kráčíte po cizí cestě a divíte se, že jste nešťastni. Jste jinde, než chcete. Jako byste měli neznámou mapu. Pochopitelně. Nemusíte čekat na nějaké záminky, abyste cokoli ve svém životě změnili. Neuvidíte ji nikde kolem, ta záminka už roste ve Vás. V souladu se svým přáním Vám bude sakra dobře.
A víte proč?
Protože co je spojené s vlastní vášní, není nikdy ztracený čas. Přestáváte spoléhat na náhodu, pro změnu si jdete. S každým krokem, natož s každým dalším úspěchem na sebe jste pyšnější, už proto, že jste se „tehdy“ odhodlali. A pokud snad věci nepůjdou hned podle plánu, nezapomínejte to důležité – že stále jdete správným směrem. Podle sebe.

… Vaše odhodlání

Nadřízení, učitelé, špatní přátelé… ti všichni se Vás budou snažit uvést do situace, kde se cítíte slabí a bojácní. Současně však trnou, abyste nepochopili skrytou příležitost. Každá taková situace Vám totiž dává šanci vyrůst, zesílit a příště už být statečný. Nenechte si nikým vzít své odhodlání a právo na omyl. Nic v tomto světě není tak jisté jako chyby, neúspěch a problémy. Já říkám: Naštěstí. Jinak bychom byli poseroutkové a nestáli za nic.

… Váš postoj

V každé chvíli může přijít kdokoli a něco zlého Vám říct nebo udělat. Učinit z Vás loutku svých slov nebo činů. Pokaždé máte na výběr, zda být negativní, nebo pozitivní. Energii si nechat vzít, nebo načerpat. (Poznámka: Energie je Váš život.)

Snažte se být v pohodě a pozitivní. Ano, vždy není snadné nalézt maličký důvod radosti v sobě. Ale vždy ho naleznete kolem sebe. Nikdy nejste sami.

… Vaši naději

Není to náklad na zádech, co nás v životě sráží k zemi. Bývá to naše slabost. Hlavní lávkou mezi námi a tím, co si přejeme, je odhodlání zkusit to a věřit, že toho můžeme dosáhnout. Naděje je ten slabý hlásek v naší hlavě, který šeptá možná tam, kde okolí křičí nemožné.

… Vaše znalosti a životní zkušenosti

Charakter a moudrost člověka se tvarují časem. Porážkami, lekcemi i výhrami. Rodí se po pochybách, opakovaných pokusech, poučeních. Kdyby existovala paušální cesta k úspěchu, každý by po ní šel. Jenže úspěch je rafinovaný. Není v dosahu ruky. Chce, aby si ho člověk zasloužil. Proto k němu vede stezka odvahy. Nebojte se strašidel a nedržte se máminy sukně. Ať se stane cokoli, neklečte, ale vstávejte. Sbírejte znalosti a zkušenosti. Jsou jako světla. Osvětlují cestu.

O toto vše se Vás ostatní budou snažit připravit.

Nedovolte nikomu, kdo ve svém životě nedokázal totéž, aby Vás zraňoval.

Nedovolte minulosti, aby ruinovala Vaši budoucnost.

Možná nějaká chyba dodnes bolí. Možná Vám zůstala velká jizva na vlastním sebevědomí. Ale nezapomeňte, že jizvy nám připomínají, co jsme udělali špatně. Ne co uděláme špatně.


sobota 23. listopadu 2013

S čím jste v souzvuku?


Jennifer Hoffman

V průběhu reklamy na nějaký nový film jsem zaslechla hlasatele říkat: ,,S tímto filmem budou rezonovat všichni.“ To mne opravdu upoutalo. Ne proto, že bych ten film považovala za dobrý, nýbrž proto, že použil slovo ,,rezonovat“. Znamená to být v souladu s něčím, mít s něčím stejnou frekvenci, sdílet určitou vibraci, jde o termín definující nové druhy našeho vzájemného navazování spojení. Prostřednictvím rezonance či souzvuku se nyní spojujeme s lidmi a situacemi, a ovlivňuje to i skutečnost, s čím jsme schopni se spojit, protože více než kdy jindy platí, že pokud neexistuje žádný souzvuk, neexistuje ani žádná možnost nebo potenciál navázání spojení.

Dokud byli všichni více či méně na stejné energetické úrovni a frekvenci, nepřemýšleli jsme o rezonanci a vlastně k tomu ani nebyl důvod. Byli lidé a situace, k nimž jsme byli přirozeně přitahováni, a jiným jsme se vyhýbali, měli jsme z různých věcí dobrý nebo špatný pocit, líbilo se nám to nebo ne.

Nyní však o sobě víme, že jsme energetické bytosti, a naše uvědomování si různých frekvencí a vibrací je mnohem silnější. Darem našeho zesíleného uvědomování si energií je zvýšená citlivost vůči rozdílům mezi frekvencemi, stejně jako neomezená dodávka frekvencí, z nichž si můžeme vybírat. A tento nový úhel pohledu nám ztěžuje, nečiní-li to úplně nemožným, být v souzvuku s něčím, co neodpovídá naší vlastní energetické frekvenci. Rozebírá to všechna spojení až na úroveň frekvence, a právě tam si vybíráme, s kým se můžeme či nemůžeme spojit, podle toho, s čím rezonujeme.

Pro někoho může být smutným zjištěním, že jsme překonali svou 3D blaženou nevědomost ohledně všeho – kromě toho, jak jsme něco nebo někoho ,,vnímali“, nebo co a jak jsme dříve podnikali na základě svých závazků, odpovědností nebo povinností. Nyní jde o souzvuk a energii a každé spojení, jež navážeme, vznikne v návaznosti na jednu ze dvou otázek:

1. Rezonuji s tímto člověkem (místem, věcí…)?

2. Může být tento člověk (místo, věc…) v souladu s mou energií a je pro něj (pro to) místo v mém energetickém poli nebo energetickém prostoru?

Kdysi jsme udržovali energetický prostor pro lidi s jinou energetickou frekvencí a poskytovali jsme jim tak šanci ,,dohnat“ nás nebo dosáhnout podobné úrovně. To již dělat nemůžeme, protože energetický rozdíl je už příliš velký a je věcí každého z nás si individuálně vybrat svou frekvenci a to, s čím jsme v souzvuku. Přestože onen dar v podobě udržování energetického prostoru pro druhého člověka byl něčím, co jsme si zvolili jako součást své léčebné stezky s ním spojené, jde o něco, co už činit nemůžeme, protože to zasahuje do jeho stezky i do té naší.

Nyní jsme hluboko uvnitř přechodu, kdy existuje jen pohyb kupředu. Není možno se obrátit a jít zpátky… a vlastně už ani není kam ,,zpátky“. Ty nejhutnější aspekty 3D paradigmatu zmizely a každým okamžikem odpadávají další z nich. Jsou nahrazovány novou škálou lehčích, světelnějších modelů s vyšší frekvencí, které můžeme prozkoumat a vybrat si to, co ladí s naší energií a s čím jsme v souzvuku. Proto již nejsme schopni držet energetický prostor pro druhé, neboť oni by pak nebyli schopni si vybrat, co s nimi rezonuje – volili by to, co rezonuje s člověkem, který jim tento prostor udržuje. A to je něco, co by nebyli schopni si udržet, co pro ně nemá žádnou hodnotu ani význam, a nerezonuje to s nimi, jejich životní cestou, jejich energií nebo záměrem jejich života.

Souzvuk je aspektem multi-dimenzionality, jenž se musíme naučit používat. Je součástí našeho nového pozemského paradigmatu a je oním výchozím bodem, z něhož budeme od této chvíle dále tvořit všechno ostatní ve svém životě.

 Bude pro nás stále těžší si uvědomovat, vybrat a spojit se s něčím, s čím ,,neladíme“.  Používáme-li rezonance k provádění svých rozhodnutí, máme na paměti, že všechno je energetickou záležitostí a že rozhodování na základě rezonance nás udržuje uvnitř rámce našeho záměru, takže vše, co si manifestujeme, je aspektem našeho nejsilnějšího, srdcem procítěného záměru pro nás a náš život.



Copyright ©2013 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia
(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen aktivní odkaz na původní zdroj a tato poznámka
- pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.) 23.11.2013