ALEJKA

ALEJKA

PŘEKLAD PSANÉHO SLOVA Z OBRÁZKU V ANGLICKÉM JAZYCE

TRANSLATION OF THE TEXT FROM IMAGE:::::::::::::::
WELCOME WITH LOVE IN MY BLOG, WHICH LET IT BE FOR ALL OF YOU LOOKING FOR A GUIDE INSPIRATION
IN THE COMMON PERCEPTION, HARMONY AND SHARING FEELINGS, EMOTIONS...


neděle 9. srpna 2015

PO ČEM NEJEN TLOUSTNEME, ALE JSME PO TOM I DEMENTNÍ


„Tak tohle je prostě pecka“ - byla moje první reakce po zaboření nosu do loňské knižní novinky Moučný mozek. Americký neurolog David Perlmutter, který knihu napsal, mi dokonale potvrzuje informace, které jsem za poslední roky sesumírovala, a přidává pěknou porci novinek navíc. Nově a neotřele se dívá především na naše mentální zdraví – ukazuje vliv stravy na náš mozek.

Zní to nudně? 

Tak jinak: můžeme ovlivnit zda (a kdy) budeme dementní! 

Odvážné tvrzení, že? 

Ovšem má to pár pravidel (čtěte dál a dozvíte se je!) – dělat věci jinak než většina. Hledat si informace jinde než většina. Je na každém, do jaké míry a čemu člověk uvěří a do jaké míry hlavně začne něco dělat. Protože – jen věřit nestačí.

Je mi jasné, že kniha bude pro hodně lidí náročná – neustále se na stránkách zmiňují výzkumy a studie. Nu což, není to beletrie, ani červená knihovna. Já jsem si její čtení ale náramně užívala, jelikož se mi v každé kapitole potvrdilo něco, co jsem tak trochu věděla, nebo jsem tušila určitou spojitost. Vy knihu číst nemusíte, nechcete-li – mám pro vás výcuc – tento článek.

Konec moučných mozků v Čechách?

Perlmutttrovo poselství je přesně to, co si potřebujeme vštípit do našich (více či méně) moučných mozků i v Čechách. Jisté povědomí o tom, co je zdravé, už tu trochu je, ale stále to zazdíváme různými výmluvami, proč vlastně „to správné“ nemůžeme u nás aplikovat – uvedu pár oblíbených důvodů:

„Stejně je nejdůležitější být v pohodě, raději sníst rohlík s láskou, než jíst mrkev a být ve stresu.“
Něco na tom bude. Ale jenom něco. Psychika a strava jsou důležité 50:50. Jenže samotnou psychikou s rohlíkem v žaludku to vážně nedáte.

„Když přestanu jíst pečivo, vyřadím sebe (děti, babičku) ze společnosti. Je to nepřirozené.“

Ano, možná je to nepřirozené v moderní společnosti, ale kdo udělal normu z pojídaní moučných výrobků? A kdo ji drží při životě nejvíc? 

Ti, co z toho mají prospěch a plné peněženky – potravinářské a farmaceutické kolosy. 

Na tom se chceme podílet? 

Já myslím, že je potřeba vykročit vpřed, a začít budovat nové normy.

Povíme si něco o roli sacharidů v naší stravě a o tom, co se děje v našem těle po jejich nadměrné konzumaci. Také se mrkneme na vliv lepku na naše zdraví. Prostě a jednoduše, jak můžeme dopadnout, když budeme dál jíst kvanta chleba, rohlíků, koblih, těstovin, pizzy a chroustat ráno „cereálie“.

Všeho s mírou, celozrnné je zdravé… nebo snad… cože??

Hned ze začátku předesílám, že vám budu zase brát nejen křupavé rohlíky a sladké koblihy, ale i „rádoby zdravé“ celozrnné těstoviny, kuskus a bulgur. Komu se to nelíbí, ten… má smůlu. Taky se mi to nelíbilo. Do té doby, než jsem zjistila (a zažila) pozitiva bez-pšeničné stravy. Do té doby, než jsem pomohla několika prvním lidem. Když začnete vidět „ty zázraky“, které dokáže změna stravy, navždy vás to změní. 

Nejsem puritán a občas něco nezdravého sním, ale proč by to mělo tvořit součást 
mého každodenního paliva, když vím, že po tom budu nejen tlustá, ale i nemocná a blbá? 

Nevím jak vy, ale já se mám ráda. 
A i když jsem jinak dost „sluníčkovej člověk“, nechci vám mazat med kolem pusy.

Takže: celozrnné výrobky nejsou o moc lepší než výrobky z bílé mouky. Negativa konzumace obilovin nemůže vyvážit pár minerálních látek v celém zrnu. A když pečivo není čistě kváskové, stejně ty minerální látky tělo nezužitkuje. Pečivo, jakkoliv celozrnné, není zdravé.

Vliv genetiky se přeceňuje – nebuďte pasivní!

Mnozí už jste jistě slyšeli o epigenetice – o tom, že nejsme 100% předurčeni našimi geny umřít na něco konkrétního, nebo mít určitou nemoc. Máme sice zděděné nějaké sklony k různým nemocem, ale co také máme, je možnost podílet se na svém zdraví. Je opravdu jen několik chorob, které jsou vcelku dané (srpkovitá anémie, cystická fibróza…), a kde máme jen mizivou možnost působit preventivně – tyto choroby jsou ale relativně vzácné. Naprostá většina nemocných lidí má choroby, kterým lze předejít a i když už je máte, dá se s tím většinou také něco dělat. Čím dřív ale začnete, tím lépe.

Cukrovka a obezita 
– jistě, ale i migrény, epilepsie, deprese, Alzheimer či Parkinson, roztroušená skleróza…

Tohle vše souvisí s vaší stravou! Někomu se neobjeví žádná z těchto chorob do konce života (takových moc není), i když se stravuje s prominutím „jako dobytek“. Ale chcete to riskovat? Co takhle raději podpořit naše tělo v léčebných a přirozených mechanismech a nemuset do sebe ládovat miliony doplňků (stačí něco málo), natož léků (ty nejlépe žádné).

V naší poradně se často setkáváme s lidmi, kteří už mají za pět minut dvanáct. Není to lehká práce a já vás vyzývám: začněte řešit malé zdravotní problémy a nadváhu včas. Později to bude mnohem náročnější a dražší. Zapomeňte na to, že vás zachrání lékaři. Zachránit se můžete jen vy sami.

Jedno je jisté, a to, že: 
 NEJVĚTŠÍ SÍLA JE V PREVENCI 

– je prostě nutné uvědomit si rizika a začít žít uvědoměle. Jakmile si totiž nemoc již přivodíte, 
začíná být za pět minut dvanáct, a mnohdy je již po dvanácté.

Pojďme se postupně podívat na to, v čem je největší problém pšenice (plus dalších obilovin) a výrobků z mouky. Je to lepek a je to příliš mnoho sacharidů v celodenní stravě. Podíváme se dnes hlavně na jejich souvislost s naším mentálním zdravím. Bude to znít revolučně, nicméně je to podložené mnoha studiemi. Dnešní systém nechce, abychom o tom věděli. 
Kdo by pak bral ty léky, že jo.

Říká se, že cukr je zabiják – nepřehání se to trochu?

Naopak. Málo se to zdůrazňuje. Uvědomujeme si to stále málo, jak moc cukr (v přebytečném množství – takže skoro vždy) vadí. Vězte, že přebytečné množství je pro většinu lidí to, co mají každý den na talíři. Všichni tuší, že sladkosti a stolní cukr není ok. Většina z nás si tak nějak myslí, že se po tom prostě jen tloustne. Jenže…. je tu něco, co je mnohem horší, než jen pupek a velkej zadek. Je to poškozování našeho zdraví.

A jaký vliv má přemíra cukrů a obilovin na náš mozek? 

Výrobky z obilovin se v našem těle mění velice rychle na jednoduchý cukr, proto pro potřeby tohoto článku budu zjednodušovat a házet sacharidy do jednoho pytle.

Cukr v krvi a stárnutí organizmu

Jedním z dobrých ukazatelů vašeho zdraví je hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) . Ten nám říká, jak jsme na tom dlouhodobě (posledních 90 dní) s krevním cukrem. HbA1c má velkou souvislost s fungováním našeho mozku. Laicky – mít dlouhodobě v normě krevní cukr je důležité pro naše mentální zdraví.

Problém glykace při nadměrné konzumaci sacharidů

Pojem glykace znamená navázání sacharidů na bílkoviny, tuky nebo aminokyseliny. Příkladem je stárnutí pleti (vrásky a povadlost), kdy se vlákna bílkovin stávají méně pružná a deformují se. Do jisté míry je glykace nedílnou součástí života (stejně jako zánět nebo produkce volných radikálů!) a má zásadní podíl na stárnutí organizmu. Důležitou informací je, že snížením příjmu sacharidů můžeme zmírnit glykaci a tedy i stárnutí našeho těla. A nejen to!

Glykované proteiny totiž zvyšují (až 50x) tvorbu volných radikálů v těle – dochází pak k poškozování dalších tělesných struktur (i DNA) a následně k nemocím ledvin, oběhové soustavy, cukrovce a zrychlenému stárnutí.

Zařaďte prevenci nemocí do svých priorit – říkám tomu zodpovědnost

Jakmile se dopracujete k diabetu II. typu (cukrovce), zvyšujete výrazně riziko vzniku srdečních chorob a mozkových příhod, Alzheimerovy choroby a zrychluje se vaše mentální stárnutí.

Naprosto zásadní je proto prevence. Tedy snížení sacharidů ve stravě. Poškozování tuků, bílkovin, DNA i RNA volnými radikály je v našem těle značné již ze začátku, kdy ještě nepozorujeme příznaky neurodegenerativních nemocí – Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Když už nemoc propukne, už nemůžeme změnit úplně vše, jako před tím.

Čím větší břicho, tím větší riziko nemocí

Věděli jste, že přebytečný tuk v těle funguje jako samostatný orgán? 

Nejhorší je viscerální – břišní tuk – spouští záněty v těle a narušuje metabolické procesy.

Když jde o hubnutí, s cvičením je to vždycky lepší, ale zásadní je úprava jídelníčku. Na nízkosacharidové stravě se hubne nejlépe a navíc je to nejzdravější strava pro naše tělo. 

Co víc chít?

 Jistě, ne vždy to jde jako po másle, z dřívějška máme zhuntovaný metabolismus, rozhozené hormony, u některých lidí to bude prostě trvat, než se dá jejich metabolismus do pořádku. Ale moc jiných možností, než umírnění konzumace sacharidů (plus na to navázaná pravidla), podle mě není. 

A proč taky hledat jiné cesty, když náš organizmus k takovéto stravě mnoho 
let inklinuje a dělá mu velice dobře. 

Proč hledat něco, co nám jako lidstvu není přirozené? 

Proč vyrábět neustále nové přípravky na hubnutí, když ten hlavní nástroj máme přímo před očima – základní potraviny a základní pohyb.

brain„2.600.000 let se vysokotučná (nízkosacharidová) strava podílela na utváření lidského genomu. Jinak je tomu až posledních 10.000 let a my čím dál víc tloustneme.“


Stále si myslíte, že cukry jsou nejlepším zdrojem energie?

O vlivu cukru na naše cévy, o tom, jak je to s cholesterolem – chci napsat zase jindy. To je také téma s velkým T. Ve zkratce – zapomeňte na řešení cholesterolu, nasyceného tuku a dalších pseudo-problémů. Problémem je cukr a přemíra sacharidů + přemíra nevhodných tuků (většinou rostlinného původu), což vede k větší zánětlivosti v celém organizmu.

Mírná ketóza je velice zdravá

Na rozdíl od jiných savců, dokáže lidský mozek zužitkovat alternativní zdroje energie. Dochází k tomu cca po třech dnech, je-li ve stravě „nedostatek“ glukozy. Proto nemáme problém být určitou dobu bez potravy. A není to tak, že bychom začali hned odbourávat naše svaly (z bílkovin totiž umíme také tvořit glukózu). Umíme získávat energii i z tzv. ketolátek. Kyselina beta-hydroxymáselná (beta-HBA) je dokonce účinnější palivo než glukóza. Najdeme ji například v ….tádydááá… kokosovém oleji. Tato mastná kyselina navíc chrání naše nervové (mozkové) buňky.

Mírná ketoza je mimochodem velice zdravá. Pozor – někdy dochází k záměně pojmů keto-acidoza vs. ketóza. To první se může stát jen diabetikům I. typu – jelikož jejich tělo nedokáže produkovat dostatek inzulínu a z důvodu poklesu pH a neschopnosti zužitkovat glukózu bez inzulínu dojde k závažnému stavu, kdy je nutné vyhledat lékaře. U zdravého člověka se to nestane. Pro diabetiky, kteří si musí píchat inzulín, tedy není ketóza vhodná, z výše zmíněného důvodu. Pro většinu ostatních lidí je její lehčí forma naprosto vhodná. Když to hodně zobecním, většině lidem by stačilo čerpat sacharidy téměř jen ze zeleniny.

Druhý viník našich problémů – lepkavá bílkovina

Nejde jen o cukr a přebytek sacharidů, vadí nám i lepek. Všem.


„Citlivost na lepek je největším a nejpodceňovanějším zdravotním rizikem dneška.“

Gluten (lepek) znamená latinsky lepidlo. Extrémním projevem citlivosti na lepek je celiakie. Ale není to tak, že buď vám lepek vůbec nevadí, nebo vadí a jste celiak. Mezitím je mnoho mezistupňů. Zajívamé je, že každý čtvrtý člověk má od narození větší náchylnost k celiakii.

Asi 30 % západní populace má vyšší citlivost na lepek. S ohledem na naši nervovou soustavu ale do určité míry škodí všem. U každého člověka se to projeví jinak, podle jeho zděděných sklonů k určitým nemocem – obezita, srdeční onemocnění, autoimunitní choroby. Preventivními kroky se těmto nemocím dá přecházet!

Dnešní obiloviny jsou jiné než ty před 10 000 lety! Obsahují až 40x více lepku než před desítkami let. Jejich konzumace je mnohem návykovější. Po rozložení lepku na polypeptidy, tyto tzv. „exorfiny“ pronikají do mozku – mohou se navázat na morfinové receptory a navodit „pocit opojení“. Ano, konzumace houstiček je návyková. Sladké pečivo je ještě horší.

Perlmutter dokonce tvrdí, že průmyslově zpracovaná pšenice (chléb apod.) zvyšuje glykémii více než sacharóza – stolní cukr. Z jeho vlastní praxe neurologa má bezpočet případů zásadního obratu zdraví u lidí, kteří vyloučili lepek ze své stravy a snížili konzumaci sacharidů ve prospěch tuků – a ejhle – zbavili se deprese, chronické únavy, zvrátili diabetes II.typu…

Lepek také nabourává náš imunitní systém tím, že brání vlastní tvorbě antioxidantů. 

Jíst lepek a přitom brát antioxidanty za x tisíc Kč?

 Volba je na vás. Podle informací, které mám, je nejúčinnější nebránit vlastní antioxidančí kapacitě našeho organizmu a podporovat ji, než užívat antioxidanty jako takové v doplňcích. To ovšem neznamená, že jsem proti doplňkům a antioxidantům obecně. Toto téma je na delší dobu, můžeme to probrat na konzultaci, v souvislosti s vašimi individuálními potřebami.


„Skoro 2.000 let trvalo, než jsme přišli na to, že běžná bílkovina (lepek), kterou jsme zařadili do svého jídelníčku z evolučního hlediska teprve nedávno (před nějakými 10.000 lety) může způsobovat nemoci, které postihují nejen naše trávicí ústrojí, ale i kůži a nervovou soustavu. U lidí s neurologickými projevy citlivosti na lepek nemusí být přítomny příznaky v zažívacím traktu, takže neurologové musí znát běžné neurologické symptomy této nemoci a metody její diagnostiky.“
Dr. Hadjivassiliou a kolegové v Journal of Neurology, Neurosurgery and Psychiatry z roku 2002.

To stále ještě není vše, na řadu přicházejí hormony

Hormony a jejich obrovský vliv na obezitu a další nemoci

Leptin

Jedná se o hlavní hormon, který zodpovídá za zánětlivé reakce našeho těla a spolurozhoduje o tom, zda-li nás popadne neovladatelná chuť na sacharidy, je silně ovlivňován spánkem. Tento hormon je velice důležité dostat pod kontrolu. Byl objeven teprve roku 1994, produkován je totiž…. tukovými buňkami – ha! Leptin dokáže hodně promluvit do toho, zda skončíme jako vypasená prasátka, a jak moc se nám zcvrkne mozek!

Leptin patří do velice složité hormonální soustavy našeho organizmu, a mimo jiné má i vliv na naše emoce. Sám o sobě leptin není špatný, ale vadí nám, když je ho moc (tzv. dobrého pomálu). Čím vyšší citlivost (schopnost receptorů rozpoznat ho) si k leptinu uchováte, tím budete zdravější. Leptin v podstatě řídí metabolismus savců. Řídí, kdy dostaneme hlad i kolik energie uložíme do zásob.


„Jestliže je někde ve vašem hormonálním systému zádrhel, třeba při vylučování adrenalinu nebo pohlavních hormonů, bez upravení hladiny leptinu s tím nic nesvedete.“
N.T. Gedgaudas (uznávaná nutriční terapeutka) – Primal Body, Primal Mind, 2011

Nízká hladina leptinu vede k přjejídání. A odkud pochází ta nízká hladina? Spánková deprivace!

Leptin má jistou podobnost s inzulínem. Oba hormony potřebujeme v určitém množství. Oba v nadbytku velice škodí a jsou prozánětlivé. Můžete si přivodit jak inzulínovou tak leptinovou rezistenci (neboli necitlivost vašich buněk vůči těmto hormonům – a to už začíná být průser). Nápravou přebytku těchto hormonů je pouze kvalitní spánek a úprava stravy.

Ghrelin

Ghrelin je hormon, který nám dá najevo, že je třeba se najíst. Nerovnováha mezi leptinem a ghrelinem je problém. Člověk, ač najedený, má „hlad/chuť“ jíst dál. Jak to pak vypadá, možná mnozí znáte z vlastní zkušenosti.

U mužů stoupá hladina ghrelinu při nedostatku spánku. Mají pak více chutě na sacharidové potraviny. Dochází k rozkývání glykémie, zánětům, onemocněním spojených s funkcí mozku. U žen je jiný mechanismus se stejným výsledkem – při nedostatku spánku se sníží hladina hormonu, který potlačuje chuť k jídlu.

Jak „přepsat svoji budoucnost“ aneb co můžeme udělat s tím, co víme

Co dělat, chceme-li být zdraví a nemít: cukrovku, anorexii, deprese, epilepsii, schizofrenii, Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu? 

A když už něco z toho máme, jak se co nejdéle udržet fit 
(konzultujte prosím svůj zdravotní stav s odborníkem!)?

Omezte příjem sacharidů na cca 50-100 g denně (nezapomeňte, že toto je velice individuální, někomu doporučím ještě méně – akutní stavy, někomu mnohem více – výkonnostní sportovec). Určitě nejezte pravidelně více než 150 g sacharidů denně. U mnoha lidí se uplatní tzv. ketogenní dieta a to i jako součást léčby onemocnění – snížíme příjem sacharidů pod 50 g / den, zdrojem energie jsou pak ketony místo glukózy.

Nejezte obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen).

Hýbejte se minimálně 20 minut denně (alespoň procházky). Ideál je někde jinde, ale toto je nezbytné minimum. Aerobní pohyb má velký vliv na zdraví našeho mozku! A nemusíte nikde běhat do umření, stačí běžný pohyb – třeba ta chůze. Pohyb totiž tlumí záněty, zvyšuje citlivost na inzulín, zlepšuje regulaci glykémie a mnoho mnoho dalšího. Podle uskutečněných studií je pro váš mozek přínosnější procházka než luštění křížovek!

Skvělými doplňky jsou kurkuma (protizánětlivý kurkumin, je obsažen v kari), DHA (jedna z omega-3 mastných kyselin). Dále pak vitamín D, probiotika, kyselina alfa-lipoová, resveratrol a kokosový olej.

Své místo má i pravidelný půst a taky již zmíněný spánek.

Nechte si poradit a pomoct přímo od nutričních terapeutek

Konkrétní rady, a to tak, aby fungovaly právě Vám, poskytneme na individuálních konzultacích. Chcete-li pomoci s čímkoliv ohledně stravy a Vašeho zdraví – jsme tu pro Vás v poradně Paleo Spirit. Nebojte se nás kontaktovat, i když už máte nějaké zdravotní problémy (roztroušená skleróza, cukrovka, Parkinsonova choroba, nebo „jen“ obezita) – stravou se dá opravdu hodně změnit a zlepšit. Pracovat na sobě budete hlavně VY, my Vám ovšem pomůžeme s jídelníčkem, nasměrujeme, podpoříme, povedeme vás. Rády pomáháme lidem hubnout, ale ani nevíte, jak nás těší, když někomu pomůžeme zlepšit jeho zdraví. To je naše hlavní poslání.

Pár slov na konec
„Chci vám říct, že degenerace mozku není předurčena geneticky. Není nevyhnutelná. A pokud patříte k těm, kdo trpí nějakou jinou nemocí, která má svůj původ v mozku, např. chronickými bolestmi hlavy, depresí, epilepsií nebo výkyvy nálad, pak nemusí být na vině vaše zděděná DNA.

 Souvisí to s tím, co jíte!“

David Perlmutter – neurolog, člen Amerického sdružení pro výživu, zakládající člen Amerického výboru pro integrační a holistickou medicínu, autor knihy Moučný mozek (Grain Brain).


ZDROJ ČERPÁNÍ  ►ANNA JERMÁŘOVÁ

©2015 Připravila: ALENA pro ►http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz

NENOSIT BOTY MÁ VELKÝ SMYSL

AUTORKOU TEXTU I ČLÁNKU ► ALUE.K. LOSKOTOVÁ

Už jsem v minulosti psala o tom, že na mě lidi koukají trochu divně, když kolem nich projdu bosky. Chodník, silnice, tráva, je mi to jedno, jdu si bosky, když můžu. Ať na mě kouká kdo chce, neví o co přichází. Většina lidí nedokáže pochopit, co mě na tom tak naplňuje, ale těch důvodů je mnoho a jsou opravdu pádné.

Příroda mi dala ploché nohy, díky kterým jsem si prožila hodně bolesti jako dítě. Postupem času jsem však zjistila, že ploché nohy nejsou bolestivé jako takové, že ony NEJSOU MŮJ PROBLÉM, jak mě pořád všichni učili.
Naučila jsem se mít svoje nohy ráda, i se obdivovat tomu, že jsou krásné. Nějakou dobu mi to trvalo, ale nakonec jsem se do toho stavu naprostého sebepřijetí dostala... A také jsem zjistila, co nás ,,platfusáky" vlastně tak strašně bolí. Nejsou to naše nohy, ale BOLÍ NÁS BOTY. Respektivě nepřirozené prostředí, do kterého nohy každý den všichni strkáme.

Protože plochá noha je citlivější na cokoliv nepřirozené, hlásí mnohem jasněji než noha zdravá, že je něco v nepořádku a že se jí něco nelíbí. Jinak než bolestí to neumí... Zdravá noha vydrží více, ta zatne zuby a začne bolet, až když člověk zajde do extrému. Třeba že stráví celý den na jehlách.


Když cítím bodavou bolest nohou po delší chůzi, potom jediné co stačí, je SUNDAT SI SANDÁLKY nebo tenisky a v okamžiku, kdy dostoupím plochou nohou na holou zem, projede celým mým tělem obrovská úleva, spojená se slastí. Něco podobného, jako kdyby vám po velice náročném dni někdo dělal profesionální masáž zad se vším všudy a vonnými olejíčky k tomu. - Vzdychnu úlevou a bolest je najednou pryč, jako když utne. Netrvá to ani půl minuty, a to je to velice intenzivní.

Jeden z důvodů, proč fakt nemám ráda zimu je, že v ní nemůžu chodit bosky. Můžu, když je mokro nebo chladno, ale ne v mrazech. Mnohdy se mi ale stane, že v zimě jdu v těch svých kožených kozačkách a i když jsou mi volné a dobře prošlápnuté, moje nohy po hodině chůze začínají bolet a já musím vydržet až do konce. Nejhorší to je při pozdních návratech domů, když vám ujede spoj a vy tu hodinku jdete pěšky. Dost blbé je to i ve chvíli, kdy má člověk punčocháče a nechce si je zničit. Ach ta móda... Chce to více nošení delších sukní.

Pokud je bota zdravotní, tzv. ortopedická, bolí mě z ní noha už za deset minut, protože mě ta bota ještě tlačí i tam, kde klenbu prostě nemám... A noha trpí jako zvíře.

Když jsem byla malinká, máma mě učila zajímavé protiklady:

,,Choď hodně bosky venku, když je hezky. Holá země masíruje plosky a nožičky budeš mít zdravější."
To jsem dělala ráda, bavilo mě to. Kolem domu byla dost velká zahrada, trávník, pozemek a nebyl proto problém být venku, chodit bosky, masírovat nohy a cítit se u toho komfortně.

,,Choď hodně po špičkách, to se ti klenba zformuje."
Zkoušela jsem to v dobré víře, ale efekt to nemělo, po chvilce nohy bolely a po letech zjišťuji, že způsobovat si bolest opravdu není dobré považovat za proces samoléčby. Navíc chůze po špičkách je nepřirozená pro páteř a není zdravá pro celkové držení těla. Když se po nich člověk občas sám projde, je to v pořádku, ale dlouhodobě to v pořádku není. Nakonec jsem i ráda, že jsem to příliš často nepraktikovala.

,,Nos ortopedické boty, tady máš, tyhle mají dobrou výztuhu." - a ,,Choď neustále v papučích, nechoď doma bosky...

Kde máš papuče?!"
- To bylo pro mne dost matoucí.

Takže venku mám, ale doma nesmím...?


Z ortopedických bot mě bolí nohy strašlivě, přesto jsem v nich se zatnutými zuby vydržela celou školku, základní školu, kus střední, chodila jsem v nich i doma. Moje maminka - když byla ještě zdravá a nějak to fungovalo, to mi bylo max. 6, takže je to opravdu dávno - mi i dokonce v dobré víře doma vyráběla podložky pod klenbu nohy, co mi dávala do bot.
Neustále se mi slibovalo, že když budu cvičit na nohy, chodit bosky, po špičkách, když budu dělat cviky pro plochou nohu a když budu dlouho chodívat v ortopedických botách, tak že se mi to spraví... Nespravilo se mi vůbec nic. Jen jsem hromadu let trpěla bolestmi, které nebyly vůbec nutné.

Mírné zlepšení klenby nohou (a silné zmírnění bolestivosti z bot, předtím jsem ušla sto metrů a už to bolelo) jsem paradoxně zaznamenala po dlouhodobé detoxikaci organismu podle Jonášovy metody. Žádný z preparátů nikdy neměl nic společného s napravováním plochých nohou. Dodneška tomu moc nerozumím, ale je to pro mne něco jako zázrak. Možná mě v tomto směru ještě nějaký vývoj k lepšímu čeká, přestože jsem už Jonášovky vyměnila za jiné metody. Nebo je možné, že nohy přestaly tak moc bolet právě proto, že jsem je tehdy přestala považovat za ,,problémové" a přijala jsem je jako svoji součást.

Postupem času jsem se naučila s tím žít, učila jsem se sebelásce a pozorovala jsem, co dělá mým nohám dobře a co ne.
Ortopedická bota, tzv. ,,zdravotní" je pro mě nepohodlná, bolestivá a nepřinesla mi v životě nikdy žádné výhody. To je přesný opak toho, co tyto boty slibují a co se od nich všeobecně čeká!
Naopak úplně ploché rozšmajdané boty, jsou pohodlné a noha z nich bolí většinou úplně minimálně. - Údajně pro mě absolutně nevhodné. Dneska se snažím pořizovat pohodlné ploché boty, co si můžu rozšmajdat.
Ortopedická doporučení už jsem s konečnou platností absolutně zavrhla a kdyby někdy v teoretické budoucnosti moje případné děti po mě ploché nohy podědily, prostě bych jim sebrala boty a bylo by to vyřízené... :D

A pak došlo nové poznání: Když mě nohy bolí tak moc, že už to nejde vydržet, sundání bot OKAMŽITĚ zastaví jakoukoliv bolest, i tu co vystřeluje do nedohledných částí těla. Najednou všechno přestane a já ujdu ještě mnoho hodin, klidně naboso, kdežto v botách by bylo nutné dělat přestávky a pak bych stejně odpadla.


Máte ploché nohy? - CHOĎTE BOSKY

Začátky jsou náročné v tom smyslu, že nohy nejsou zvyklé na nerovný povrch. Když je celý život mačkáme v nějakém modním škrpálu, úplně zdegenerují a něco, co je jim přirozené a pro co byly přírodou stvořeny, se jim nelíbí.
Beton je drsný, každý kamínek se zapichuje do paty, noha po chvilce začíná pálit, její kůže je podrážděná, a někdo má dokonce z toho i pliskýře.
To jsou všechno nepříjemné počáteční projevy, které by postupem času odezněly, protože noha by si sama zvykla a začala by si to naopak užívat. Ale moderní člověk digitální doby chce hned všechno okamžitě, TEĎ, instantně, ten na nic čekat nebude... A je mu to nepohodlné, takže si zase boty nazuje a už se k tomu nevrátí... A diví se, jak někdo může chodit bosky, protože je to přece tak ,,strašné".

Inu, jiný člověk tak chodit může. Protože jeho noha ví, co je přirozené. - Bota přirozená není.

Moje neoblíbenějš procházky jsou ty, kdy je teplo, beton nebo chodníček je mírně nahřátý. Z domu vyjdu tak, že boty si nesu v ruce, nebo zavěsím někam na tašku. Když narazím na ostrý hrubý štěrk (ten opravdu příjemný není), boty nazuju, přejdu ho, pak zase zuji a jdu dál. Tímto způsobem ujdu mnohem delší vzdálenosti než normálně, je to velice pohodlné, zdravé a naprosto bezbolestné.

Také chůze je vědomá. Moderní člověk je zvyklý prostě jít, jako buldozer, nekouká nalevo ani napravo. (... a nepozdraví) Tak se mu docela snadno stane, že přistane botou v atomovce (tím je myšlen exkrement, zpravidla psí a dle Murphyho zákona schválnosti čerstvý a lepivý.), nebo zašlápne nějakého živého tvora, který za nic nemůže, jen se mu zrovna připletl do cesty. (Hlemýžď vám neuhne, i kdyby stokrát chtěl a zkuste ho nechtěně zašlápnout bosou nohou. To nejde, protože okamžitě reagujete na překážku, kdežto necitlivá noha v botě udělá *křup* a šnek má po ptákách. Vaše omluva je mu poté *víte na co*...)
Když jde člověk bosky, nemusí mít zrak neustále zaměřený na zem. Rozhlíží se kolem, jde s hlavou vztyčenou, ale zhruba více mapuje, po čem chodí, případně co bude následovat jako další... Uvědomuje si to. Vnímá odlišnost různých povrchů a dává si pozor, kam šlape. Když jdete bosky, v podstatě díky tomu nejsou nehody, které běžně vznikají z čisté lidské nepozornosti. Protože lidem díky botám je opravdu obecně jedno, po čem šlapou. Nedívají se na to.

Takže ten obecný ,,argument" proti chození bosky ,,No fuj, co když šlápneš tou bosou nohou do atomovky," je vlastně přesně naopak. Lidi bez bot do nich nešlapou, nejdou totiž jako buldozer.

Bosá chůze je vědomá chůze, je velice relaxační, naplňující a přináší velké množství požitků.
Někdy chodím bosky různě po okolí a u toho si vezmu do ruky sloupeček čokolády. Je to skvělé. Představte si, že jdete, masírujete si nohy, stimulujete všechny reflexní body v těle (to vás silně energetizuje, orgány úplně vibrují blahem), u toho vnímáte rozlišnost povrchů, což vás uspokojuje, je to zajímavé a u toho ci cucáte čokoládu. Z takové procházky existuje pouze jeden jediný výsledek: Budete po chvíli ten nejspokojenější člověk na celém světě a zachováte si snadněji po dlouhou dobu pevné zdraví.




©2015 Připravila: ALENA pro ►http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz

neděle 21. června 2015

JARO A OČISTA TĚLA


Očista vylučovacích orgánů 
Autorka: Alison Finn

Chceme-li mít zdravé tělo, je třeba je pravidelně detoxikovat a regenerovat. Tělesné buňky jsou kompletně obnovovány každých sedm let. A tak se nám zde nabízí šance, abychom převzali zodpovědnost za svoje vlastní zdraví a změnili to, co se zdá být naším "osudem" daným dědičností, abychom se vyhnuli nemocem a zdravotním problémům sužujícím naše rodiče.
Naše tělo ze sebe soustavně něco vylučuje a zároveň v tomto procesu obnovuje samo sebe. Cílem periodické očisty je optimalizovat efektivnost těla v jeho schopnosti eliminovat toxiny, které bez ustání přijímáme. Toxiny se k nám dostávají ze vzduchu, který dýcháme, z vody, kterou pijeme, z jídla, které kozumujeme, stejně jako jsou v samotném organismu vytvářeny prostřednictvím metabolismu, mrtvých buněk, vlivem stresu a emocí, jakož i působením obvyklých parazitů a jejich výlučků. Tělesné orgány eliminace jsou vystaveny nesmírnému tlaku v důsledku západního životního stylu, kdy máme velmi málo času potřebného k jejich údržbě a zdravému stavu. Pokud přestane kterýkoli z hlavních vylučovacích orgánů fungovat tak, jak má, klade to automaticky zvýšenou zátěž na ostatní ve snaze organismu zbavit se odpadního materiálu.

Kůže

Kůže funguje jako doplňkový filtr k ledvinám při odstrańování odpadního materiálu z krve. Představuje ten největší z vylučovacích orgánů. Když jsou ostatní orgány zahlceny, kůže se snaží vytlačit toxiny z těla skrze jeho povrch. Nová svrchní vrstva kůže se tvoří každých čtyřiadvacet hodin. Každý den kůže vylučuje kolem jednoho kilogramu toxického odpadu ve formě potu. Péče o kůži a starost o její optimální fungování napomáhá ulehčit ostatním vylučovacím orgánům.
Výsevy pupínků, ekzémy, vyrážky, suchá kůže, tmavé kruhy pod očima,to všechno jsou projevy skutečnosti, že tělo je zahlceno toxiny. Vzhled kůže je skvělým barometrem celkového zdravotního stavu těla. Svěží, lesknoucí se pokožku nelze imitovat žádným make-upem! Používání olejů, krémů a "krášlících produktů" vede jen k tomu, že si jimi ucpáváme otvory sloužící k vylučování odpadu.

Některé z metod očisty kůže:
- Vynikajícím způsobem odstraňování mrtvých buněk kůže a odpadního materiálu vylučovaného prostřednictvám pocení je kartáčování kůže nasucho. Tři až pět minut kartáčování denně je tou nejlepší "lázní", jakou si můžete dopřát. Používejte kartáč z přírodních štětin, a kartáčujte se směrem k srdci a ve směru hodinových ručiček kolem žaludku. Prášek, který se přitom uvolňuje, jsou mrtvé buňky, krystalky kyseliny močové a ostatní zaschlé odpadní produkty.
- Sauna nebo pára, které otvírají póry a přivádějí krev na povrch, kde docház k detoxikaci.
- Lázeň v epsomské soli nebo vodoléčebná vana, kde soli vytahují toxiny přes kůži.
- Studená sprcha po koupeli, sauně nebo pobytu v páře uzavře póry a stimuluje lymfatický systém a krevní oběh.
- Bahenní koupele nebo bylinné zábaly mohou být rovněž prospěšné při vytahování nečistot z kůže.
- Drhnutí krystalky soli napomáhá odlupování nečistot z pokožky.
- Koupel v přírodních bahenních jámách je vynikající metodou tělesné očisty přes kůži.
- Bylinné nebo květinové koupele z "osobních" směsí namíchaných terapeutem.

Plíce a průdušky

Některé z toxických odpadních materiálů vytvářených tělem jsou z organismu vylučovány ve formě plynů přes plíce. Při procesu dýchání je kysličník uhličitý vyměňován za kyslík. Není překvapující, že se během posledního desetiletí zvýšil v důsledku rozšířeného používání postřikovacích hnojiv tak dramaticky výskyt astmatu, především mezi dětmi. S tím jak je naše životní prostředí stále toxičtější a naše životní tempo hektičtější, máme téměř doslovně sotva čas dýchat. Dýchání znamená život. Bez jídla se obejdeme týdny, bez vody dny, ale bez vzduchu jen minuty, než naše tělo zemře. Příznaky mělkého dýchání zahrnují dechovou nedostatečnost, svíravé bolesti hrudního svalstva, slabý hlas, napětí v ramenou od marného úsilí překonat nedostatečnou inhalaci, postupnou ztrátu tělesných sil, energie a citlivosti na emocionální a mentální vyčerpání.
Výsledkem zlepšení výměny plynů je lepší okysličení krve a zvýšená schopnost eliminace toxického odpadu.

Zde je pár příkladů užitečných dechových cvičení:
- Nejdříve ze sebe vydechněte všechen starý zatuchlý vzduch, kompletně vyprázdněte plíce. Chvíli tento vyprázdněný stav udržujte, pak se pomalu nadechněte nosem, naplňte si plíce a setrvejte v tomto stavu. Ramena a hrudní koš by se neměly hýbat, je to pouze břicho, které se při nadechování roztahuje, tak jako když dýchá miminko. Pomalu, s mírně pootevřenými ústy vydechněte, jako byste foukali do plamene, aby se jen třepotal, ale nezhasl. Opakujte pětkrát.
- Existuje množství dechových cvičení, velmi užitečnou vám v tomto směru může být kniha Nancy Zi "Umění dýchat" (The Art of Breathing). Obsahuje šest jednoduchých lekcí ke zlepšení dýchacích návyků.

- Mnoho užitečných dechových cvičení naleznete v józe nebo Chi Gong.
- Přirozeným způsobem zvyšování eliminace je tělesné cvičení, poněvadž posiluje dýchací orgány a napomáhá zvýšení poměru výměny plynů.

Ledviny

Ledviny jsou pro naši očistu natolik důležité, že jsme dostali dokonce dvě! Máme stoprocentní rezervu ve schopnosti filtrovat svou krev od toxického odpadu a přebytečné vody. Nejlepším způsobem, jak pomoci ledvinám, je pít spoustu dobré kvalitní vody.
Hladké fungování močového systému je nezbytné pro udržování jak přiměřené rovnováhy mezi vodou a substancemi v ní rozpuštěnými, tak acidobazické rovnováhy organismu. Většina nemocí ledvin má spojitost s narušením jednoduché filtrace v ledvinách. Každý den se tvoří kolem 100 -150 litrů zředěného filtrátu, z něhož je 1-1,5 litru vylučováno ve formě moči. S výjimkou krevních buněk, krevních destiček a krevních bílkovin procházejí všechny ostatní složky krve přes ledviny. Čím koncentrovanější je tento filtrát, tím kyselejšími a hustějšími se stávají tělesné tekutiny, což v konečném důsledku vede k deformaci tělesných buněk.

Chcete-li si očistit ledviny:
- Vodu, vodu, vodu. Dobrou, kvalitní vodu, teplou, nebo v pokojové teplotě, pravidelně usrkávanou během dne a mezi jídly. Doporučované množství je minimálně dva litry denně.
- Existuje množství bylin, které mohou být prospěšné k očistě ledvin. Andreas Moritz namíchal směs majoránky, čekanky, kočičího drápu (vilcacory), vojtěšky, fenyklového semínka, sadce, divizny, kostivalu, kořene hortenzie, citrusového semínka, ibiškového kořene. Je známo, že pomáhá také pampeliška.
- Šťáva z vodního melounu.

Střeva

Ke kompletní očistě střev přistupujeme v západním světě velmi zřídka. Příslušníci "primitivních" národů vylučují kolem 500 gramů denně, a mají stolici po každém jídle. Na západě se můžete považovat za šťastlivce, pokud jdete jednou denně a vyloučíte kolem 150 gramů! V důsledku nezdravé stravy, životního stylu a nedostatečné péče o útroby naše střeva zlenivěla a stala se skladištěm pro odpad vcházející do našich těl, emocionální i fyzický.
Autointoxikace způsobená mikroorganismy, metabolickým odpadem atd. vede k chorobným stavům a chátrání našich těl. Platón řekl, že smrt začíná ve střevě. Stagnace, otoky, zácpa, poruchy trávení, nadměrná plynatost, to vše je považováno za zcela normální stav. Ovšem "normální" zde neznamená přirozený nebo zdravý. I při našem narůstajícím uvědomění skutečnosti, jak je pro naše zdraví důležitá hygiena a čistota v našich domovech a továrnách, se nicméně zdá, že stále velmi málo dbáme o svou hygienu osobní. Každý v sobě máme "jímku" a musíme tudíž dbát o udržování její čistoty.

Techniky k očistě střev zahrnují:
- Klystýry, při kterých do střeva přijmeme 1-2 litry teplé vody, chvíli je podržíme a pak je společně s uvolněným i usazeninami vypustíme. Do vody lze k dosažení odlišných výsledků přidat kávu, heřmánkový čaj, nebo slaný nálev, a po klystýru je prospěšné užít výtažek z pšeničných otrub nebo probiotika.
- Při colonhydroterapii je podobně jako při klystýrech filtrována do střeva teplá voda, která prosákne do usazenin na stěně střevní membrány a uvolní je, přičemž tyto usazeniny a nahromaděná hmota, plyny, toxiny a hleny mohou být následně vyplaveny. Voda, které je použito až 125 litrů, se dostane až metr a půl daleko do tlustého střeva. Při této metodě nejenže dochází k důkladné očistě, ale střevo je navíc "vyladěno" k následné důslednější eliminaci.
- Lze použít bylinné očistné prostředky, jichž existuje jich široká různorodost, od těch, co používaly naše babičky, například, melasa nebo sirup z fíků, až k některým z okysličujících produktů, které jsou nyní na trhu. Některé z nich, jako senna, mohou ovšem při nadměném užívání vést k tomu, že střevo zeslábne a zleniví, tudíž ideálně by měl všechna bylinná léčiva předepisovat lékař.
- Prospěšné mohou být vláknina a takzvané střevní metly, jak se v dnešní době označují některé produkty, například lusky psyllia, ovšem ani tyto nejsou vhodné pro všechny a chceme-li je užívat, měli bychom se spolehnout na radu odborníka.
- Očista od parazitů bývá rovněž většinou bylinná. Lze k ní použít například slupky plodů ořešáku černého, hřebíček a pelyněk. Na trhu jsou rovněž prostředky, které údajně spolehlivězabíjejí všechny parazity, a také homeopatika. Jedním z takových prostředků je elektromagnetická kapsle s názvem Sputnik, která by měla po spolknutí zahubit parazity v organismu.
Očistu střev nejlépe podpoříte detoxikační dietou, například programem "Živá strava", nebo hladovkou. Půst je sám o sobě na dlouhé povídání a nejlépe jej bude podstoupit za odborné asistence.

Lymfatický systém

Lymfa má za úkol shromažďovat mezibuněčný odpad a ukládat jej do krevního řečiště, kde je pak zpracováván játry a filtrován ledvinami. Bílé krevní buňky v lymfě také ničí škodlivé bakterie v rámci své funkce v imunitním systému těla. Na rozdíl od krve nemá lymfa žádnou pumpu, která by ji proháněla cévami, jež vedou do každého koutku těla. Cirkulace lymfy závisí na pohybu končetin a činnosti svalů. Proto je většina lymfatických uzlin soustředěna na místech nejintenzivnějšího pohybu v těle. Nalézají se v místech napojení končetin k trupu a na krku, na místě, které je takřka ustavičně v pohybu.

Chcete-li stimulovat lymfatický systém:
- Ukázalo se, že nápomocným může být cvičení, především pak poskakování.
- Manuální lymfatická masáž je lehká masáž určená speciálně ke zvýšení toku lymfy v těle.
- Kartáčování kůže nasucho může jemně stimulovat tok lymfy, protože lymfatický systém se nachází těsně pod kůží.
- Střídání horké a studené sprchy způsobuje, že se svaly stahují a uvolňují, 
což napomáhá pohybu lymfy v těle.
- Mezi bylinné podpůrné prostředky patří hloh, paprika, česnek a zázvor.

Játra

Játra nejsou výhradně jedním z vylučovacích orgánů. Filtrují a odstraňují velká množství toxického materiálu jako mrtvé buňky, mikroorganismy, chemikálie, drogy a specifický odpad z krevního řečiště. Filtr v játrech obsahuje specializované buňky známé jako Kupfferovy buňky, které jsou schopny odstraňovat široký rozsah bakterií, hub, virů a parazitů. V enzymových dráhách uvnitř jaterních buněk dochází k rozkladu každé drogy, umělé chemikálie, pesticidu a hormonu. Pokud jsou játra zahlcena toxiny, mrtvé buňky a mikroorganismy se hromadí v krevním oběhu, což zvyšuje pracovní zatížení imunitního systému, a to může následně vést k symptomům imunitní nedostatečnosti, tj. alergiím, myalgické encelomyalitidě nebo fybromyalgii.

Očista jater:
- K očistě jater a žlučníku existuje spousta metod, podívejte se například na tituly "Udivující očista jater" od Andrease Moritze, nebo "Kniha o zdravých játrech a útrobách" od Sandry Caboltové, kde najdete množství užitečných rad. Patří mezi ně změkčení kamenů jablečným džusem, otvíraní žlučovodů solnými nálevy a navození kontrakcí jater a žlučníku velkým množstvím olivového oleje a grapefruitové šťávy.

- Ostropestřec mariánský má pověst vynikajícího prostředku k očistě jater.

- Obklad z ricinového oleje aplikovaný na játra je příjemný a nenásilný způsob jak uvolnit a vypudit toxiny přes játra. Ricinový olej se v těle nerozkládá , což umožňuje, aby vytahoval odpad ven z těla.
Je třeba poukázat na to, že všechny tyto očistné metody podpoříte vhodnou volbou pokrmů, jak je uvedeno i v knize Program živé stravy. Bez správného stravování budou mnohem méně efektivní a dokonce by v některých případech mohly být nebezpečné. Tělo může vyloučit toxiny nahromaděné v minulosti jen tehdy, když není zároveň vystaveno působení dalších jedů. Očistu provádějme nejlépe tehdy, když jsme v pořádku a cítíme se dobře. Pokud je očista nezbytná, když jsme nemocní, měla by být vždy prováděna ruku v ruce s profesionálním dohledem a poradenstvím.
Fyzická očista často vede k přání dát si do pořádku i zbytek života. Tak jako tělo uvolňuje usazené hmoty a jedy z minulosti, uvolňují se i polapené emoce a energie, které se shromažďovaly po celé roky. Člověk pak může žít dál nezatížen omezujícími starými návyky, vést život osvobozený od fyzického, mentálního a emocionálního zamoření jedy z minulosti.


ZDROJ ►LIVING - FOODS

PŘEVZATO A ČERPÁNO ►www.rahunta.cz

©2015 Připravila: ALENA pro ►►https://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.com

pondělí 25. května 2015

7 ZPŮSOBŮ ODSTRANĚNÍ NEGATIVNÍ ENERGIE

Negativní myšlení energie vytváří silnější energetické vzory a zůstává déle, než je pozitivní myšlení energie. Strach a stres trvají déle než láska, mír a štěstí. Sluneční světlo je proud pozitivní energie, která smývá jakékoliv negativní energie. Část energie se ukládá též do fyzických předmětů, proto je zapotřebí náš životní prostor občas "vyčistit". Než budeme moci začít s vyplňováním našich domovů pozitivní energií, musíme odstranit nahromaděnou negativní energii. Energetické čištění bytu by mělo být pravidelným příjemným rituálem. Energetická očista prostoru je velmi důležitá také při stěhování. Nejsme-li prvními obyvateli našeho bytu (domu), vyskytují se v našem obydlí pozůstatky energie předchozího majitele. Při stěhování přebíráme i jeho energetickou stopu - informace o veškerých událostech, které se v prostoru staly (hádky, špatné nálady, nemoce...). Takže tady je seznam sedmi jednoduchých osvědčených technik, které můžeme použít k odstranění negativní energie z jakéhokoliv prostoru:

1. Čištění solí

Jedná se o nejjednodušší způsob vyčištění prostoru. Jednoduše nasypte sůl (nejlépe mořskou) na koberec (podlahu), počkejte hodinu a poté prostor vysajte a odpad vyneste mimo dům. Použijte přibližně 3-6 lžíce soli pro středně velké místnosti. Solné krystaly mají úžasnou přírodní schopnost vymazat "naprogramovanou" energii. Sůl do sebe natahuje negativní energii, čímž čistí prostor. Jiným způsob čištění solí spočívá v tom, že do každého rohu místnosti položíte misku se solí (do každé misky nasypte 1 kg soli). Nepoužívejte nádobí, z nichž budete dále jíst nebo v nich připravovat jídlo. Pořiďte si pro tento způsob jednorázové papírové misky. Nechejte po dobu 4 týdnů, poté vyhoďte. Zde platí pravidlo 1 kg = 1 týden. Pamatujte, že sůl je jako houba - nasáklá veškerou negativní energií. Proto je důležité ji opravdu vyhodit a v žádném případě nepoužívat dál na vaření, či sypání v zimě před dům. Negativní energie byste se nezbavili. Úzký proužek soli nasypat také na práh.

2. Odstraňte nepořádek

Věci, jako staré časopisy, špinavé či nevyžehlené prádlo někde v rozích místnosti, mohou zachycovat hodně negativní energie ve vašem domě. Zbavte se starých věcí, které již nepotřebujete. Mějte stolky upravené a čisté. Prádlo úhledně uložte do koše. Umyjte špinavé nádobí a schovejte. Negativní energie ulpívá na pohozených předmětech kolem vás. Tím, že váš obývací prostor upravíte, vyklidíte a zbavíte jej starých nepotřebných předmětů, připravíte prostor na "nabití" pozitivní energií.

3. Hlasité zvuky

Energii v prostoru můžeme také očišťovat pomocí zvuků. Hlasité zvuky dokážou rozbít energetické vzory a umožnit jim, aby "odešly". K tomuto způsobu lze použít např. zvonky. Čím je místnost větší, tím by se měly použít hlubší tóny. Začněte od vstupních dveří a postupujte podél zdi po obvodu místnosti. Matka příroda dělá totéž s hlukem při bouřce.

4. Přehrávání duchovní hudby

Budhističtí mniši používají tzv. tingshaws k rozptýlení nepříznivé energie. 
Tuto techniku čištění lze krásně kombinovat s čištění hlasitými zvuky.

5. Meditace v prostoru

Správná meditace jednou nebo dvakrát denně ve vašem obývacím prostoru bude vysílat mocné pozitivní vibrace. Přenos z meditativního stavu mysli se stává mnohem silnější a pozitivní energie mocnější než negativní. Správná meditace"nasytí" prostor s povznášející energií na několik hodin.



6. Změna uspořádání nábytku

Číňané praktikují umění Feng Shui. Opět negativní energie potřebuje něco, na čem se může "držet". Uspořádejte si prostor s tak širokým otevřeným prostorem, jak jen to je možné. Jakékoliv negativní energie se budou "rozcházet". Už samotný akt přeskupení působí na rozptýlení škodlivé energie.

7. Přidání živých rostlin do prostoru

Pokud o rostliny pečujete, dokážou přinášet život, kyslík a pozitivní energii do našich domovů.

Aplikujte očišťující rituál pravidelně. V době mezi rituály energetického čištění domovů můžete stávající energii stabilizovat pár kapkami levandulového esenciálního oleje do rozprašovače a používat v místnostech. Levandule energii stabilizuje a zmírní vibrace.




Autor ► PETRA - PETRA - ČLÁNEK

ČERPÁNO ► http://www.dobrazona.cz

©2015 Připravila: ALENA pro ►http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz

pondělí 6. dubna 2015

VYBER SI DVEŘE A ZJISTI CO O TOBĚ PROZRADÍ

Podívejte se na obrázky průchodů a krajin za nimi - každý z nich odhaluje něco 
o vás a vašem směřování v životě.
Vyberte si pro vás nejpříjemnější obrázek. (Nemusí být jeden)

Obrázek 1.

Vaše cesta je osvobozující. Jste osoba, co potřebuje hodně prostoru. Potřebujete volnost dělat si věci po svém a upřednostňujete cestu, kterou si sami vytváříte, hlavně takovou s nekonečnými možnostmi a vobou terénu. Nechcete se cítit omezovaní a jste vysoce nezávislí, někdy dokonce rebelanti, ale vyhýbáte se konfrontaci. Častěji někomu nebo něčemu pasivně odoláváte. Nesnášíte, když vás honí, abyste něco udělali rychle. Potřebujete čas na to, abyste si vychutnali život. Neradi k sobě přitahujete zbytečnou pozornost.

Obrázek 2.

Vaše cesta je soukromá, je to vaše vlastní věc. Jste člověk, co cestuje sám. Rádi pozorujete, přemýšlíte a třídíte to, co máte v hlavě. Upřednostňujete cestu pro jednotlivce. Nemáte problém potkávat se s ostatními, když dorazíte, ale nejdřív potřebujete čas o samotě se sebou. Jste velmi originální a s ostrým myšlením. Vnímáte svět jedinečným způsobem a ostatní svým úhlem pohledu obohacujete. Jste tak trochu vlk samotář, ale když si uděláte prostor pro ostatní, dokážete vybudovat dobré přátelství, protože pro ně máte porozumnění.

Obrázek 3.

Vaše cesta je pestrá. Jste velmi zaangažovaní a oblíbení. Milujete být součástí dění. Chcete všechno zažít. Vaše cesta je nejlepší, když je plná barev, vzrušení a krásy, pro vás je víc o samotném cestování než o dosažení cíle. Jste zvědaví a dychtíte dozvědět se víc. Rádi začínáte rozhovory a kladete hodně otázek. Jste intelektuálně zdatní a vtipní. Napadá vás více vtipných replik, než dokážete použít a hravě dokážete rozesmát lidi.

Obrázek 4.

Vaše cesta je vzrušující. Stále se ženete vpřed do neznáma. Pouštíte se do věcí a o dopadech spekulujete až potom. Nejlepší cesta pro vás je nepředvídatelná, možná až trošku děsivá. Neznámo vás přitahuje. Nemáte problém porušovat pravidla a někdy se nezdržujete ohledy. Jste pověstní tím, že nejdřív řežete a až potom měříte, ale obvykle vám to nějak vychází. Jste velmi spontánní a vyhledáváte vzrušení. Míníte si co nejvíc vychutnat ten čas, co máte k dospozici.

Obrázek 5.

Vaše cesta je pohodová. Upřednostňujete klid a neděláte kolem sebe rozruch. Jste velmi spokojení a nemáte rádi starosti. Vaše ideální cesta je zjevná, pevná a příjemná. Chcete si ji vychutnávat a chcete vědět, kam máte namířené. Kdykoliv můžete, vyberete si lehčí cestu. Život sám o sobě je dostatečně těžky a nemáte v úmyslu si ho ještě komplikovat. Lidi okolo sebe podporujete a jste pro ně spolehlivou oporou. Jste pověstní tím, že máte velmi zdravý "selský" úhel pohledu a netrpíte náhlými výkyvy nálad.

Obrázek 6.

Vaše cesta je tichá. Ceníte si samoty ve všech aspektech svého života. Umíte strávit dlouhý čas o samotě aniž byste si připadali osamělí. Nejlepší cesta je pro vás pokojná a tichá. Chcete všechno absorbovat bez toho, aby vás to zavalilo dojmy. Hledáte smysl ve všem, co se děje. Žijete svůj život vědomě - myšlením, stejně jako konáním. Nemáte rádi davy, ale máte rádi lidi. Vysoce si ceníte opravdových vztahů a upřednostňujete kontkakt v úzkém kruhu.

ZDROJ ►EPRAKONE

ČERPÁNO A PŘELOŽENO ►SUBSTANCE

©2015 Připravila: ALENA pro ►http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz

neděle 29. března 2015

OBLIČEJ JAKO ZRCADLO NAŠICH ORGÁNŮ

Diagnostikovat stav našich vnitřních orgánů se dá pouhým pohledem na naše dlaně, chodidla, jazyk, zuby, uši, oči a celý obličej. Orientální medicína jako je ajurvéda nebo čínská medicína rozpoznává celkové naladění organismu i podle způsobu řeči, pohybů, písma či dokonce z našeho charakteru a povahy. Dle barvy pleti, pupínků, otoků, vrásek, kožních nepravidelností a asymetrií v různých oblastech obličeje lze rozpoznat, v jakém stavu se nacházejí jednotlivé orgány v těle.

STAV PLIC se ukazuje na lidských tvářích. Změny kondice plic způsobují odpovídající změny barvy tváři. Je známo, že v případě zápalu plic má pacient tváře červeně zbarvené. Pupínky na tvářích ukazují, že se v plicích nacházejí hlenové usazeniny (mucus) nebo mastné kyseliny. Bledé tváře prozrazují slabou kondici plic.

SRDCE


Kondici srdce můžeme vyčíst z konce nosu. Do široka rozložený (naběhlý) nos je důkazem toho, že i srdce bude pravděpodobně rozšířené. Červené zbarvení nosu je důkazem přetíženosti srdce. Rýha na konci nosu – v jeho středu – je znamením, že existuje šelest na srdci. Tato kondice je podobná kondici, při níž vzniká zaječí pysk. Při ní se pravá a levá strana úst během embryonálního vývoje dokonale nespojí. Příčina je ve špatném stravováni matky, především v nedostatku minerálních látek. Nosní dírky nám ukazují kondici bronchů (průdušek). Slabší pumpování srdce lze také vyčíst z povislých víček a to v případě, že horní víčko je povolené nebo příliš silné.

ŽALUDEK A SLINIVKA BŘIŠNÍ
Tyto orgány, které jsou umístěny spíše ve střední, centrální, části těla, zrcadlí svou kondici na střední a horní části nosu. Disbalance se projevuje vráskou mezi nosem a ústy. Levá část okolí úst souvisí se slinivkou břišní. Pokud právě v těchto místech máte hlubší rýhu, je dobré si hlídat hladinu cukru v krvi. Pokud vám špička nosu často červená, máte podrážděný žaludek. Stejně tak může jít i o zánět žaludeční sliznice. Pomůže vám jídělníček sestavený z lehce stravitelných, zásaditých jídel.


Ledviny jsou párovým orgánem. Jejich odpovídajícím párovým orgánem v obličeji – respektive v hlavě – jsou oči a uši. Uši také prozrazují celkovou konstituci člověka. Až do poměrně nedávné doby se většina lidí rodila s velkýma ušima. Dokonce ještě dnes má řada lidí, starších 45 let, velmi velké a dobře vyvinuté uši. Ty jsou známkou velmi dobré vrozené konstituce. Mnoho příslušníků mladé generace má naopak uši malé. Jsou důkazem, že nejen ledviny, ale i celková konstituce jsou oslabeny. V případech, kdy jsou ledviny stažené a křečovité v důsledku nadměrného množství soli v potravě, zabarví se oblast pod očima velmi často tmavě. Tento příznak se může objevit také v důsledku nepřiměřené sexuální aktivity. Když se naproti tomu pod očima objeví otoky nebo zduřeliny, když jsou pod očima znatelně viditelné váčky, je možné mít podezření, že je oslaben močový měchýř nebo že ledviny již nejsou schopny zvládnout nadměrný příjem tekutin. Pupínky v oblasti oka ukazují na to, že se v ledvinách začíná usazovat tuk a hlen. Když tyto usazeniny začínají tvrdnout, dochází ke tvorbě ledvinových kamenů. Pomohou cviky na posílení pánve.

JÁTRA A SLEZINA

Játrům v obličeji odpovídá středová část obličeje bezprostředně nad nosem – mezi obočím. Jedna nebo více svislých linek v této části obličeje nám nabízí závěr, že příslušná osoba má problémy s játry. Slezina má odraz své kondice na obou stranách hlavy, a to přibližně na vnějších koncích obočí. Jestliže se v těchto partiích objevuje zabarvení, je na místě závěr, že slezina nepracuje korektně.

STŘEVA A MOČOVÝ MĚCHÝŘ

Jejich kondici můžeme číst především na čele. Když přijímáme nadměrné množství tekutin, musíme nadměrně močit a zároveň naše tělo začíná reagovat pocením na čele. Vrásky nebo prohloubené linky na čele prozrazují také funkční poruchu výše jmenovaných orgánů. Také svislé vrásky na vrchním rtu naznačují špatnou funkci tenkého střeva a vaše tělo má zřejmě málo živin. Homeopatika a preparáty z minerálních solí tento problém pomůžou zmírnit. Napuchlý dolní ret ukazuje na pomalou práci střev. Pomáhá masáž břicha (pět minut ve směru hodinových ručiček kružte rukou kolem pupíku). Zabírá i každodenní třicetiminutové svižné cvičení, běh nebo rychlá chůze.

 REPRODUKČNÍ ORGÁNY


Jejich kondici a stav je možno číst podle vlasů. Když má někdo vlasy na konečcích rozštěpené, což znamená velmi jin kondici, pak nám to říká, že jeho nebo její sexuální funkce ochabují a pohlavní orgány jsou velmi slabé. Lidský vlas má být silný a odolný proti lomivosti. Každý pramen vlasů vypovídá o naší minulosti. Špička každého vlasu prozrazuje naši kondici ve vzdálenější minulosti, kořen vlasu naši kondici současnou. Podobným způsobem je možné přečíst stejný vývoj na našich nehtech. Ústa a oblast kolem úst nám podávají také svědectví o reprodukčních orgánech. V oblasti úst nacházíme u mužů knír. Jestliže ho třeba i v náznaku nalézáme u žen, pak je známkou počínajících těžkostí a problémů s pohlavními orgány. Když má například některá žena silnější knírek na pravé straně než na levé, tak z toho můžeme usoudit, že její pravý vaječník má větší poruchy a pracuje hůře než levý. Také pokožka se širokými póry a časté vyrážky na bradě říkají, že vaše hormony jsou jako na houpačce. Často se objevují během menstruace. Pomůžou preparáty z vitexu jehněčího, které regulují hormonální nerovnováhu a upravují cyklus. 

 ZAŽÍVACÍ SYSTÉM


Mnoho lidí má zduřelý nebo předsunutý spodní ret. To je důkazem, že střevo je značně uvolněné. To vede k jeho nepravidelné činnosti. Zduřelý, expandovaný vrchní ret prozrazuje, že nefunguje správně žaludek. Vnitřní, střední část spodního rtu ukazuje kondici tenkého střeva, vnější část kondici tlustého střeva. Ústní koutky nám prozrazují stav dvanáctníku. Bílé skvrny na rtech jsou znamením, že se v zažívacím traktu vytvářejí hlenové nebo tukové usazeniny. Tmavé skvrny ohlašují tvoření vředů. Podobným způsobem je možné posuzovat kondici zažívacích orgánů podle jazyka. Špička jazyka odpovídá dolním partiím zažívacího traktu, kořen jazyka partiím horním.

PŘEČTĚTE SI SVŮJ OBLIČEJ 


Kolmá vráska mezi obočím naznačuje možný problém s játry.
Na čele u kořínků vlasů se promítá stav močového měchýře, spodní část čela ukazuje na funkci tenkého střeva.

Vyrážka nebo zarudnutí pleti  na spáncích vypovídá o stavu žlučníku.

  
Slezina a slinivka se projektují u kořene nosu a na vnější straně očí.


Tváře nám říkají vše o stavu našich plic. 

Okolí nosních dírek nám sděluje, jak jsou na tom naše průdušky. 

Červený nos mívají opilci a lidé, kteří mají problémy se srdcem. 

Vrásky nad horním rtem signalizují úbytek ženských hormonů, brada je promítací zónou pohlavních orgánů. 

Popraskané koutky úst značí, že byste si měli víc hlídat žaludek a dvanáctník. 

Oteklé tváře poukazují na sníženou funkci látkové výměny, kdy se špatně zpracovávají sacharidy v těle. Je namístě na čas omezit sladkosti, bílé pečivo a brambory. 

Povadlá, tenká pokožka se spoustou vrásek nám říká, že že máme narušený podíl zásad a kyselin v těle. Je dobré tedy omezit příjem bílkovin a zařadit více zeleniny.

 Vrásky před ušima naznačují, že jsme dehydrovaní a měli bychom zvýšit příjem tekutin. 

Nahnědlé nebo nažloutlé zabarvení v oblasti úst je typickým projevem problémů se spalováním a přeměnou tuků. Omezte nebo nejlépe úplně vyřaďte cukrovinky a bůček a jezte stravu s nízkým obsahem tuků. Také popíjejte tři hrnky zázvorového čaje denně, který pročišťuje organizmus a kúru vydržte alespoň týden. 

Hluboké důlky. Bývají často dědičné, ale pokud se objeví během let samy od sebe, můžou se za tím skrývat problémy s páteří. Všimněte si, jestli jste v poslední době nějak nezměnili držení těla. Pomohou pravidelné cviky na páteř. 

Z vrásky mezi spodním rtem a bradou se dá vyčíst genetická dispozice k oslabeným žilám. Denně kružte a hýbejte nohama tak často, jak jen si vzpomenete. Pokud máte sedavé zaměstnání, alespoň ohýbejte palce u nohou, jako byste chtěli něco zvednout ze země. 

Za příčnou vrásku na kořeni nosu zřejmě může obličejová mimika. Pokud je ale velmi hluboká, s největší pravděpodobností signalizuje špatně fungujícou štítná žlázu. Tento problém poznáte i podle toho, že je vám pořád zima nebo míváte často zácpu. Vhodné bylinky a strava vám pomohou.

 Příliš mnoho malých cévek nebo teček na nose naznačuje, že máte zvýšený tlak v horní části břicha. Ten vzniká, když často dýcháte jen povrchově nebo sedíte shrbeni. Dejte si pozor na správné držení těla nejen vestoje, ale i když sedíte. Párkrát denně si zacvičte: lehněte si, zhluboka dýchejte a ruce si položte na břicho tak, abyste cítili, jak se zvedají a klesají. Postupně se tak naučíte dýchat zhluboka. 

Viditelná prohlubeň nad vrchním víčkem symbolizuje nedostatek energie. Lidé, kterých se to týká, se brzy unaví a jsou rychle z formy. Vitalitu můžeme podpořit vitamíny řady B, železem nebo sprchováním střídavě studenou a teplou vodou.


Zde je na ukázku obrázek toho, jak jednotlivé naše ZUBY symbolizují a ovlivňují jednotlivé orgány v těle a jak tedy velmi dobře lze diagnostikovat i podle bolestí daného zubu oslabený orgán. Stejně tak je rozdělen i jazyk a jeho jednotlivé části, které podle svého zabarvení, povlaku a jeho barvy a síly, prokousání a nepravidelných okrajů ukazuje na stav a pohodu našeho těla. Odečtem diagnózy z jazyka a z tepu na obou rukách, se zabývá ajurvéda i čínská medicína, která pak léčí příčiny nemoci akupunkturou a bylinkami. Vřele doporučuji!



Irisdiagnostika se zabývá čtením stavu těla pacienta z duhovky jeho oka, kde jsou po vyfocení duhovek přes silný mikroskop jasně patrné trhlinky, odlišná zbarvení a tvary jednotlivých segmentů, z jejichž odchylek pak lékař stanovuje diagnózu a návrh léčby bylinkami, potravinovými doplňky a úpravou stravy. Prošla jsem a mohu jen doporučit.

Staří jogové praktikovali pro vyváženost svého těla a života rozdělení dne na čtyři stejně dlouhé celky, které se skládali ze 6 hodin spánku, 6 hodin práce, 6 hodin pohybové aktivity, 6 hodin meditace a duchovních cvičení. Zařazovali samozřejmě mírnou, jednoduchou, dobře stravitelnou a zásaditou stravu s převahou ovoce a zeleniny.

ucho

Já navíc doporučuji i pravidelné masáže, které celé tělo stimulují, prokrvují a očišťují od toxinů. V případě, že nemůžeme nebo nechceme chodit na masáže těla, můžeme si masírovat jen určité jeho části a tím podporovat funkci všech našich orgánů. Velmi jednoduchou masáží může být například masáž ucha, kdy si hněteme a promačkáváme jednotlivé části ucha od shora dolů a obráceně. Také za něj jemně taháme a poštipkáváme a tím probouzíme k činnosti celý náš imunitní systém.


Další velmi jednoduchou technikou a navíc nejlépe dostupnou oblastí pro masáž po celý den za každé situace je oblast dlaní, které promačkáváním, hnětením, vytahováním a hlazením můžeme také velmi dobře stimulovat a probouzet tak k životu celé naše tělo. Nezapomeňte si masírovat i hřbety rukou a celé prsty.


Své orgány a veškeré jejich správné fungování také můžeme krásně podpořit pravidelnou masáží chodidel, přešlapováním na reflexních podložkách nebo přenášením váhy ve stoji na tácu s oblázky, které si přivezeme od moře a které jsou navíc krásnou dekorací do koupelny :-) 


A ještě poznámka na závěr. Při zpracovávání podkladů pro tento článek jsem si všimla, že různé zdroje se krapet liší v rozmístění jednotlivých orgánů na obličeji, uchu, oku, jazyku, chodidlech i dlaních. Odchylky nebo spíše nepřesnosti nejsou časté, ani nijak markantní, ale sem tam se vyskytnou (příklad obrázku s jazykem, kde se uvádí dvojí popis jednotlivých částí od několika autorů a podobně). Snažila jsem se informace setřídit co nejpřesněji podle nejčastěji se shodujících dat zdrojů, které mi byly k dispozici a věřím, že jsou správné a všem nám pomohou. Buďme zdraví, rovnovážní a sami sebou.

Autor ► Mia Weissová
Zdroj ► doktorka.cz ► vitalia.cz ► prozeny.blesk.cz
Foto ► Google.com - http://slunecnyzivot.cz

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě pokud bude připojeno jméno autora, aktivní odkaz na ►slunecnyzivot.cz
©2015 Připravila: ALENA pro ► http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz

SLUNCE, SLUNEČNÍ BRÝLE A OČI


Slunce
Bez jeho paprsků by na zemi nebyl život. Díky spojení energií Slunce a Země, bytostí stejně živých jako jste vy nebo já, je na Zemi život.
Matka Země – Živa – jak příznačný slovanský název – život plodí, Otec Slunce – Jarilo, mu dodává energii. Odtud i slovo RADOST = RA – slunečnost + DOST = hodně, dost slunce.
Ke svému radostnému, spokojenému a šťastnému životu potřebujeme hodně sluníčka.

O očích se říká, že jsou bránou do duše, do naší nesmrtelné podstaty, našeho Vědomí. Toto Vědomí sídlí v srdci. Proto je pro nás důležité Slunce a jasné slunečné dni. Někteří praktikují i dívání se do Slunce. Aktivují tím šišinku, zbavují se depresí a vylepšují si zrak. Ale to není jen tak jednoduché. To se musí umět, protože dvou až tří vteřinový upřený pohled do Slunce během dne může nevratně poškodit zrak.

Proto nedoporučuju experimentovat, ale nastudovat patřičné návody a doporučení.

Proč ve všech pohádkách a pověstech s prvními slunečními paprsky končí moc temna? 

Proč je se Sluncem spojeno vše krásné? 


Proč je nám bez Slunce smutno a jen se ukáže mezi mraky je nám lépe u srdce? 


Jak je to vše spojené? 


Proč posledních několik desítek let nosíme sluneční brýle, když před tím je nikdo nepotřeboval?

Slunce

Za mého mládí byla ještě k dostání do zelena zabarvená skla ve slunečních brýlích, které nás mají chránit před slunečním zářením. U zelené barvy je prokázáno, že škodí nejméně. Zelená je barvou přírody a oči pohledem do zelené barvy odpočívají. Ale vymizely z trhu. Teď koupíme převážně různé odstíny šedé až černé. To jsou barvy spojené s temnotou. To ale není to hlavní. Všude nám říkají, jak důležité je si chránit zrak. Nikdo nám už ale neřekne, že nošením slunečních brýlí se odstavujeme od přílivu pro nás životodárné sluneční energie.

Bez této energie živoří naše Vědomí v centru srdce.

Jejímu přílivu brání jakákoli překážka, třeba i zavřené okno, přes něž se díváme ven. Naše Vědomí potřebuje přímé sluneční záření.

Potřebuje ho ke své aktivaci i šišinka.

Má-li šišinka dost přímé slunečné energie roste i po padesátce, kdy se u většiny populace již zmenšuje. Většině populace ale chybí tato základní výživa, proto se šišinka nikdy v průběhu života nedokáže aktivovat a Vědomí zůstává v centru srdce spát. Protože doma za zavřenými okny energii nedostáváme (snad jen cítíme lepší náladu) a venku se od ní odstavujeme dobrovolně nošením slunečních brýlí. Jak opět rafinované. K tomu si lidé myslí, jak nedělají dobře, když brýle používají.

Navíc si proti slunečním paprskům zakrývají pokožku a brání se tak sluneční lázni. Ti, kteří se sluneční lázni vystaví, na sebe většinou opakovaně nanáší spoustu chemických krémů s UV filtry. Jak se pokožka zahřívá, otvírají se i její póry. Místo aby docházelo k odplavení odpadních látek z těla pocením, dochází ke vstřebání toxinů z krémů, které následně způsobují kožní problémy až rakovinu kůže.

Takže ne Slunce, ale chemie nám vřele doporučovaná způsobuje nemoci.

Já Brýle nenosím. Byly pouze výjimečné situace, kdy jsem je použila. A zrak mi sluníčko nijak nepoškodilo. Ba naopak. Za plného slunečního dne mám spíš pocit, že oči regenerují. Také jsem ráda na slunci, ale nepoužívám žádné krémy. Pokud ano, tak až po slunění a bez chemických přísad. A ačkoli jsem na slunci často a hodně, nemám žádné kožní problémy.

Mohu jen doporučit, abyste si postupně na sluníčko znovu zvykali, abyste na ně opět zvykali své oči.

Přijímejte energii ze Slunce a postupně prodlužujte pobyt na něm bez ochrany očí a těla. Píšu postupně. Oči i pokožka si musí zvykat na tuto přirozenou energii postupně, protože jinak by to mělo opačný dopad – a to poškození zraku a spálení kůže. Jako kdybyste po letech pobytu ve tmě nebo šeru vyšli na světlo a Slunce. Oslepli byste a spálili se. Stejně tak si oči i kůže musí zvykat přijímat světlo a sluneční energii bez ochrany.

Sluneční energie nás živí a dobíjí.

Když se ji naučíme přijímat, potřebujeme daleko méně stravy, nebo vůbec žádnou. Potřebujeme ale i energii Matky Země, proto je nutné chodit denně naboso a vědomě přijímat její energii.

Tím budou energie našich Vesmírných rodičů Matky Živy a Otce Jarily vyrovnány a my nebudeme potřebovat stravu, která je stále více plná chemikálií, stále méně obsahuje živin, a v důsledku toho nám stále více škodí.


Zajímáte-li se více o vitariánství a dívání se do Slunce ►http://forum.vitarian.cz/
Své zkušenosti napište prosím na fórum ► www.jimedobre.cz

AUTOR ► VĚRA OVEČKOVÁ
©2015 Připravila: ALENA pro ►http://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.cz

středa 25. března 2015

DVANÁCT KAPEK V MOŘI


Byl jednou jeden žák a ten se zeptal Mistra: "Co mě odděluje od pravdy?"
A Mistr řekl: "Nejsi sám, kdo je oddělený od Pravdy. Je mnoho takových."

A dále pokračoval: "Povím ti dvanáct malých příběhů, které ti budou připadat jako velice jednoduché. Musíš je ale projít mnohokrát, a i když se budeš myslet, že jsi je pochopil, nepřestávej je stále procházet. Dělej to tak dlouho, až jimi prostoupíš, až se z malých příběhů stanou velké a z velkých zase malé."

Dvanáct příběhů

První příběh
Byla jednou jedna kapka v moři, která tvrdila, že moře nikdy neexistovalo. 
A stejně tak je to i s mnohými lidmi. Stojí ve středu Boha a tvrdí, že Bůh nikdy neexistoval.

Druhý příběh
"Chci svoji svobodu," dožadovala se jedna kapka v moři a moře ji ve své milosti vyzdvihlo na svůj povrch. "Chci svoji svobodu," dožadovala se zase kapka. A slunce bylo plné milosti a vyzdvihlo ji do oblak. "Chci svoji svobodu," dožadovala se stále kapka. A oblaka byla dobrotivá - spustila ji zase dolů. 
A tak byla opět v moři.

Třetí příběh
Intelektuální kapka je intelektuální kapka vody, ne moře.

Čtvrtý příběh
"Všechny tyto kapky v moři za nic nestojí," řekla kapka v moři.

Pátý příběh
"Bezpochyby, jednu věc už jsem poznala. Jsem o něco důležitější než moře."

Šestý příběh
"Asi se nikdy nepotkám s mořem," povzdychla si kapka v moři.

Sedmý příběh
"Ale, co je mně po moři," řekla kapka v moři.

Osmý příběh
Jedna kapka vody bojovala se svým osudem. I když byla uprostřed moře, nechtěla o moři nic vědět.

Devátý příběh
Jedna kapka v moři svolávala ostatní kapky, aby mohly udělat povstání v moři.

Desátý příběh
"Z titulu mé moci," řekla kapka druhé kapce uprostřed moře, "z titulu mé moci jsi od tohoto dne vyloučena z moře."

Jedenáctý příběh
"Jsi v mé lásce," řeklo moře kapce vody. Ale kapka moře neslyšela,
protože byla naplněna láskou k jiné kapce.

Dvanáctý příběh
"Kdyby se mi podařilo..", uvažovala kapka vody, "aby každá kapka v moři byla v mé lásce, stala bych se celým mořem." A tak začala zahrnovat jednu kapku za druhou do své lásky. Byla tam však jedna kapka, která jí jednou velmi ublížila. Způsobila jí největší utrpení v životě. A tak ji přes všechnu svou lásku nedokázala odpustit. Jen proto, že nezahrnula jednu jedinou kapku do své lásky, jen jedna jediná chyběla - nestalo se z ní moře.

Poslední příběh

Byla jednou jedna kapka vody, která hledala ticho moře, dálku moře a lásku. "Ty jsi já," řeklo moře, "a já jsem ty." Otevřelo svoji náruč a přijalo kapku. A to, co patřilo moři, patřilo od té chvíle i kapce. Stala se tichem, stala se dálkou moře a její hloubka byla požehnáním pro tento svět.

"Věz, můj žáku, moře je plné odpuštění pro ty, kteří ho milují a přijme do sebe ty, kteří si to opravdu přejí." "Ale co když je taková kapka vody velice špinavá, co potom?" zeptal se žák. Tehdy se Mistr z celého srdce rozesmál a řekl:
"Žádná kapka nemůže být tak špinavá, aby ji moře nedokázalo očistit."


©2015 Připravila: ALENA pro ► https://alejka-sdcekaleidoskopu.blogspot.com