JIN a JANG ► ORIENTÁLNÍ DIAGNOSTIKA ► MICHIO KUSHI

Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.

JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.

JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.

Jedním ze symbolů JINU a JANGU může být čínská monáda.

Stejný podíl obou principu tu leží nejen proti sobě, ale jeden vždy obsahuji i část toho druhého.

V každém JINU je i zárodek JANGU a naopak. Monáda rozvinutá do prostoru nepředstavuje kouli, ale spirálu.

Židovské náboženství používá jako symbol tohoto principu hvězdu.

Rozložením hvězdy zjistíme, že jde o dva trojúhelníky v obráceném postavení. Jeden představuje sílu odstředivou a druhý sílu dostředivou. Jedna je obsažena v druhé. Jsou opačné, a přece představují jednotu.

Jiné dva prvky, horizontální a vertikální, tvoří symbol kříže.

Vodorovný prvek je symbolem času, kolmý prvek je symbolem prostoru. Oba prvky jsou neukončené a rozpínají se směrem do nekonečna. Člověk na kříži je symbolika lidské nekonečnosti v čase i prostoru. Je symbolem minulosti i vizí budoucnosti.

Neexistuje žádná absolutní definice principu JIN a JANG. Oba dva termíny představují tendence, které jsou navzájem protikladné, ale zároveň se doplňují. JIN a JANG tvoří komplex, který má dynamickou povahu. Jsou v pohybu, ve stálé dynamické proměně, ale vždy tak, aby splňovaly podmínky rovnováhy. Uvedeme si pro zajímavost dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG:

1. Jedno jediné nekonečno se manifestuje v tendenci zároveň protikladné a doplňující se,
v JIN a JANG, a to v jejich neustále proměně.

2. JIN a JANG vznikají z nekonečného a věčného pojmu vesmíru, nepřetržitě.

3. JIN je síla odstředivá, JANG síla dostředivá. Společně vytvářejí energii všech fenoménů.

4. JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN.

5. JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG.

6. JIN a JANG, kombinovány v různých poměrech, vytvářejí jevy sobě nepodobné. Přitažlivost nebo odpudivost jevů je úměrná rozdílu sil JIN a JANG.

7. Všechny jevy jsou pomíjivé. Poměr JINU a JANGU se v nich neustále mění.
JIN se přeměňuje v JANG, JANG se přeměňuje v JIN.

8. Nic není zcela JIN ani zcela JANG. Všechno je na různých stupních
vyváženo oběma těmito tendencemi.

9. Neexistuje stav neutrální. Vždy převažuje buď JIN nebo JANG.

10. Velké JIN přitahuje velké JANG, malé JIN přitahuje malé JANG.

11. Extrémní JIN se mění v JANG a extrémní JANG se mění v JIN.

12. Všechny jevy jsou JANG uvnitř a JIN na povrchu.

Pochopení těchto pravidel nás vede ke hledání rovnováhy v životě, ke hledání harmonie mezi rozumem a citem. Zřejmě právě návrat k starodávnému učení Dálného východu vypovídá o touze lidí západního světa po harmonii. Uveďme si přehlednou tabulku protikladných pojmů, zařazených podle systému JIN - JANG. Pomůže nám v naší vlastní cestě za harmonií v životě:

   JIN                   JANG
expanze                          kontraxe

rozptýlení                          soustředění

pomalý pohyb                      rychlý pohyb

vysoké frekvence                     nízké frekvence

                      směr vzhůru                   směr horizontálně či dolů

vně                           uvnitř

lehčí                        těžší

chladnější                    teplejší

temnější                      jasnější

vlhčí                       sušší

řidší                         hustší

větší                        menší

křehčí                     tvrdší

elektro                     proton

tropy                    póly

rostliny                           živočichové

ženské pohlaví                      mužské pohlaví

duševní práce                   tělesná práce

prostor              čas

chuť ostrá, kořeněná,                        kyselá chuť slaná, hořká

krátké vaření                   dlouhé vaření

šťavnaté             sušší

fialová, modrá, zelená                 žlutá, hnědá, červená

dutý                  plný

noc                  den

poslušnost                 vzpupnost

emoce                rozum

umělý                   přírodní

delší                  kratší

... a tak bychom mohli pokračovat, dokud bychom nevyjmenovali všechny lidské činnosti, přírodní jevy, součásti našeho života. Není pochyb, že tato jednoduchá dialektika byla prvním počítačovým jazykem, který umožňoval lidem výklad mnoha jevů a umožnil pochopit princip a podstatu rovnováhy, jež je zároveň nezbytnou podstatou existence. Černá díra jakožto příklad extrémního JANGU neumožňuje existenci, stejně jako výbuch supernovy, příklad extrémního JINU. Je jen otázkou domluvy, jak které jevy budeme označovat. Mnoho masa, mnoho soli, potravin, které budeme označovat kódem JANG, budou neúměrně zvyšovat jangový stav některého orgánu a tato převaha povede k poruchám. Také extrémně jinové potraviny, třeba alkohol, působí potíže. Lidé, kteří pijí velké množství alkoholu, nemilují sladká jídla ani zeleninu. To je otázka rovnováhy v jejich stravě. Také pohyb je lékem. Pohyb, jak jsme se odčetli, je JANG. Budeme jím tedy léčit nemoci, které jsou k JANGU protikladné. Pohybem budeme léčit neurózy, bolesti hlavy, obezitu - jinové choroby. Klid je spíše JIN a vhodný tedy pro stavy jangové. V klidu budeme léčit horečky, které jsou JANG. Červená barva je JANG, teplo je také JANG. Záněty charakterizované zarudnutím a zvýšenou teplotou jsou záněty typu JANG. Proto klouby trpící takovým onemocněním budeme léčit klidem - JIN a JIN chladnými obklady. Ochablost a pasivita jsou stavy jinové. Pohyb, teplé obklady a masáže budou lékem pro tyto obtíže. Kořen celeru je hutný, obsahuje mnoho minerálů, je více JANG než jeho nať, která se pne vzhůru, je zelená. Cukr je naopak extrémně JIN. Muž má být spíše v JANG kondici, proto kořen celeru bude jeho mužství dělat dobře, nať celeru a cukr ho bude naopak zženšťovat...

Problém energetické rovnováhy je velmi složitý. Udržet si harmonii ve svém životě je úkol opravdu na celý život. Ale alespoň se pokusme.

Ukázka z knihy ► Orientální diagnostika ► Autor: Michio Kushi

Orientální diagnostika Mischio Kushi v překladu zanícené propagátorky makrobiotiky
Ing. Jarmily Průchové je jednou z prvních u nás vydaných knih tohoto druhu.

První díl - Váš obličej nikdy nelže - zprostředkuje čtenáři úvodní praktické setkání s částí tradičního lidového léčitelství Asie, zejména Číny a Japonska. Není to však kniha teoretická. Filosofické základy orientálních nauk se v ní zrcadlí v praktických přístupech k pacientovi nikoli jako k nemocnému, ale jako k člověku, který má svou vlastní cestu, překážky na své dráze, vyplývající z jeho postoje i konání v minulosti, jakož i z prostředí, ve kterém žije a z přírody, která ho obklopuje. Jasně zde vyplývá pojetí člověka jako součásti určitého celku, který sice nelze změnit, ale který lze pochopit a uvést tak poznání člověka do souladu s jeho životem. V tom spočívá osvobozující vliv vědomí a znalostí uvedených v této knize. Je to tedy kniha o předcházení nemocí, o pravé prevenci ve zdravotnictví a především v životě každého jednotlivce.

Druhý díl - Jak prověřit své zdraví - je prohloubením znalostí uvedených v díle prvním, je dalším krokem v učení a zvládání techniky orientální diagnostiky. Dostatek prostoru je věnováno konstituci a také ukazatelům kondice individua. Podrobně se rozebírají nejrůznější a nejdůležitější útvary a znaky v obličeji, na rukou, na nohou, pokožce a hodnotí jejich diagnostický význam.

Kniha Orientální diagnostika je vynikajícím zdrojem celé řady poznatků, které pocházejí jak z tisícileté tradice orientálních léčebných metod, tak i z celoživotních zkušeností jednoho z jejich učitelů. Přejeme čtenářům, aby je tato kniha podnítila k hledání zdravějšího, a tím i šťastnějšího života.

Úryvek z úvodu:

Umění diagnostikovat, které je načrtnuto v této knize, je významnou součástí orientální medicíny. (...) Pokusil jsem se prohloubit toto umění svým individuálním studiem. Podařilo se mi to díky zkušenostem, které jsem v posledních letech získal při styku s mnoha sty nemocnými. Odborné diagnostické znalosti jsou užitečné, a to nejen pro lékaře-praktiky, ale pro každého, kdo si chce rozšířit uvědomělé vnímání, používané při každodenním styku s ostatními lidmi. Orientální diagnostická metoda nevyžaduje žádnou propracovanou, složitou a obtížnou techniku. Jedinými našimi nástroji jsou naše vlastní smyslové orgány.

Umění diagnostiky je závislé na tom, zda jsme pochopili, jak vznikl ve vesmíru člověk, zda jsme pochopili protikladnost sil jin a jang, které vládnou všemi jevy v přírodě. Jestliže se nám toto podařilo, pak nám umění diagnostiky může pomoci pochopit význam života. Všechno, co vidíme, slyšíme, cítíme, chutnáme a všechno, čeho se dotýkáme, to vše nám může osvětlit minulost, přítomnost a s jistou pravděpodobností i budoucnost každého jedince. Co se projevuje navenek, je ozvěnou toho, co přichází zevnitř. A vnitřek je odrazem vnějšku. Naučíme-li se vnímat vývoj jedince stojíme na důležitém bodu: začneme totiž chápat i osud lidstva. Přeji si, abyste se studiem diagnostického umění připojili k mému dobrodružství, jímž je pro mne odhalování neomezených tajemství nekonečného vesmíru.

Popis:

 Kniha seznamuje s tradičním lidovým léčitelstvím Asie a jeho praktickými závěry.

Podrobně rozebírá nejdůležitější útvary a znaky v obličeji a na těle a hodnotí jejich diagnostický význam. Je vynikajícím zdrojem poznatků orientálních léčebných metod vedoucích k šťastnějšímu a zdravějšímu životu.

► MICHIO KUSHI - ORIENTÁLNÍ DIAGNOSTIKA

► SOUVISEJÍCÍ - popis knihy

BUDDHISMUS - vidět pravdu, jaká je ► (dokument)

Buddha a Buddhismus

►►►►►►►►►►►►►►►►►►►
Opozice proti pesimismu hinduistického nekonečného kola existence, proti přísnému asketismu a nedostatku individuality umožnila rozvoj a popularitu buddhismu. Buddhismus byl založen v šestém století před Kristem v Indii Gautamou Buddhou a dnes má po celém světě více než 300 milionů stoupenců. Někteří odhadují, že buddhismus má více než 400 sekt, z nichž mnohé se velmi liší ve víře i v praxi.

Otci Siddhárthy (Buddhovo původní jméno), místnímu rodovému náčelníkovi, při narození syna řekli, že Siddhártha se stane mocným vládcem. Také však otce varovali, že uvidí-li mladý Siddhártha někdy starobu, nemoc, smrt nebo asketický život, sám se stane asketou. Král chtěl, aby se ze syna stal velký vládce, a chránil Siddhárthu před světem. Nakonec však mladý muž všechny tyto formy utrpení spatřil a jak předpovědělo proroctví, dobrovolně se zřekl světa a hledal lék na utrpení.

Po letech hledání přišel Siddhártha konečně ke stromu osvícení, pod nímž meditoval, dokud se nestal buddhou (osvíceným). Právě tam poznal "čtyři vznešené pravdy":

1. Celý život je naplněn utrpením.

2. Utrpení je způsobeno touhou či žádostí, která vede ke znovuzrození a k dalšímu utrpení.

3. Lékem na utrpení je uhasit všechnu touhu.

4. Aby člověk uhasil touhu, musí se vydat na osmidílnou stezku: správné názory, správná řeč, správné chování, správné usilování, správné vědomí a správné rozjímání.

Následuje-li člověk osmidílnou stezku, může dosáhnout nirvány. Nirvána (uhasit) znamená ukončení touhy a konec bolestivého koloběhu znovuzrození. Popsat nirvánu není možné. Není to místo, ale paradox. Nejlépe se o ní dá přemítat, odpovídáme-li na otázku:
Kde je plamen, když zhasne?

Aby člověk dosáhl nirvány, musí hledat skutečnost a spásu a plnit mravní požadavky, které zakazují zabíjení (lidí nebo zvířat), krádež, klevety, lež, pití alkoholu a sexuální nezdrženlivost. Mniši zůstávají v celibátu a mají málo majetku.

Od Buddhovy smrti se vytvořilo mnoho směrů buddhismu. Dva hlavní jsou mahájána (velký vůz), představující severní buddhismus, a hínajána (malý vůz), představující jižní buddhismus. Mahájána si vytvořila propracovanější teologii, která obsahuje vlastní svatá písma, složitou metafyziku a rituály. Podle jejich víry je Buddha spasitelem, ale existuje také mnoho jiných bohů. Hínajána zůstává blíže k Buddhovu původnímu učení. Učení malého vozu obvykle dodržují mniši, kteří považují moudrost za hlavni ctnost a Buddhu za světce, nikoli za boha. V jejich víře není žádná metafyzika a jen velmi málo rituálů.

► ZDROJ TEXTU

"Konat dobro, nekonat zlo,

očišťovat svou mysl,

to je poselství všech Buddhů."

"Všemu předchází mysl. Mysl je základem, mysl je tvůrcem.

Kdokoliv jedná s čistou myslí, toho následuje štěstí věrně jako stín."

►Dhammapadam - Buddhův první proslov ►

BUDDHISMUS - vidět pravdu, jaká je ► (dokument)

Vidět realitu neznečištěnou projekcemi mysli... Nelpět na vnějším světě.
Znečištěná mysl je ovládána chtivostí...

Buddhismus je tedy o PROBUZENÍ do skutečného stavu věcí...

► ZDROJ ► IGOR CHAUN - GOSSSCHA1

► MODLITBA DÍTĚTE ►

JEŽÍŠ VŠAK ŘEKL :

"Nechte děti a nebrante jim jít ke mně : ....nebot takovým

patří království nebeské"

 
Jedině čistá láska dokáže úspěšně vykonat projekty služby a blahobytu. Láska přináší soucit, láska ukáže cestu tam, kde nenávist přináší komplikace. Když se kojenec učí chodit, láska mu nedává do cesty žádné překážky. Naopak, podpoří ho a uvítá každý krok vpřed a dohlédne na každý pád. Mnoho prospěšných podniků vyjde naprázdno kvůli hrubé kritice a bezohlednému hanění. Vznešená práce musí být vykonána se spoustou lásky. Jedině pravá oddanost dokáže proměnit lidská srdce a vést je na cestě pravdy a správného jednání. Jakékoli zrníčko touhy po odměně lásku degraduje. Proto je dítě láska sama, protože není připoutané ke zboží světa.

►Satja Sáí►

Láska a soucit začínají vlídností k sobě samým…

“Můžete prohledat celý vesmír a nenajdete v něm

jedinou lidskou bytost, která by byla více hodna

lásky než Vy sami. Jelikož je kdokoliv sám sobě

tak vzácný, nechť vaše sebeúcta nezraňuje druhé.”

♥ S láskou, vírou a nadějí Všem dětem na Zemi přeji s úpřímností v mém srdci štěstí, zdraví, mateřskou

 i všeobjímací lásku ♥

David R. Hawkins - Mapa vědomí

David R. Hawkins, autor knížky Moc versus Síla přichází s pronikavým vysvětlením fungování lidských emocí, síly, moci, osobního růstu i rozvoje celé společnosti. Pomocí kineziologické metody 20 let měřil duševní stavy lidí na celém světě v různých situacích, čímž dospěl k následující škále. Pouhé zapamatování si a pochopení této tabulky může vnést do vašeho života čerstvý vítr a opuštění starých vzorců prožívání. Proč? Protože se za své prožívání můžeme rozhodnout převzít zodpovědnost.

		MAPA VĚDOMÍ
	Názor na život	Úroveň	Měřítko	Emoce
	Je	Osvícení	700-1000	Nepopsatelné
	Dokonalý	Mír	600	Blaženost
	Úplný	Radost	540	Klid
	Prospěšný	Láska	500	Úcta
	Smysluplný	Rozum	400	Pochopení
	Harmonický	Přijetí	350	Odpuštění
	Nadějeplný	Ochota	310	Optimismus
	Uspokojivý	Neutralita	250	Důvěra
	Přijatelný	Odvaha	200	Potvrzení
	Náročný	Hrdost/pýcha	175	Pohrdání
	Nepřátelský	Hněv	150	Nenávist
	Přinášející zklamání	Touha	125	Žádostivost
	Děsivý	Strach	100	Úzkost
	Tragický	Smutek	75	Lítost
	Beznadějný	Apatie	50	Zoufalství
	Zlý	Vina	30	Obviňování
	Bídný	Stud	20	Pokoření

Každý duševní stav je spojen s převládající hlavní emocí. Na nejnižší úrovni se nachází stud (pocity zahanbení, zavržení, totálního pokoření - např. u obětí znásilnění). Nacházet se trvale v tomto duševním stavu se podobá nesnesitelnému peklu. Druhou nejnižší emocí je vina - a tak dále postupujeme stále výš. Být smutný je například o něco výše, než být apatický. Čili rozplakat se a dát průchod smutku je lepší, než necítit pod apatickou vrstvou "nic", v danou chvíli to vlastně zvýší "naši vibraci".

Důležitým mezníkem je úroveň 200. Pod ní se vyskytujeme ve sféře převládajících destruktivních emocí, v nichž člověk potřebuje čerpat energii zvenčí, z vnějšího systému, od druhých lidí. V této úrovni se podle Hawkinse nachází cca 85% populace. Nicméně i zde jsou důležité rozdíly. Úroveň pýchy - hrdosti (175) prý odpovídá morální síle (atmosféře), na níž stojí americké námořnictvo. Pýcha - hrdost (či emoce spojené s nacionalismem, patriotismem) sice nejsou úplně konstruktivní emoce, nicméně jde stále o poměrně "kvalitní" duševní stav oproti úrovni hněvu, strachu, smutku či apatie. (Proto povzbuzování národnostního cítění může mít pro určitou vrstvu lidí pozitivní dopad - např. fandit fotbalu je lepší, než zažívat ve slumu pocity zmaru a ufetovat se).

Klíčovým momentem je okamžik odvahy: odhodlání, nasazení (200). To je moment, kdy se zvedneme z pohovky a jdeme vstříc změně, přičemž sami vytváříme energii k pohybu. Nad úrovní 200 převládají pozitivní, konstruktivní emoce, při nichž člověk spíše energii generuje, vyzařuje směrem do okolí. Úroveň neutrality (250) odpovídá zhruba rčení "žít a nechat žít" a koresponduje s laděním "české kotliny" oproti - dejme tomu "nacionalističtějším" Polákům či Slovákům. Přes úrovně ochoty (vstřícnost, slušnost, aktivní ochota někomu prospět, která možná zase převažuje na západ od nás, 310) a úrovně přijetí (dejme tomu stavu hluboké akceptace všeho, co je - 350) se dostáváme k úrovni rozumu (400), čisté inteligence. Podle Hawkinse najdeme mnoho géniů jako Newton, Einstein, Descartes nebo Sigmund Freud právě na úrovni 499 (nejvyšší dosažitelná meta racionality), protože na úrovni 500 přichází další zlomový bod. Je jím hranice prožívání a vyzařování nepodmíněné lásky ke všemu, co existuje - vkročení na supra-racionální úroveň přístupu k životu.

Na úrovni 600 se již člověk nachází ve stavu blaženého, odpoutaného míru, hlubokého klidu (odkud se všechno dění začíná jevit jako jediné všudypřítomné Já) - a úroveň 700-1000 označuje Hawkins jako "osvícení", slovy nepopsatelnou úroveň bytí, vyzařování a vnímání.

Stavy pod úrovní 200 Hawkins popisuje spíše jako založené na principu síly. Myslí tím sílu ve smyslu soupeření, konfliktu - "kdo z koho" - sílu ve smyslu důrazu na brutální (na ego zaměřenou) fyzickou sílu. Síla pod úrovní 200 vždy vede k protireakci síly komplementární. Agrese vždy plodí další agresi, nacionalisticky motivovaný čin vede k obdobné protireakci z druhé strany (a na stejné energetické hladině). Proto Hawkins upozorňuje, že politické systémy založené na násilné (silové) represi (drog, kriminality) nemůžou jevy, s kterými bojují, nikdy vymýtit, neboť se energeticky nacházejí na stejně nízké úrovni (fyzické represe a síly). Dokonce takové prostředí samy generují! (A proto se totalitní režimy nakonec samy "rozloží zevnitř").

David R. Hawkins

Nad úrovní 200 přichází do života to, co Hawkins nazývá jako "moc". Mocí rozumí nadosobní, neduální energii, spojenou se zesílenou kvalitou uvědomování si a prožívání pravdy. Moc dává člověku vnitřní sílu, která není založená na destruktivních emocích. Naopak mu propůjčuje autoritu, mravní převahu (nikoliv však moralizování či odsuzování), vnitřní oporu a legitimitu ke konání, která utváří daleko kvalitnější životní podmínky a společenskou atmosféru. (Gándhí prý na úrovni 700 "zpacifikoval" anglickou armádu na úrovni "pouhé" fyzické síly - 170).

"Moc versus síla" tedy znamená, že vnitřní pravdivost (člověka, uměleckého díla, myšlenkového směru, záměru) převyšuje svým účinkem a trváním v čase sílu založenou na fyzickém násilí a sobectví. Díky této teorii také můžeme pochopit, proč může méně početná armáda vítězit nad armádou početnější - pokud bojuje se "silnější morálkou", čili úroveň její vnitřní pravdivosti je "mocnější" než "fyzická" síla protivníka (Vietnam versus USA, Británie versus Německo. Mimochodem, je pozoruhodné, že raketový ekonomický vzestup USA (1800-1975) od doby Vietnamské války začíná slábnout, jako kdyby USA ztratily v té době morální legitimitu a promítlo se to i do ekonomické oblasti - jakoby si "karmicky" ve Vietnamu "pěkně nadrobili" - neboť nejednali z pozice moci, ale z pozice síly).

Řekli jsme, že pod úrovní 200 se má nacházet 85% lidstva. Nicméně situace zdaleka není tak zoufalá! Je tomu tak proto, že prý jedna dobrá, krásná, láskyplná myšlenka - vydá za mraky negativních. Škála 0-1000 roste logaritmicky takovým způsobem, že energetická "váha" jedince s úrovní 700 prý odpovídá váze vědomí 70ti milionů lidí pod úrovní 200! (Nebo: energetická "váha" jedince na úrovni 300 odpovídá 90 000 jedinců s úrovní pod 200). Z Hawkinsových dlouhodobých měření vyplývá, že průměrná úroveň vzestupu člověka během jedné inkarnace je prý +5.

Světová náboženství

Hawkins se pokoušel měřit i úroveň světových náboženství. Křesťanství kalibruje v době vzniku na úroveň 1000, v druhém století klesá na 930 a v období křižáckých válek klesá na 498. (Samozřejmě každý křesťanský směr či konkrétní překlad bible má jinou úroveň, extrémně fundamentalistické skupiny klesají na 125, mysticismus mistra Eckharta odpovídá úrovni 600.) Buddhismus si svou čistotu a pravdivost zřejmě uchoval (z Buddhových 1000 klesl na 960 hínajánového buddhismu, zen odpovídá úrovni 860). Hinduismus klesá z 1000 na "slušných" 850. Judaismus sice za Abraháma dosahoval "krásných" 985, nicméně moderní judaismus se pohybuje na úrovni 499 (což, jak víme odpovídá vrcholu racionálně-vědeckého přístupu k realitě). Kniha Zohar (730) či kabala (720) jsou však díla daleko vyšší úrovně pochopení reality. Nejhůře dopadl Islám. Někdejší úroveň Mohammeda (740) a Koránu (720) se nedá srovnávat s nynější převládající militantní odrůdou islámu, která kalibruje na 130 (směs žádostivosti a nenávisti).

Takto lze pomocí kineziologie (test svalových reakcí na otázky, na než se dá odpovědět ano - ne), měřit energetickou úroveň nejrůznějších fenoménů: hudebních stylů (metall a rap se pohybují výhradně pod 200), architektonických skvostů, právních dokumentů (americká ústava - 700), terapeutických metod a psychologických směrů (nejvýše se prý pohybuje Jung, nejníže směry založené na materialistickém determinismu).

Medicína

Nejdůležitější je ale dopad Hawkinsových pozorování do oblasti medicíny. Většina tělesných nemocí má původ v dlouhodobém udržování negativních emočních postojů na nízké vibrační úrovni. Další negativní atraktorové vzory (násilná hudba, spiklenecké teorie generující úzkost a paniku, náboženství založené na vytváření pocitů viny) - to všechno nás drží na úrovních, na nichž je léčení nemožné či málo účinné. Úplné vyléčení nějaké vážné choroby, má-li být trvalé, v podstatě vyžaduje změnu osobnostní struktury, emocí a postojů, které si vytváříme ve vztahu k sobě, druhým lidem a vnějšímu světu.

Hawkins zdůrazňuje nutnost spojení se s vysokofrekvenčními atraktorovými (inspirujícími, vnitřně pravdivými) vzory, které působí i na rovině fyzické reality jakožto vyšší, harmonizující funkce. Emoce, ideje, vzory vyšší frekvence (duchovní moc) srovnávají do harmonického řádu jevy na úrovni nižší, fyzické, které se podle nich "přeskládají".

Metafora tuláka

A na závěr zmíním Hawkinsův popis tuláka, který se v roztrhaných šatech objeví na rohu ulice v bohaté čtvrti.
Jak jej budeme z různých energetických úrovní vnímat?

Z úrovni studu (20) ho uvidíme jako špinavého, odporného a ostudného.

Z úrovně viny (30) si říkáme: "je to jeho vina, zaslouží si to, co má. Pravděpodobně zneužívá sociální dávky."

Z úrovně beznaděje (50) vidíme, že se nachází v zoufalé situaci, je to "zatracený důkaz toho, že s problémem lidí bez domova nedokáže naše společnost udělat nic."

Z úrovně zármutku (75) vypadá starý muž tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.

Na úrovni strachu (100) jej uvidíme jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Přemýšlíme o tom, že na něho zavoláme policii - dřív, než spáchá nějaký zločin!

Na úrovni touhy (120) nás situace frustruje: proč s ním někdo něco neudělá?

Pokud se nacházíme na úrovni hněvu (150), jeví se nám starý muž jako násilník. Anebo se rozčílíme, proč sakra v naší zemi existují takové podmínky?!

Z úrovně pýchy (175) tulákem pohrdáme, cítíme, jak je trapný a myslíme si, že pravděpodobně postrádá jakoukoli sebeúctu.

Z úrovně odvahy (200) přemýšlíme, zda není někde v okolí útulek, říkáme si - "vždyť ten člověk jen potřebuje práci a místo k životu." Máme chuť něco s tím udělat.

Na úrovni neutrality (250) nám připadá v pořádku, možná dokonce zajímavý. "Vždyť nikomu nijak neubližuje."

Na úrovni ochoty (310) se rozhodneme sejít dolů a pokusíme se ho rozveselit, dát se s ním do řeči nebo mu nabídneme cigaretu.

Na úrovni přijetí (350) se nám bude zdát zajímavý. Napadá nás, jaký poutavý příběh by se za tímto podivuhodným chlapíkem, jehož rysy pozorujeme, mohl skrývat. Život nám připadá záhadný a tohoto chlapíka sem jakoby život přivál z tajemných dálek.

Z úrovně rozumu (400) o něm přemýšlíme jako o možném subjektu pro zajímavou psychologickou či sociologickou studii. Koncentrujeme se na něho a snažíme se ho pochopit.

Na vyšších úrovních se nám muž začíná jevit přátelsky a mile. Možná vnímáme jeho pocit svobody, kterého má na rozdávání, a který tolika kolemjdoucím chybí. Vidíme, že překročil společenské konvence, je veselý a moudrý.

Nad úrovní 600 (klid) jej vidíme jako naše vlastní já v jiné formě.

Co se stane, když se k tulákovi přiblížíme?

 Pravděpodobně bude reagovat na naše vyzařování v tomto přítomném okamžiku. Možná uteče, možná se rozzlobí, možná mu uděláme něčím radost. Zkrátka - bude zrcadlit náš stav vědomí tady a teď - jako všichni okolo nás.

Zdroj: OGRAFOLOGII.BLOGSPOT.COM
Související: MAPA VĚDOMÍ
Odkaz na knihu:  MOC VERSUS SÍLA

Anotace:

Představte si, že máte přístup k jednoduché odpovědi ano, nebo ne na jakoukoli otázku, kterou si přejete položit. Skutečně pravdivou odpověď na jakoukoli otázku. Člověk si myslí, že žije díky silám, které má pod kontrolou, ale ve skutečnosti je ovládán mocí z netušených zdrojů, mocí, nad níž nemá žádnou kontrolu. Během dvaceti let Hawkins dokázal analyzovat celé spektrum úrovní lidského vědomí a vytvořil fascinující mapu geografie lidských zkušeností. Tato "anatomie vědomí" vytváří profil celého lidského druhu, umožňující provést úplnou analýzu emocionálního a duchovního vývoje jedinců, společnosti a rasy. Tak důkladný a rozsáhlý pohled přináší novou úroveň porozumění člověka při objevování vesmíru.

VELIKONOCE A POMLÁZKA, PLETENÍ VELIKONOČNÍ POMLÁZKY, JAK SE SLAVÍ VELIKONOCE V ZAHRANIČÍ

Velikonoce jsou významným svátkem křesťanů, kteří oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Velikonoce patří k pohyblivým svátkům, jelikož jejich datum není přesně stanoveno. Ostatní pohyblivé svátky celého roku se vždy odvozují právě od data Velikonoční neděle.
K Velikonočním tradicím neodmyslitelně patří práce zmiňovaná pomlázky, velikonoční
kraslice a beránek.

Označení pro pomlázku se liší podle různých moravských a českých nářečí. Může to být mrskačka, šlehačka, švihačka, hodovačka, houdovačka, karabáč, sekačka, dynovačka, pamihod, pamihoda, korbáč, kocar, karabina, čugár, tatar, žila a další.

Pomlázka je tradiční nástroj, ale i zvyk, kterým chlapci na Velikonoční pondělí symbolicky šlehají děvčata. Je to spletený svazek měkkých vrbových proutků o různém počtu (3,4,6,8,9,10,12), který je na tenčím konci ozdoben barevnými stuhami.

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a tradice šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti, pružnosti a zdraví mladého jarního prutu. Pomlázkou je nazýván i dárek za vyšlehání, zpravidla to bývají malovaná velikonoční vejce.

Stuhy na velikonoční pomlázce


Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné stuhy na pomlázku. Jen málokdo ví,
jaká barva má jaký význam, protože každá barva má nějakou tradiční symboliku:

Rudá stuha = náklonnost a láska

Modrá stuha = naděje

Žlutá stuha = odmítnutí

Zelená stuha = chlapec je dívce oblíbený

PLETENÍ VELIKONOČNÍ POMLÁZKY DOPLNĚNÉ FOTO NÁVODEM

CO BUDE POTŘEBA PRO PLETENÍ VELIKONOČNÍ POMLÁZKY:

Osm silných vrbových proutků

Jeden slabší prut na svázání

Provázek na svázání konce

Délka proutí by měla být asi 1 metr s tím, že výsledná pomlázka bude asi o čtvrtinu kratší.

Na pletení velikonoční pomlázky je vhodné proutí z vrby bílé, která roste u potoků.
Dá se použít i jiná vrba, ale rozhodně ne vrba smuteční – její pruty jsou po uschnutí příliš
křehké a měkké. Vždy si berte i pár proutků do rezervy.

1. Osm vrbových prutů vezmeme do rukou a vytvoříme z nich kulatý svazek

2. Tenký vrbový proutek vsuneme do středu mezi ostatní pruty, asi 10 cm od okraje

3. Začneme omotávat rukojeť směrem ke špičce velikonoční pomlázky

4. Omotáme rukojeť velikonoční pomlázky až ke konci, přitom pořádně utahujeme

5. Délka rukojeti by měla být 10 až 12 cm. Konec tenkého vrbového proutku

 zatáhneme mezi pruty a ustřihneme.
6. Přečnívající vrbové pruty pod rukojetí velikonoční pomlázky uřežeme.

7. Velikonoční pomlázku si dáme tak, aby se nám ji dařilo pevně utahovat.
 Svazek vrbových prutů rozdělíme na dvě části: 4 vpravo a 4 vlevo.
Do každé ruky vezmeme polovinu prutů.

8. Pleteme podle obrázku: Proutek, který je nahoře jedné strany, vložíme mezi proutky na druhou stranu a spodem ho vrátíme zpět na jeho původní stranu, ale úplně dospodu.
4 vpravo a 4 vlevo. Do každé ruky vezmeme jednu polovinu prutů.

9. Totéž opakujeme zcela zrcadlově na druhé straně a takto postupně střídáme pravou
a levou půlku prutů velikonoční pomlázky. Vezmeme jednu polovinu prutů.
Vrbové proutky držíme při pletení co nejníže a stále pečlivě utahujeme směrem do stran

10. Když dopleteme až do konce, zapleteme na konec mezi vrbové pruty provázek, kterým velikonoční pomlázku pevně svážeme. Provázek se pak dá zamaskovat stuhami.

JAK SE SLAVÍ VELIKONOCE V ZAHRANIČÍ

Slovensko

Na Slovensku se slaví Velikonoce velmi podobně jako v Čechách, jen s tím rozdílem, že po Velikonočním pondělí následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok a to právě na Velikonoce se peče zakulacený bochánek "paška". Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku, spojenou s koledováním.

Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti.

Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.

USA a Velká Británie

Odtud pochází tradice velikonočního zajíčka, který schovává nadílku v zahradě a děti ji hledají. Děti ve školách vyrábějí zdobené velikonoční klobouky. K jídlu připravují šunku se zeleninou

 a brambory, v některých rodinách jehněčí.

Pečou se buchty z kynutého těsta zdobené křížem (symbol ukřižování).

Rusko

V Rusku (je zde pravoslavná církev) se totiž drží starého juliánského kalendáře, tedy všechny církevní svátky (jako Vánoce, Velikonoce...) se slaví se zpožděním. V době našich Velikonoc (první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku) tak Rusové mají teprve Vrbnou (naši Květnou) neděli. Datum se vypočítává pomocí tabulek - paschální.

Veselé a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a obyčejů - tradiční barvení a zdobení vajíček, které si přátelé darují na důkaz vzkříšení a třikrát se políbí na tvář; předchází jim čtyřicetidenní půst (začíná po skončení jarní hody -Maslenice).

O svátcích se také hodně jí - ale jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla 

ani ryby se nesmí, Rusové znají i mazanec a beránka. Nenašli bychom zde ale pomlázku.

Austrálie, Francie, Holandsko

Na Velikonoce hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, sladkosti a hračky, 

která jim nadělil velikonoční zajíček.

Ve Francii uslyšíte každý den zvony, které zvou věřící ke mši. Neuslyšíte je pouze od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty. Traduje se, že zvony v tuto dobu odletěly do Říma, kde jsou požehnány 

a zpátky se vracejí s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti.

Říká se, že kdy zvony letí z Říma zpět do Francie, že všechny ty dobroty a sladkosti– vajíčka, kuřátka, zajíčci – padají dolů, kde si je děti hledají v zahradách.

Francouzi jsou velkými labužnici a milovníky čokolády. Proto jsou obchody zaplaveny čokoládovými vejci a zajíčky.

I v Holandsku hledají děti vajíčka, která jsou schovaná v zahrádkách. 

Starší děti s nimi pak hrají různé hry.

Německo

V Německu se vyrábějí slaměná hnízda, která rodiče schovávají v domě nebo na zahradách a schovávají do nich velikonoční zajíčky, vajíčka a jiné sladkosti. Ráno pak děti chodí a hledají onu nadílku. Dalším zvykem je tzv. velikonoční strom, který je ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi a dobrůtkami.

ZDROJ
Související: SYMBOLIKA, VELIKONOCE, VELKÝ PÁTEK